Žalostný hlas farmáře z venkova: Do některých míst nejezdí o víkendu autobus. Muž na Plzeňsku zemřel, sanitka přijela pozdě. A EU nás může vydírat...

16.04.2017 9:02

ROZHOVOR Po sankcích proti Rusku dostává naše zemědělství další ránu. Jako odpověď na reakci především Nizozemí na agitaci k blížícímu se referendu, jež má posílit pravomoci prezidenta Erdogana, Turecko zastavilo dovoz některých zemědělských komodit z EU. Optimismu nepřidá ani segregace českých zemědělců v Bavorsku. Farmář, zachránce tradičního českého koňského plemene hucul, donátor jižního Plzeňska, zakladatel soukromého Muzea krojů Plzeňska v Březí u Žinkov Jiří Tetzeli v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz varuje před nebezpečím potravinové nesamostatnosti, kdy se můžeme stát lehce vydíratelnými i svými současnými obchodními partnery.

Žalostný hlas farmáře z venkova: Do některých míst nejezdí o víkendu autobus. Muž na Plzeňsku zemřel, sanitka přijela pozdě. A EU nás může vydírat...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Venkov - ilustrační foto
reklama

Žijete na vesnici a máte tu muzeum, koně, farmu. Určitě to ale není tak jednoduché jako ve městě...

Domnívám se, že je to politikou státu, který se zaměřil na problémy Prahy a větších měst. Na vesnici se zapomíná, protože se dlouhodobě neřešily problémy, které znesnadňují běžný život. V rámci úspor jsou omezeny dopravní spoje a do některých míst spoje v sobotu a v neděli vůbec nezajíždějí. I s lékařskou péčí je to složitější, k naléhavým případům mnohdy nejsou schopni záchranáři dojet v předepsaných 15 minutách. Na vlastní kůži jsem se přesvědčil, že dojezdy sanitek jsou pouze teoretické a vůbec to neodpovídá realitě. Například v době rekonstrukce silnice mezi Kokořovem a Skašovem zkolaboval v obci Březí na jižním Plzeňsku jeden místní muž, a to krátce po ustanovení vyhlášky ministerstva o dojezdu sanitek do 15 minut. Sanitka, která vyjížděla ze stanoviště z Blovic, přijela za 25 minut, protože byly objížďky. A ten člověk zemřel. To se samozřejmě na ministerstvu neřeší. Nedělají se náhrady, když je z nějakého důvodu nesjízdná silnice. Prostě těch 15 minut, co teoreticky postavili, neodpovídá, a má to takovéto důsledky.

Další problém představují nákupy v obci. Staří lidé velmi často nemají dopravní prostředek, a tak jsou odkázáni na toho, kdo jim něco přiveze, nebo na dražší nákup a nekompletní sortiment v malých obcích. A navíc, protože tam je drahý provoz, mají obvykle venkovské prodejny jednu pracovní sílu a otevírací doba bývá omezená. Lidé, kteří pocházejí z vesnice, pak musí dojíždět i za nákupy.

Další věcí je, že tam nejsou pracovní příležitosti. Zemědělství dnes, jak je pojato EU, je bič pro vesnici. Spočívá to v tom, že se zazeleňuje, takže se z nás stává botanická a zoologická zahrada. Podmínky pro hospodaření se čím dál tím více zpřísňují, řekl bych až nelogicky. Vidím to osobně, jak se vše komplikuje. Souhlasím, že musí existovat evidence zvířat a že musí být precizní. Hovězí dobytek dostal zelenou pro masnou výrobu, ne pro dojivost. To znamená, že ho máte třeba celý rok na pastvě. A mají mít „náušnice“, aby byl identifikovaný každý kus. Jenomže se vyrábějí celostátně a pochopitelně nejlacinější. Výběrové řízení pro výrobce znamená, že musí být co nejlevnější, a tudíž křehké. Kráva se odrbe a značka je pryč. A zvíře bez „náušnice“, to je jako člověk bez občanského průkazu. Výsledek je ten, že zemědělec dostane pokutu a nemůže za to. Od letošního roku je to dokonce tak, že při prvním porušení je ztráta tří procent dotací, při druhém dvacet procent a při dalším šedesát procent dotací. To je likvidační. Taková nařízení dělají lidé, kteří tomu nerozumí. Proč nemohou povolit čipy? Načipovalo by se to třeba do ocasu, který člověk nejí, a evidence by byla jasná. Ovšem je to dražší – čip stojí mezi dvěma, třemi stovkami, kdežto „náušnice“ je za čtyři koruny.

Anketa

Zeman uvažuje o milosti pro Jiřího Kajínka. Co vy na to?

hlasovalo: 8137 lidí

Jak jsem slyšel, postihly vás restrikce nejen kvůli sankcím EU vůči Rusku, ale už je nyní i problém s Tureckem…

Samozřejmě! U nás je to třeba opravdu problém. My prodáváme mladý dobytek a ještě jsem neprodal ani kus. Je přebytek mladých zvířat v republice. Stáje jsou plné, protože se neexportuje. A Turecko nyní přestalo od EU odebírat zvířata kvůli tomu, že mělo incident s Nizozemskem (na základě odvety Turecka ohledně zákazů mítinků Turků v Nizozemí pozn. red.). A navíc, lacinější maso z hovězího dobytka se dováží z Jižní Ameriky. I tím se snižuje výkupní cena domácích zvířat. Důsledkem je to, že zemědělcům docházejí zásoby krmení a tedy jsou ochotni se zbavit zástavového dobytka za jakoukoliv cenu.

První rána pro zemědělství byla, že jsme si v rámci sankcí uzavřeli trh s Ruskem. Druhá rána, ta definitivní pro živočišnou výrobu, je Turecko, které zvířata a maso kupovalo pro Sýrii i jiné země.

Domácí jatka vykupují při přetlaku jatečního hovězího za nejnižší cenu, ale zákazník to v obchodu nepozná. Ještě začátkem prosince jsem kilo býčka prodával řekněme za 68 korun, dnes mi nabízejí kolem padesátikoruny. Další rána pro zemědělství je změna kurzu koruny vůči euru.

Vidíte obrazně řečeno nějaké světlo na konci tunelu?

Když se podíváte do historie, tak egyptská říše zanikla i kvůli zemědělství. Tehdy tam byly takové úplatky, kontroly, že každý zemědělec musel platit, na vlastní živobytí mu z jeho činnosti nezbývalo, a tak raději skončil. Krátce nato zkrachoval celý starý Egypt. Tu paralelu vidím i dnes.

Dnes se jeví, že přístupové dohody s EU v oblasti zemědělství nebyly pro české zemědělství výhodné. Podívejte, v západních Čechách skončily všechny mlékárny. Vyvážíme mléko v surovém stavu do Německa. Mlékárny vám ukážou, že to, co od nich dostane německý zemědělec, dostane i český. Jenže produktu dávají nálepku, že je to bavorský produkt, i když surové mléko bylo smícháno bavorské s českým. Pak následně bavorský producent mléka dostává za 1 litr 10 centů, to bylo 2,70 Kč navíc oproti českému dodavateli, který tuto přirážku na bavorský produkt nedostává.

Ale třeba Poláci se radují…

Na rozdíl od nás Poláci uměli s těmi produkty obchodovat už za socialismu, protože tam zemědělství bylo vesměs soukromé, tam nebylo zkolektivizováno jako u nás. My jsme v té době razili myslím správnou politiku, že stát musí být soběstačný v základních potravinách, protože nikdy nevíte, co se stane. To, že dnes se všemi státy v EU kamarádíme, je hezká věc, ale v základních potravinách bychom přece jen měli být soběstační. A dnes máme soběstačnost propočítanou na 1,5 dne. Stačí jeden malér, např. to, že nevezmeme imigranty, a pohrozí, že nebudou něco dodávat a vyvinou na nás takový tlak, že podlehneme a přistoupíme na jejich podmínky. Neumíme se bránit. Ta soběstačnost vždycky existovala, ale dnes není. Je to možnost pro protlačení normálně nepřijatelných návrhů ze strany EU, abychom nakonec těmto návrhům ustoupili. Společný trh v potravinách je do jisté míry pojistkou proti odbojnému postoji některých států.

Na mléčné produkty by byl odbyt v Číně, která má zatím nedostatek vlastních zdrojů, a tak nákupy bere z Nového Zélandu, Austrálie a Polska. Ale v západních Čechách není kde to mléko zpracovat.

Dnes ministerstvo zvažuje založení odbytového družstva, které by vlastnilo mlékárnu…

Ale z čeho? To je dnes tak drahá technologie. Dnes založit mlékárnu, to je utopie. Další problém jsou lidi.

Když jsem byl v Mongolsku, tak jsem pochopil čínskou politiku vůči tomuto státu. Prodávali svoje výrobky tak lacino, že Mongolové přestali většinu věcí vyrábět. Dnes Mongolové neumějí nic. Za socialismu z Československa dodali koželužnu na zpracování kůží z hospodářských zvířat. Přesto v současné době koželužna nepracuje, protože výkupní ceny pro čínský trh v Mongolsku jsou tak vysoké, že se téměř rovnají dovezeným vyčiněným kůžím z Číny do Mongolska. Dnes Mongolové platí čínské zboží pouze surovinami. Co tím Čína chtěla docílit? Potřebuje prostor. Mongolsko je dvacetkrát větší než naše republika a má jen tři miliony obyvatel, z toho 1,8 miliónu je v hlavním městě Ulánbátaru.

a využít tamní trhy?

Když vás tam vezmou! Dnes je přebytek všeho. Dotace pokřivily světový trh. Bohatší státy dotují zemědělství a tím se udržují nižší ceny produktů, které jsou surovinami ze zemědělství. Jsou státy, ve kterých nemají na dotace, např. v Asii a v Africe, takže vyrábějí příliš draho, takže je pro ně lacinější dovoz. Pak nakonec opouštějí zemědělské činnosti, protože si to koupí levněji než když to vyrobí, vypěstují.

Geneticky modifikované organismy prý mají „spasit hladový svět“…

Aby se nakrmil svět, tak se musí jít na geneticky modifikované rostliny a chemizaci polí. Dříve nevadilo, že pšenice měla výnos 30 metrických centů z hektaru – tehdy se o tom vítězoslavně psalo v novinách. Dnes je běžné, když má 50 i 60 metráků ze stejné plochy. Zjednodušeně řečeno, dusík z umělých hnojiv podporuje jen zvětšení hmoty, objem zrn a vznik bílkoviny, ale nikoliv vitamíny a další pro živočichy potřebné látky. Podle mne je to zvrhlost: živin je v půdě pořád stejně, víc jich z ní nedostanete. Takže v těch 60 metrácích je jich nakonec méně. A proto vznikají alergie. Na potlačení plevelů se používají pesticidy v takové míře, že si člověk nestačí vytvořit protilátky proti pylům z některých plevelů a rostlin.

V jednom období jsem chtěl vyrábět z kobylího mléka kumys, a tak jsem se jel podívat do Mongolska. Jenomže když jsem tam přijel a viděl ty stepi, kde máte přes 300 druhů bylin, trav a všeho, pochopil jsem, že našich 20 druhů trav nic nového pro zdraví člověka nepřinese, a tudíž jsem od svého záměru upustil.

Vidíte tedy nějakou naději?

Naděje je vždycky. Já bych si přál, abychom dostali do oboru rozumné lidi a odborníky. Dnes je všechno uspěchané a vztahy mezi lidmi jsou špatné. Chápu ministry, že když se dostanou do funkce, vezmou si k sobě spíše známé než odborníky, protože známý jim ty nohy nepodrazí. Dříve stačilo slovo a podání ruky, dnes vám nestačí ani notářem ověřené podpisy. Je fakt, že na vesnici jsou lidi takoví poctivější a mají lepší vztah k rodné půdě.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Václav Fiala

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Brečí a rozdává svým. Krev se mi vaří, bude zle. Kulturní magnát máchá Zaorálka

12:05 Brečí a rozdává svým. Krev se mi vaří, bude zle. Kulturní magnát máchá Zaorálka

„Nemáme zastání silného ministra kultury, který by se za tu branži skutečně uměl postavit a hlavně b…