Z Rakouska: Norbert Hofer sílí. Nepořádek. Lidé se bojí Turků. Plán na spojení s Čechy. A další fakta

13. 9. 2016 6:27

ROZHOVOR „Rakousko se od nás v mentalitě ani byrokracii zásadně neliší a pod lesklým povrchem se skrývá pěkný nepořádek,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz matematik a přispěvatel Neviditelného psa Marian Kechlibar, provozující web Kechlibar.net, kde avizuje nejnovější text pod názvem Binec jak v Rakousku. O případném spojenectví Rakouska se zeměmi V4, které byly svého času součástí c. k. mocnářství, uvádí: „Habsburské soustátí původně vzniklo na obranu proti Turkům, v čemž bylo velmi úspěšné. Dokázalo je odrazit, ač války trvaly několik set let. Je možné, že v tomto ohledu se bude historie opakovat, i když tentokrát asi půjde spíše o širší střet civilizací.“

Z Rakouska: Norbert Hofer sílí. Nepořádek. Lidé se bojí Turků. Plán na spojení s Čechy. A další fakta
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman přijal kandidáta na rakouského prezidenta Norberta Hofera

Opakované druhé kolo rakouských prezidentských voleb, které se mělo konat 2. října, je odloženo na první prosincovou neděli. Z kuriózního důvodu – nekvalitní lepidlo na obálkách. O čem to svědčí, že tak vyspělá země jako Rakousko nejdříve kvůli korespondenčnímu hlasování zruší výsledky druhého kola prezidentských voleb a teď je zase odloží? Je v tom vidět nervozita a nedůvěra Rakušanů ve chvíli, kdy proti sobě stojí dva zcela odlišné a zhruba stejně silné názorové tábory?

Když si přečtete staré povídky Jaroslava Haška ještě z Rakouska-Uherska, tak vás dnešní situace zase tak nepřekvapí. Rakousko se od nás v mentalitě ani byrokracii zásadně neliší a pod lesklým povrchem se skrývá pěkný nepořádek. Tentokrát jej už nelze zametat pod koberec, takže každý se snaží, aby případná vina za další selhání ve volbách nepadla na něj.

Anketa

Měla by se Visegrádská čtyřka v případě vítězství Norberta Hofera propojit s Rakouskem a vytvořit těsnější unii?

94%
hlasovalo: 10780 lidí


S „lepidlovou aférou“ si rakouské úřady utrhly mezinárodní ostudu, na kterou se jen tak nezapomene. A důvěra obyvatel k fungování státu tím pochopitelně zase poklesla. Šíří se také konspirační teorie, že je to celé zinscenované kvůli tomu, aby nevyhrál Norbert Hofer, ale to se samozřejmě nedá nijak dokázat, bral bych to s rezervou.

Původní volby vyhrál těsně Alexander Van der Bellen ze Strany zelených. Nedá se čekat, že by se po pár měsících nějak výrazně změnilo rozložení sil. Ale tady stačí jen opravdu mírné přesuny k tomu, aby to dopadlo jinak, tedy ve prospěch Norberta Hofera. Mohly nastat? Napadá mě jeden důvod, a to turecký. Mezi řádnými volbami a těmito opakovanými totiž proběhl pokus o puč v Turecku a po něm následovaly velké čistky Erdoganova režimu. A Hofer je, jak jste zmínil v minulém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, stoupencem tvrdšího postupu vůči Erdoganovým příznivcům mezi rakouskými Turky...

Rovnováha se opravdu pozvolna vychyluje ve prospěch Norberta Hofera. Správně jste zmínil rakouské Turky, jejichž chování po puči v Turecku – zejména agresivní demonstrace ve prospěch prezidenta Erdogana, kde se křičela hesla o zabíjení nepřátel – vedlo k dalšímu růstu znechucení mezi Rakušany. Také je třeba říci, že migrační krize dosud nekončí, přes Brennerský průsmyk se neustále snaží dostat afričtí migranti do Německa, a procházejí tudíž skrze rakouské území. Navíc populární deníky běžně informují o násilné kriminalitě žadatelů o azyl. Celkově se atmosféra pozvolna posouvá k tomu, že ideály o multikulturním soužití jsou nahrazovány skepticismem a obavami z budoucnosti. A tyto obavy není Van der Bellen schopen přesvědčivě rozptýlit, kdežto Norbertu Hoferovi hrají do karet.


Když už jsem nakousl téma Turků. Velmi významnou událostí rakouských dějin je 12. září 1683, kdy v bitvě u Vídně Rakušané odrazili Turky, kteří město dva měsíce obléhali. Nyní je v Rakousku třistatisícová turecká menšina. Představuje pro Rakousko nějaký problém?


Ano, představuje, zejména svojí mizivou loajalitou k Rakousku. Nedávno udělala jedna turecká agentura průzkum mezi 1 270 rakouskými Turky, z nějž vyplynulo, že řada by jich Rakousko bez výčitek svědomí opustila, kdyby za to dostali zaplaceno. Pouze 6,7 % jich řeklo, že považují Rakousko za svoji vlast a neopustili by jej za žádné peníze.

Tento průzkum byl zveřejněn ve velkých rakouských novinách, jako je Die Presse, a hodně se kolem něj diskutovalo. Ozývaly se rovněž hlasy, že taková „nabídka na placené odstěhování“ by možná byla nejlevnějším způsobem, jak se zbavit velkého společenského konfliktu.

Problémy jsou také s institucemi, které jsou financovány Erdoganovou vládou. V některých případech nejspíše slouží jen jako zástěrka pro špionážní činnost nebo šíření tvrdších forem islámu.

Fotogalerie: - Hofer na Hradě

Prezident Miloš Zeman přijal kandidáta na rakouské...
Rakouská a česká vlajka
Prezident Miloš Zeman přijal kandidáta na rakouské...
Kandidát na rakouského prezidenta Norbert Hofer
Prezident Miloš Zeman přijal kandidáta na rakouské...
Prezident Miloš Zeman přijal kandidáta na rakouské...


Norbert Hofer navštívil českého prezidenta Miloše Zemana, který ho podpořil s tím, že nemá rád strany zelených. Je za touto návštěvou i něco hlubšího? Spekuluje se, že v případě Hoferova vítězství by se Rakousko mohlo svým postojem hlavně kolem migrace přiblížit státům V4, což by jejich vliv nepochybně posílilo...


Mám za to, že Norbert Hofer svými cestami do zemí V4 (nejen ČR) hledá na mezinárodní scéně budoucí spojence, a snaží se tím naznačit svým voličům, že v případě jeho zvolení nebudou mezi svými sousedy v izolaci.


Mimochodem, je to asi poprvé, kdy „západní“ politik v nejistém postavení hledá podporu u bývalých „východních“ zemí. Svým způsobem to beru jako důkaz skutečnosti, že to dělení je už překonané a že poměry se vrátily k historické rovnováze.


Rakušané, Poláci, Slováci, Češi a Maďaři mají kus společné historie zvané Rakousko-Uhersko. Pokud by se Rakušané přiblížili, či dokonce vstoupili do V4, nelze se ubránit reminiscenci na tento státní útvar. Samozřejmě jsou mezi jednotlivými zeměmi rozdíly, ale neprojevuje se mezi nimi něco společného? Mají Rakušané mentalitou blíže k Němcům, s nimiž jsou jazykově spřízněni, či k některým svým „bývalým kolegům“ z c.k. monarchie?


Rakušané mají k naší mentalitě dost blízko. Německá mentalita ani neexistuje. To, co my si pod tím pojmem představujeme, je mentalita prušácká. Ta opravdu nemá s Rakouskem nic společného.


Habsburské soustátí původně vzniklo na obranu proti Turkům, v čemž bylo velmi úspěšné. Dokázalo je odrazit, ač války trvaly několik set let. Je možné, že v tomto ohledu se bude historie opakovat, i když tentokrát asi půjde spíše o širší střet civilizací.

Stojí ale za povšimnutí, že když turecká hrozba oslábla (v 18. století), zesílila zase pruská hrozba z Berlína, vůči níž tvořila podunajská monarchie až do začátku 20. století další obranný val. Pak ovšem udělala tu politickou chybu, že se dala na stranu Německa a v následné válce o německou dominanci nad Evropou byla jako stát zničena.


Jak velký mají rakouské prezidentské volby vliv na politické klima v nejklíčovější evropské zemi – Německu?


Němci situaci pečlivě sledují a řada z nich fandí protiimigračnímu kandidátovi. Zejména ti, kdo nejsou spokojeni s migrační politikou kancléřky Angely Merkelové. Vědí, že případné zvolení Norberta Hofera by zkomplikovalo pozici kancléřky. Rovněž si myslí, že by pak Rakousko důsledněji chránilo své hranice před pronikáním nelegálů, což by se projevilo poklesem migračního tlaku v Německu samotném.




V Německu sílí protiimigrační Alternativa pro Německo, ale je izolovaná a odsouzená býti v opozici. Rakouští Svobodní jsou nepochybně ve zcela jiné situaci. Můžou mít prezidenta, či dokonce vyhrát parlamentní volby a být ve vládě. Jsou tedy v něčem jiní, nebo je v Rakousku jiné politické klima a naladění ve společnosti než v Německu?


Rakušané nemají historický komplex méněcennosti z toho, že zapříčinili druhou světovou válku a holocaust. A to i přesto, že Adolf Hitler sám byl Rakušan a dva váleční zločinci popravení v Norimberku (Kaltenbrunner a Seyss-Inquart) také. Po válce se prostě rozhodli, že nebudou svoji minulost příliš řešit. Nemají tedy takový reflex historické viny, jakým trpí Němci.

FPÖ je také strana s podstatně delší tradicí, vznikla již po válce, kdežto od založení AfD v Německu uplynulo teprve 3,5 roku. Na tom záleží rovněž proto, že déle existující strana má větší členskou základnu a může mít členy „v každé vesnici“. Tím může všude stavět kandidátky a lidé si na ni více zvyknou.


AfD je dosud mladá strana a členů má málo. Například nyní v neděli (11. 9.) se konaly komunální volby v Dolním Sasku, kde AfD postavila kandidátky jen ve 129 z 921 obcí. Zbytek nemohla pokrýt, protože nebyli členové – kandidáti. Ale ona časem doroste. Například v Bavorsku má nyní 3 500 členů, před rokem to ještě bylo jen 2 000 členů. To je docela solidní přírůstek, pět osob denně. Ostatní německé strany mají sice daleko více členů, ale ti jim už desítky let ubývají, zejména úmrtími. Průměrný věk členů zavedených stran je vysoký, kolem 60 let, a mladí nechtějí do SPD ani CDU vstupovat.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Oldřich Szaban

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ohrožená demokracie? Především proto, že v médiích se „tlačí“ jen „jediný správný“ názor, zahřmělo od Šichtařové

16:02 Ohrožená demokracie? Především proto, že v médiích se „tlačí“ jen „jediný správný“ názor, zahřmělo od Šichtařové

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Zatímco to, že někdo má děti, je jakási zásluha a pomůže to celé společ…