Z Bruselu se nás valí další pitomost. Teď už jde o život a zdraví, říká kandidát do EP

Ano. Svědčí o tom vloni zahájená iniciativa komisařky Cecilie Malmström o celoevropské kontrole zbraní. Paní komisařka se prostě rozhodla „páchat dobro“ pod záminkou zvýšení bezpečnosti, a to bez ohledu na názory občanů. Cílem je nepochybně odzbrojení občanů, a to dvěma způsoby – pronikavým zdražením – tedy snahou o zavádění biometrických senzorů, úložiště zbraní a podobně – a hlavně nutností uvádět takzvaný legitimní důvod držení zbraně.

Pokud pohlédneme zpět do naší historie a termín „legitimní důvod“ nahradíme, nepochybně oprávněně, termínem „veřejný zájem“, jsme rázem zpět v roce 1962. Občan prostě přijde o právní nárok a rovnost před zákonem bude nahrazena libovůlí úřadu. Někteří občané budou nepochybně zase „rovnější“ a vznikne další prostor pro korupci. A zbraně bude mít zase jen armáda, policie a zločinci – ti si je obstarají vždycky. Takže se z pohledu našich občanů vlastně vrátíme do dob komunistického režimu či protektorátu. Signifikantní je, že držení zbraní omezují totalitní režimy, ať už šlo o Adolfa Hitlera či komunisty. Svobodu milující ozbrojený občan je pro totalitáře všech barev největší hrozbou.

Vyhledal jsem pár citátů prominentních odpůrců držení zbraní. Můžu citovat?

Ano. Prosím...

Tak například Adolf Hitler prohlásil: „Nejhloupější chyba, kterou bychom mohli udělat, je dovolit podrobeným rasám držet zbraně. Historie ukazuje, že všichni dobyvatelé, kteří dovolili podrobeným rasám držení zbraní, si tím připravovali vlastní pád.“

A abychom nediskriminovali komunisty, propřejme sluchu i jim. Toto řekl Vladimir Iljíč Lenin: „Jeden člověk s puškou je schopen kontrolovat sto neozbrojených...provádějte plošné prohlídky a za nalezené zbraně popravujte.“ A čínský vůdce Mao C´Tung řekl: „Veškerá politická moc pochází z hlavně pušky. Veškerými zbraněmi musí vládnout komunistická strana, aby takto žádné zbraně nemohly nikdy být použity proti straně.“

To je zajímavé. Jaký mají na iniciativu eurokomisařky názor občané? A bere na ně komisařka zřetel?

Nebere. Poté, co se totiž 81 tisíc občanů z řady zemí v on-line průzkumu vyjádřilo velmi negativně ke snaze EU upravovat zbraňovou legislativu na celoevropské úrovni, byl tento průzkum prohlášen za „nereprezentativní“, paní komisařka dále volá po „rozhodné celoevropské akci“. Není to první případ stavu, kdy jsou akceptovány jen ty „správné názory“ a bude zajímavé sledovat, jak dopadnou stížnosti evropskému ombudsmanovi. Pár odpovědí jsem již viděl a jde o klasické „kličkování“ – prý to není v jeho kompetenci. Smutný to důkaz demokratického deficitu EU.

A to je všechno? Mluví se prý i o „harmonizaci“ práva na sebeobranu občana...

Máte pravdu, další rizika hrozí občanům v rámci takzvané harmonizace práva EU v rámci takzvaného Stockholmského programu o vnitřní bezpečnosti a justici členských států, který se v roce 2014 znovu otevře k diskusi. Zkušenosti nás totiž již poučily, že v případě takových harmonizací – já bych spíše řekl „homogenizací“, dojde vždy k tomu, že se za základ vezme ta nejpřísnější regulace a nikdy nedojde k jejímu uvolnění. A protože dle zákonodárství řady zemí EU je právo zločince vlastně fakticky nadřazeno právu napadeného, očekávám podobný posun.

Můžete uvést nějaké příklady?

Ano, příkladem může být právo ve Velké Británii, kde je oficiálně zakázáno používat proti útočníkům zbraně a kde se obránce smí bránit pouze „přiměřeně“. Přeloženo do srozumitelného jazyka, napadený smí jen volat policii, pokud to přežije – nedej bože, aby útočníkům něco udělal. Známý je případ Munira Hussaina – dovolil se bránit se baseballovou pálkou proti třem útočníkům s mačetami – a byl odsouzen k 2,5 roku vězení. A to i přesto, že jeden z pachatelů byl již trestán čtyřiapadesátkrát.

RNDr., Mgr. Tomáš Vaněk, CSc

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Ve Švédsku, v rodné zemi paní lidové komisařky, jsou zase mimo jiné zakázány pepřové spreje. V této souvislosti je zajímavé, že počet případů znásilnění na 100 tisíc obyvatel tam dle statistiky UNOCD činí 6 532 případů ročně, v České republice 675.

Jaký je váš názor na tyto snahy?

Možná, že slyším trávu růst, ale tyto návrhy pokládám za mimořádně znepokojivé, protože právo na účinnou sebeobranu je v zájmu všech občanů. A mělo by být v zájmu nás všech pokusy tohoto typu rázně odmítnout. Nejen proto, že jde o omezení zákonných práv občanů, ale i proto, že z naší nedávné historie víme, kam to vede a kde to může skončit.

Prostě kdo zapomene na vlastní minulost, je odsouzen k tomu ji znovu prožít. Je to další z mnoha pitomostí, která se na nás z Bruselu valí. EU chce udělat z občanů bezbranné ovce. Euroúředníci se ve snaze směrnicovat a regulovat veškerý život občanů nezastaví před ničím. Nicméně teď už jde opravdu o život a zdraví, protože v posledních „iniciativách“ nejde o nic menšího, než o právo a možnosti občana bránit se proti násilí.

A co s tím chcete dělat?

Nepřipustit, aby se stále více a více záležitostí včetně těchto rozhodovalo na úrovni EU bez ohledu na princip subsidiarity. Zasadit se o návrat dalších pravomocí z úrovně EU na úroveň národních států. A doufám, že mi v tom pomohou i další politici napříč politickým spektrem, protože bezpečnost občanů by měla být v zájmu nás všech. Protože nic z toho, o čem zde diskutujeme, není třeba pro zachování čtyř základních svobod EU – svobody pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.