„Je to poprvé od roku 1989, kdy byl vyznamenán současný komunista,“ uvedl na začátku své besedy Maštálka. „V Rusku to není až tak jednoduché a prezident Putin těch nominantů měl mnoho, byli tam lidé, kteří jsou ve vysokých státních funkcích. Za mnou stál Volgograd a fakticky to vyznamenání prosazoval, takže můj vděk patří i tomuto městu. O té nominaci jsem se dozvěděl 29. ledna v Berlíně při výstavě k 70. výročí 2. světové války. Splnil se mi takový malinký sen, že dva Češi byli vedle sebe s nejvyššími ruskými vyznamenáními – Vladimír Remek a já, oba z Evropského parlamentu, takže o to pikantnější to je.“

„Očekával jsem tvrdou reakci v Evropském parlamentu, ale zatím kromě pana Štětiny, který trochu překroutil rozhovor, jenž jsme spolu měli, se tam nic nestalo, protože to přehlušily ty teroristické útoky. V Bruselu mají prostě o čem jiném přemýšlet,“ pokračoval dále komunistický europoslanec. Samotný akt probíhal v Jekatěrinském sále v Kremlu. Na každém prý bylo, zda chce mluvit nebo ne, „… tak jsem hovořil a poté jsme si s Vladimirem Putinem řekli pár věcí ‚do ucha‘, které si nechávám sám pro sebe,“ řekl poněkud tajuplně Jiří Maštálka.

Zahořklý prominent Štětina

A už následovala první otázka z auditoria: „Jak je to s tím Štětinou? Vždyť ten byl za minulého režimu v Sovětském svazu pečený vařený. A teď najednou nemůže najít dobré slovo pro své bývalé hostitele. Ublížil mu tam někdo, nebo je placen z druhé strany?“

„To je takový složitý případ, protože za předchozího režimu měl možností a práv více než ostatní – byl to prominentní novinář. Když jsme měli takové pracovní snídaně, vím, že on řekl, že ‚s komunisty nesnídám‘, tak jeden kolega z lidové strany mu odepsal, že při jeho životopisu musel trpět velkým hladem,“ odpověděl za smíchu přítomných Maštálka. Když už věděl, že jsem nominován, tak jsme si dali schůzku v jednom baru, zaplatil mi pivo. On totiž položil otázku při ruské delegaci, jestli EU dala Ukrajinu na druhou kolej. A já jsem mu na to chtěl odpovědět, že ne na druhou, ale stopadesátou. Já jsem si udělal takový závěr, že se mu po tom Rusku stýská. Nenajít dobré slovo pro zemi, ve které strávil tolik času, je problematické a také to svědčí o charakteru. Fakt je ten, že do Ruska nesmí, takže jezdí jen na Ukrajinu, a to pouze tam, kde je Petro Porošenko, a tam zase nesmím já. Podle mne je to zahořklý člověk. Říkal, že překousne to, že jsem komunista, to, že jsem marxista, ale nepřekousne to, že dostanu od diktátora vyznamenání. A já řekl, co je špatného na přátelství a míru. Uvidíme, jak se bude chovat dál. Třeba jej navedou ty události v Bruselu na jinou cestu. Je tam prostě zahořklost jako bejk.“