Zaměstnavatelé sem chtějí přitáhnout sto tisíc Ukrajinců, aby měli levnou pracovní sílu. Odborář Středula varuje před záplavou odlišné kultury

29.07.2016 16:00

ROZHOVOR Některé firmy překrucují, aby mohly místo Čechů levněji zaměstnat cizince. ParlamentnímListům.cz to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Odpor ke zvyšování minimální mzdy za pravicových vlád byl prý dán ideologickou zvráceností, protože sousední státy mají až pětinásobně větší minimální mzdu a prosperují. Šéf ČMKOS reagoval i na problematiku zaměstnávání migrantů či nedávné drsné incidenty s Rumuny na Vysočině.

Zaměstnavatelé sem chtějí přitáhnout sto tisíc Ukrajinců, aby měli levnou pracovní sílu. Odborář Středula varuje před záplavou odlišné kultury
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda ČMKOS Josef Středula
reklama

Pane předsedo, případ agresivních agenturních pracovníků z Rumunska na Vysočině nedávno odkryl možná mnohem větší problém. Váš ekonomický expert doc. Janíčko hovořil o tom, že firmy se dovozem cizinců s nižšími nároky snaží tlumit požadavky na růst mezd. Jakým způsobem proti tomu bojujete?

Situace je skutečně velice citlivá. Kombinuje se tady několik jevů. Vezměme třeba zmiňovaný případ na Vysočině, kde zaměstnavatel na Humpolecku usoudil, že chce i jiné pracovníky než zdejší občany a motivace k tomu může být různá. První, že pracovní sílu skutečně nemá a druhý důvod je, že chce dosáhnout co největšího rozdílu mezi náklady a výnosy. V tu chvíli do daného regionu, který má svůj životní kolorit, vstoupí úplně nový prvek, který kdyby tam žil a měl tam rodinu, asimiluje se, dojde časem k naprostému prolnutí s původními obyvateli a nic se nejspíš nestane. Ale tady jde o dovoz lidí, kteří tam jsou na práci, žijí v ubytovnách a v kombinaci s alkoholem nebo něčím jiným dojde k tomu, že na sebe entity narazí. To samozřejmě okamžitě způsobí velký neklid. Mnohdy jsou na tom agenturní pracovníci i tak, že agentury po nich chtějí různé poplatky za ubytování a další věci. Z těch lidí tak vytěží co nejvíce a to zákonitě vyvolává neklid. A když se k tomu přidá ještě nějaký fyzický útok, v tomto případě dokonce trestný čin se vším všudy, a dáme-li to do kontextu názoru společnosti ve vztahu k uprchlíkům, máme problém obrovského rozměru.

Roli v jeho řešení musí sehrát víc subjektů. Tím prvním je jednoznačně zaměstnavatel, ten tu situaci přeneseně způsobil a měl by místo pouhého využívání pracovní síly také převzít zodpovědnost. Pokud to neudělá, problém se navyšuje. Za další je důležité rychlé šetření ze strany orgánů činných v trestním řízení. Tento problém může jenom narůstat a dané firmy by měly převzít společenskou zodpovědnost.

Dodejme také to, že Česká republika je pro mnohé firmy zdrojem extrémně levné práce v kombinaci s obrovským množstvím vyvádění zisků mimo naši zemi. Jsem rád, že současná vláda po referendu o brexitu považuje otázku konvergence zejména ve mzdové oblasti za jednu z nejzávažnějších věcí a jsem rád, že i na nejbližších jednáních Evropské komise bude požadovat, aby se to stalo jedním z hlavních témat. Z tohoto pohledu určitou šanci na změnu vidím, ale na úrovni regionů se musí nepříjemným situacím předcházet. Nesmí se to dostat až do takového stavu, kterého jsme byli svědky v posledních týdnech.

Popsal jste praxi některých agentur, kteří se snaží pracovníky maximálně vytěžit. Lze a má se s tím podle vás něco dělat, nebo je zkrátka na každém člověku, zda půjde pracovat přes agenturu a přistoupí na její podmínky?

Na pracovnících samotných je také samozřejmě to, zda si to nechají, nebo nenechají líbit. My jsme jako odborová organizace připraveni k tomu, abychom mohli zastupovat i je a zrovna právě v jedné z těch firem, která v regionu Humpolecka působí, se odborová organizace snaží zastupovat i lidi, kteří v agenturách pracují. Ti lidé se ovšem mnohdy bojí do odborů vstoupit, protože mají strach, že by přišli o práci, přestože by takový postup byl nezákonný a protiústavní. Těchto příkladů není málo a taková protiústavní činnost by ze strany kontrolních úřadů měla být patřičně potlačovaná.

Z druhé strany je pak otázka agenturního zaměstnávání permanentně předmětem jednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Teď jde na jednání vlády materiál týkající se zpřísnění podmínek vůči agenturnímu zaměstnávání. Z mé strany je ale nutno říci, že ne každá agentura je špatná nebo že se chová protizákonně. Bohužel ale máme v České republice agentur příliš mnoho a četnost porušování pravidel je naprosto jednoznačná. Jeden příklad za všechny. Jsou situace, kdy se chce agentura vyhnout platbě pojištění, tak s příslušným člověkem sjedná na osmihodinovou pracovní dobu dokonce čtyři smlouvy – na první dvě hodiny, na druhé dvě hodiny a tak dále a to jen proto, aby se vyhnula odvodové povinnosti. Tohle se musí zakázat, není možné, aby se to dělo, protože jde o zneužití ekonomicky vážného postavení každého takového pracovníka, který si chce vydělat o něco více než ve vlastní zemi. Vedle takové praxe pak ani nemohou obstát seriózní zaměstnavatelé a může to snižovat už tak nízkou cenu české práce.

Ještě se prostřednictvím případu agresivních Rumunů na Vysočině, který detailněji popsal europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), vrátím k problematice zaměstnávání cizinců. Jak ve světle těchto událostí pohlížet na požadavky některých firem nebo zaměstnavatelských svazů, že migrační krize je příležitostí k nabrání nových pracovních sil?

Jsme teď v poměrně velkém konfliktu s některými členy vlády a také zaměstnavateli, kteří volají po přijetí 80 až 100 tisíc lidí z Ukrajiny. My si myslíme, že hlavním motivem takového kroku je snížení ceny práce. Kdyby to bylo jinak, nebudou volat po zaměstnancích z Ukrajiny, ale budou volat po zaměstnancích třeba ze Slovenska, kde není vůbec žádný rozdíl. Známe se, rozumíme si. Nemáme mezi sebou žádný problém, kulturní rozdíly neexistují. Podobné je to s Polskem. Takže tady je o spekulaci některých zaměstnavatelů. Další věc je neúměrná honba za ziskem. Výsledkem toho může být, že pokud přijmeme lidi z rozdílných kulturních prostředí, a to mohou být i zaměstnanci z Ukrajiny, tak může dojít k situaci, že se ekonomika zhoupne a nebudou takové požadavky na pracovní sílu – a propouštět se bude kdo? Podle národnosti? To je přece protizákonné. Navíc ani nemůžete nabízet práci jen pro někoho, třeba pro uprchlíky, to je také protizákonné.

Anketa

Kdyby stát organizoval kurzy střelby, zúčastnili byste se za poplatek v relaci např. ceny autoškoly?

42%
hlasovalo: 14258 lidí

A to, co jste zmínil, je otázka řešení důsledků. Takže až se ekonomika zhoupne do jiného stavu než je dnešní růst, co se stane? Ti lidé, kteří tu jsou přes agentury dočasně, přijdou o práci a zůstanou tady, mnohdy nelegálně. Toto už zaměstnavatelé nechtějí řešit, budou volat, ať se o to postará stát. Takové chování je velmi nezodpovědné a my jsme zásadně proti tomu. Nemáme nic proti tomu, aby k nám někdo přišel, legálně tu žil, získal tu práci a choval se zde podle našich pravidel. To nikomu nevadí. Bohužel ale za posledních několik let máme hodně zkušeností, kdy se někdo snaží zneužít postavení těchto cizinců. Je třeba dodat také to, že agenturní zaměstnávání už se zdaleka netýká jen cizinců. Týká se i českých zaměstnanců, což začalo hlavně v době krize.

Vy jste hovořil o Ukrajincích, ale objevovaly se i návrhy, abychom zde zaměstnali v továrnách migranty ze Sýrie, Iráku, afrických zemí atd. S tím zase ostře nesouhlasí prezident Miloš Zeman. Jak vidíte tuto otázku?

Realita je ale taková, že právě mnohdy do České republiky tito lidé nechtějí, protože je Česko ještě chudší zemí, než země, ze které oni přicházejí. A když utíkáte z vlastního domova, tak utíkáte za lepším životem, ne za horším. Když byla válka v Jugoslávii, tak sem přišlo až 70 tisíc lidí a žádná xenofobie a podobné věci se nekonaly, nebyl žádný problém. Teď tu máme několik desítek lidí a máme tu docela vážné problémy. Myslím, že je to spíš o něčem jiném. O tom, jaký tu máme životní standard, kam jsme to za dvacet šest let „dotáhli“. Z toho důvodu se nemůžeme tvářit, že jsme ráj na zemi, protože právě uprchlíci dávají najevo, kde je bohatší země a kde je život lepší, a to by mělo být spíše motivem pro lepší práci v České republice třeba právě v oblasti životní úrovně. Není to o tom, abychom více lákali ty či ony, ale aby se ten, kdo žije v České republice, cítil dobře a měl spokojený život, mohl myslet na budoucnost a budoucnosti se nebál.

Úřady práce evidují zhruba 120 tisíc volných pracovních míst a z druhé strany 450 tisíc nezaměstnaných. Když z toho vynecháme část těch, kteří jsou nezaměstnaní dlouhodobě a dle mnohých analytiků vlastně nezaměstnatelní, zůstane poměrně vysoké číslo lidí bez práce, byť pracovní místa jsou. Někteří argumentují, že Češi určitá zaměstnání dělat nechtějí. Jak to tedy je?

Představte si, pane redaktore, že budete nezaměstnaný, přijdete o práci, ParlamentníListy.cz skončí a budete práci hledat. Půjdete na úřad práce, kde se zaevidujete a někdo vám nabídne práci za 12 až 17 tisíc korun hrubého. Přijmete tu práci? Ne. Ale řeknou o vás, že jste lempl, který nechce přijmout práci. Nabídli by vám cenu práce, která je nerealistická, vy z toho nevyžijete, jste pod životními náklady, ale vás natřou, že jste ten darebák, který to způsobuje. A proto musí přijmout někoho z jiné země, protože je ochoten dělat za čtyři tisíce?! To je neseriózní, vylhaná a extrémně nebezpečná záležitost, protože to vyvolá sociální tenze. Jak ve vztahu k lidem, kteří tu žijí, tak ve vztahu k tomu, kdo sem přichází. Jenže ten to nezpůsobil, to způsobil někdo jiný.

Sociální partneři obdrželi analýzu Ministerstva práce a sociálních věcí, která identifikuje přesně tento stav. Nízká nabídková cena práce, nesoulad mezi bydlištěm a místem výkonu práce, velice problematický soulad mezi rodinným a pracovním životem. Zdravotní sestry pracující na dvanáctihodinové směny nemají v podstatě svůj rodinný život. Také je to otázka zdraví. Člověk hledá v padesáti letech práci, má nějaký zdravotní problém nebo handicap, kvůli němuž nemůže nabízenou práci vzít a zase ho označí za lempla? To není pravda! Je to přikrývání něčeho, co pravda prostě není.

Je pravda, že zde je část těch, kteří pracovat nechtějí, ale takoví lidé jsou v každé společnosti. Cílem by mělo být udělat vše pro to, abychom zaměstnali ty, které tu máme a pracovat chtějí. To je otázka podpory mobility zaměstnanců, podpora meziregionální mobility. Třeba právě z toho důvodu se nyní řeší nový způsob aktivní politiky zaměstnanosti. Například Škoda Auto hledá spoustu zaměstnanců na Rychnovsku, takže by se tam mohly postavit nájemní byty, kam by se mohli lidé z postižených regionů přestěhovat, čímž vyřeší situaci svou, své rodiny a ještě navíc to bude zaměstnavatel, který platí velice slušně. To já považuji za zodpovědný přístup, a ne to, když vám nabídnou minimální mzdu a ještě vás nařknou z toho, že spekulujete a nechcete práci přijmout. Ale co z toho, když z takového platu nemůžete vyžít? S takovou cenou práce byste na tom byl hůř, než pokud byste bral sociální dávky. A teď nehovořím o zneužívání dávek, ale o situaci, kdy dostáváte dávku oprávněně. Přece kdybyste přijal práci s cenou pod vlastními náklady, byl byste proti vlastní rodině, proti vlastní integritě. To není možné.

Jde tedy podle vás o problém manipulace nebo nesdělování celé pravdy?

Ano, informace se tady účelově překrucují, informace z trhu práce proti reálné skutečnosti, která je jiná než jak se to zjednodušuje a formuluje. Realita je daleko složitější. Máte-li třeba vystudovanou vysokou školu, budete jen stěží přijímat místo nějaké pomocné síly.

Dá se říci, kdo tyto informace překrucuje?

Při diskusích, kterých jsem se já účastnil, to velmi „šikovně“ překrucovali někteří zaměstnavatelé. Potom jde o otázku zkratek v souvislosti s komentováním těchto událostí. Ale z mého pohledu se ty nejzávažnější věci dějí mezi námi na úrovni zaměstnavatelé – zaměstnanci. My si myslíme, že některé extenzivní požadavky nejsou v pořádku v souvislosti s nabídkou.

Měl jsem tu (v centrále ČMKOS – pozn. red.) nedávno reprezentanty jednoho odvětví a dokazoval jsem na příkladech, že to vypadá na spekulaci, že schválně nabízejí nízkou cenu práce, aby mohli požádat o zaměstnání cizinců. Nebyli schopni doložit, že nespekulují a museli připustit, že se to jako spekulace může jednoznačně jevit.

Zaměstnavatelé v některých případech zkoušejí, jestli seženou někoho za menší peníze. Upozorňuji, že vyšší cenu práce mají dokonce na Slovenku, kde před třinácti lety měli o 25 procent nižší průměrný výdělek a dokonce mají i výrazně vyšší minimální mzdu. Česká republika má co dohánět.

S jakou ochotou se setkáváte při jednáních o těchto věcech s vládou a se zástupci zaměstnavatelů?

Zatím je to spíše souboj argumentů. Myslím si ale, že zaměstnavatelé si jsou vědomi, že končí období, kdy mohli nabízet hluboko podprůměrnou mzdu, obzvláště v některých regionech. Jsou tu i zaměstnavatelé, kteří by zasloužili pochválit, že platí svým zaměstnancům velice korektní mzdy. Dneska už není výjimkou, když jsou mzdy kolem 35 tisíc hrubého a víc v dělnických profesích. Jsou ale i zaměstnavatelé, kteří platí průměrně 17 tisíc hrubého a ještě se diví, že jim tam nikdo nechce pracovat. A tihle si většinou stěžují nejvíce a my jim na to říkáme, aby zvýšili cenu práce. A že na to nemají? Někdy to je problém samotného vedení podniku. Nevidím jim samozřejmě do účetnictví, ale v řadě případů jsme se setkali s tím, že za něco se zbytečně utrácí, ale zaměstnancům se peníze nedají nebo se peníze vyvádějí. Je známo, že z Česka za rok 2015 odešlo v podobě dividend čistých více než 350 miliard korun. Část z toho určitě mohla skončit jako vyšší mzdy zaměstnanců. A když lidé mají peníze, utrácejí je a zase tím dají šanci někomu jinému na vytváření dalších pracovních míst…

Anketa

Ministerstvo vnitra tvrdí, že migrační krize odezněla. Má pravdu?

1%
99%
hlasovalo: 10441 lidí

Jinými slovy, podle vás, zahraniční zaměstnavatelé chtějí ze svých zdejších firem „vyždímat“ co nejvíc.

Já to řeknu jinak. Jako Česká republika, ale i další země střední a východní Evropy, jsme považováni za takovou Čínu Evropské unie a my si myslíme, že to není v pořádku. Nemyslím tím nic negativního na Čínu, jde mi o otázku nízké ceny práce a nízkých nákladů.

Česká republika má jednu z nejnižších minimálních mezd v EU. Dokonce i Chorvatsko a Slovensko má vyšší. Vy proti tomu vystupujete v rámci projektu Konec levné práce v ČR. Jak chce docílit zvýšení?

Zmiňoval jste Slovensko, tam je momentálně minimální mzda 405 eur, u nás po přepočtu dle kurzu je to 366 eur. Ale k vaší otázce. Ti zodpovědní se jmenují vlády České republiky. Bylo to několik vlád, takže používám množné číslo. Zejména vlády s liberálním zaměřením. Kdyby to bylo jen na odborech, vypadalo by to jinak. Ale my nerozhodujeme, my jsme těmi, kteří přesvědčují.

„Dopracovali“ jsme to za 26 let tam, že k průměrnému příjmu máme dokonce nejnižší minimální mzdu ze všech zemí Evropské unie. Česká republika tu má obrovský prostor na zvyšování minimální mzdy. Jednak je to úcta k těm, co poctivě pracují a zároveň je to podpora ekonomického růstu. Pokud lidé mají peníze, mohou je utrácet a tím ekonomiku podporovat. Je to poměrně jednoduché hodnocení.

Šlo během vlád ODS a TOP 09 jen o ideologii při neochotě zvyšovat minimální mzdu? A nemohli mít pravdu?

Je to ideologická zvrácenost v tomto případě. Vezměte si, že země, které lze považovat za liberální, jsou i naši sousedé a ti mají až pětinásobek naší minimální mzdy a nic se neděje, problém to nezpůsobuje a ty země velmi dobře fungují. Tady to bylo postaveno na hloupém ideologickém pozadí, nikoli na reálné skutečnosti. Výsledky dnes vidíme. Až s vládou Jiřího Rusnoka začalo navyšování minimální mzdy, které pokračuje za vlády současné, a od té doby nám roste ekonomika, takže vidíme přímou neúměru toho, co tehdy vlády pravice tvrdily. Ano, nikdo nepopírá, že ekonomická teorie hovoří o bodu zlomu. Tady jsme ale takovémuto bodu zlomu na hony vzdáleny a Česká republika si může dovolit velmi dynamický růst minimální mzdy a pomůže to všem – státu, ekonomice, podnikatelům i zaměstnaným lidem. A dokonce to může omezit vyplácení černých mezd, což je ze společenského hlediska velmi žádoucí.

Pracovat se musí vyplácet. Ale v našem v případě v České republice pracovat za minimální mzdu se opravdu nevyplácí. Česká minimální mzda je hluboko pod hranicí chudoby. Někdo nastoupí do práce za minimální mzdu, je z definice chudý a může jít bezprostředně na úřad a dostane sociální dávku. To je přece špatně. Hlavní je, že minimální mzda je pod úrovní chudoby, což je principiálně špatně a proto ještě zdaleka nenaplňuje roli, jakou by v ekonomice měla mít.

Jaká úroveň minimální mzdy by z vašeho pohledu byla ideální?

Neoddálím se od našeho požadavku, říkat jakékoli hypotetické částky není zcela zodpovědné. Pokud by v Česku od prvního ledna příštího roku byla ve výši 11.500 Kč, nepřekročí to ještě hranici chudoby, ale musí se zvyšovat postupně. Důvodem je, že se tady osm let nepřidávalo vůbec a skok, který by z našeho pohledu byl ideální, je třeba rozložit do určitého času. Nutno ovšem říci, že v této chvíli jsme svědky nejvyššího tempa navyšování minimální mzdy, ale ještě je co dohánět. Sama vláda má cíl dosáhnout na 40 procent průměrné mzdy, takže my budeme chtít, aby pro rok 2018 byla minimální mzda stanovena na hranici, kterou si sama vláda stanovila v programovém prohlášení. Potom uvidíme, jak bude diskuse probíhat dál. Důležité je, aby minimální mzda nadále rostla, protože se tím zvýší podíl na dobrém hospodářském výsledku ze strany zaměstnanců. My budeme pokračovat v našem projektu Konec levné práce a 7. září bude další velká akce za účasti více než tisíce účastníků i ze zahraničí, protože si myslíme, že je nutno podpořit růst mezd, protože to pomáhá všem – zaměstnancům, státu, zaměstnavatelům a vůbec k pocitu lepšího života občanů, což si lidé v České republice zaslouží.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Radim Panenka
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Městští strážníci jsou popelky. Očkování se nyní nedočkají. Necháváme je napospas ulici. A policisté? Odborářský předák o tom, o čem se skoro nemluví

20:05 Městští strážníci jsou popelky. Očkování se nyní nedočkají. Necháváme je napospas ulici. A policisté? Odborářský předák o tom, o čem se skoro nemluví

ROZHOVOR Odměnou pro policisty před Vánoci byl v mnoha případech „covidový“ odznáček a padesát kusů …