Referendum o ústavních změnách dopadlo „vítězně“ pro tureckého prezidenta Erdogana, který posílí své pravomoci. Končí tím definitivně demokracie (nebo aspoň její zbytky, které zatím zůstaly) v Turecku? Bude teď mít Erdogan usnadněnou cestu k sultanátu, jež je podle vás jeho cílem?

S referendem Erdogan jen legalizoval svůj sultanát. Nezapomeňme, že v kriminále se nacházejí nejvýznamnější novináři celého Turecka, s výjimkou dvou, kteří „dobrovolně“ v tichosti odešli. Víc než 14 televizních stanic, 100 rozhlasových stanic, 12 univerzit a několik desítek časopisů byly zavřeny před několika měsíci na pokyn Erdogana. Přední kurdští poslanci jsou v kriminále, kde každému hrozí trest několik desítek let. To je jen malý součet zločinů, které byly spáchány za poslední měsíce na úkor základních práv v Turecku. Nyní začne dalekosáhlejší represe vůči tomu zbytku, co byl plánovitě ponechán při životě, aby referendum vyznělo „demokraticky“.
Co nyní čeká Turecko: vnitropoliticky a v zahraniční politice se bude snažit „upevnit“ islámskou frontu, současný předseda Organizace islámské spolupráce Recep Erdogan se bude snažit dobýt Evropu.

Zvýší se teď ještě více represe proti odpůrcům režimu?

To zcela jistě. Referendum proběhlo navenek jakoby demokraticky. Erdogan je „demokraticky mimořádně zmocněným panovníkem“, tak už nepotřebuje hru na demokracii, byť ji bude hrát částečně dál, a to navenek.