Česko navštívil tibetský duchovní vůdce dalajláma Tänzing Gjamccho. Mimo jiné vystoupil i před Hradem. Vy jste řekl, že šlo ze strany organizátorů o provokaci. Proč si to myslíte?
Představitel exilové vlády vystoupil v místech, kde vykonává úřad hlava státu. V tomto případě Miloš Zeman, který významnou měrou přispěl k oživení vztahů s Čínskou lidovou republikou. Díky tomu se proměňují obchodní vztahy, investice. Když toto se stane, myslím si, že jde o provokaci. Stejně tak přijetí ministrem kultury v budově státu, kde vykonává svůj úřad. Což vidím rovněž jako provokaci.
Problémem tedy podle vás bylo v případě ministra Hermana místo, kde ho přijal?
Ano. V žádném případě nemohlo jít o soukromou návštěvu.
Ještě větší rozruch způsobilo prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů – prezidenta, premiéra a předsedů obou komor Parlamentu. S tím prohlášením souhlasíte?
Samozřejmě. Na vyvážení toho, jakou návštěvě dalajlámy dala část ústavních činitelů, podle mého názoru museli nejvyšší ústavní činitelé nějaký krok udělat. Bylo to překvapivé, ojedinělé. Stejně tak je ale ojedinělé, jak návštěvu dalajlámy významná část politické reprezentace pojala.
Anketa
Věříte Andreji Babišovi jeho obdiv k dalajlámovi?
10%
hlasovalo: 6121 lidí
Nešlo to však udělat nějak jinak? Třeba, že by toto prohlášení vydalo pouze ministerstvo zahraničí? Není to přehnané, že to podepsali všichni čtyři nejvyšší ústavní činitelé?
Nedokážu to úplně profesionálně posoudit, protože to už je diplomacie toho nejvyššího patra. Nechci se dotknout pana ministra zahraničí Zaorálka, ale podle mě on není ta osobnost, která by tomu prohlášení dala takovou váhu. Protože často lavíruje, třeba směrem k Ukrajině. Spíše mě překvapil Andrej Babiš.
U něj možná šlo o to, že se chtěl vymezit vůči ČSSD?
To se mu sice podařilo, ale současně se domnívám, že zasáhl na citlivém místě svého dosavadního spojence prezidenta republiky. Navíc to, co řekl, že se nic nestane, je absolutní hloupost. Jako podnikatel by to měl vědět. Můžu dát příklad z minulosti. Když Václav Havel jako prezident přijal dalajlámu, tak jedním z výsledků této schůzky bylo, že na jednom z největších vodních děl na světě, přehradě Tři soutěsky, místo našich turbin, které tam původně měly být, tam jsou turbiny Siemense. Čína je na toto velmi citlivá, což ostatní země většinou respektují. V naší zahraniční politice uznáváme status quo jednotné Číny. Platí to pro nejenom pro Tibet, ale i pro Hongkong.
Psali jsme:
Komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček přišel se spekulací, že motivací k tomuto prohlášení, respektive k jeho podpisu, mělo být, že Číňané by mohli přispět jak na předvolební kampaň ČSSD, tak Miloši Zemanovi na kampaň prezidentskou. Co si o tom myslíte?
Nováčka pokládám za velmi zkušeného a erudovaného komentátora a politického analytika. Ale toto říci považuji za neprofesionální a hrubou spekulaci. Nedovedu si představit zvláště u sociálních demokratů, jak by na kampaň přijímali čínské peníze. Myslím, že je to od takovéhoto analytického formátu velmi nestandardní.
Kritici Číny tvrdí, že se tam porušují lidská práva. V podstatě jde tu o rozpor mezi hájením lidských práv a byznysem. Nicméně vy jste v rozhovoru s Danielou Drtinovou v televizi DVTV uvedl, že naším spojencem je i Saúdská Arábie, která to s lidskými právy v našem pojetí má také trochu jinak? Takže jde podle vás o dvojí metr?
Část našich politiků Čínu používá k rozfoukávání strašáků komunismu. V Číně jsem byl. Ti, co toto rozdmýchávají, by se tam měli jet podívat. Současný stav má ke komunismu či socialismu hodně daleko. Je tam kapitalismus, který je nějakým způsobem sešroubovaný státní mocí. Když byl loni v září v Číně prezident Zeman, proběhla mediální smršť kritiky. Naprosto okrajově se komentovala samotná jednání, ale stále zaznívaly termíny ‚komunistická Čína‘ a ‚lidská práva‘. Za necelé tři měsíce tam byl Sobotka, což nazvali ‚velké čínské turné premiéra Sobotky‘. Tady je vidět selektivnost, záleží kdo do Číny letí.
Pokud jde o lidská práva – Saúdská Arábie je markantní příklad. Tam se ještě dneska bičuje, kamenuje, žena není rovnoprávná s mužem. Tohle kritikům nevadí? Postavil bych to na misku vah vedle sebe. Ještě bych chtěl připomenout, že Číňané patří k východním národům. Mají trošku jiné pojetí lidských práv a společenského života. V Číně je ve společnosti hluboce zakořeněn konfucianismus. Konfucius byl jejich největší filozof. To znamená kázeň, řád, nadřízenost, podřízenost, kolektivní pojetí. Člověk v té Číně musí být a s Číňany mluvit, aby toto pochopil.
Je to určitě jiná mentalita. Nám Evropanům může připadat, že čínské reakce v souvislosti s dalajlámou jsou přehnané a zavánějí až vydíráním...
Asi to tak působí. Oni ale takovou politiku mají. Je to dnes hospodářská velmoc číslo dvě, postupem času se dostanou na první místo. Je s tím prostě potřeba počítat. Máme také svoje zájmy. Jedním z těch hlavních by měl být, že lidé budou mít práci. Jestliže máme jako Česká republika přes deset milionů obyvatel, v Číně je to jedno větší město. Asi je úsměvné, když my bojujeme proti Číně a osobujeme si právo rozhodovat o tom, jaká práva by tam měla být respektována. A s daleko horší disproporcí jako je Saúdská Arábie jsme neudělali nikdy nic. A také víme jak dopadlo západní pojetí lidských práv například v Iráku či v Libyi a co to všechno způsobilo. Podle mého jde jen o politickou účelovou hru s cílem zamezit rozvoji hospodářských vztahů s Čínou, neboť to vadí někomu, kdo si to nepřeje.
Dalajláma se v Česku setkal s kdekým, například i s Karlem Gottem. Jak byste celkově zhodnotil jeho návštěvu a co se kolem ní dělo na politické i mediální scéně?
Bohužel návštěva se zvrhla. Připadalo mi to jako vození cvičeného medvěda. A hlavně svoboda, za kterou on bojuje, v Tibetu spočívala v tom, že tam byla krutá teokracie. O lidských právech nemohlo být ani řeči. Byla tam obrovská bída. Zkrátka jedna z nejzaostalejších zemí a pro život jedno z nejobtížnějších mít na Zemi. Takže tam nebyla žádná svoboda, aby bylo jasno. Dalajlámu si vzali jako takovou glorifikaci něčeho, co nikdy nebylo. V České republice se to trošku přepísklo. Dalajláma mluví pořád stejně – o klidu v duši a podobně. Ale nevím, jak k tomu on osobně přispěl. Že by třeba odsoudil tu Saúdskou Arábii nebo co se stalo v Iráku či v Libyi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
