Z médií se postupně téměř vytratily zprávy o migrantech valících se do Evropy. Z toho mála zaujala ta, podle níž sicilská prokuratura nechala zabavit plavidlo španělské neziskové organizace Proactiva, která přivezla do Itálie 218 migrantů. Je migrační tok do Evropy – alespoň na nějaký čas – zastaven? A co především stojí za změnou stavu, který v roce 2015 představoval obrovskou hrozbu pro starý kontinent?

Italská cesta je tímto v podstatě zavřená a nová vláda v Římě nebude mít zájem ji znovu otevírat. Itálie teď bude mít dost problémů zvládnout imigranty, kteří už v zemi jsou. Strana Lega chce ilegální imigranty bez výjimky deportovat, to však neznamená, že se jí to podaří. Pokud zahodili dokumenty, jejich rodné země nejeví moc ochoty se k nim hlásit a brát je zpět.

Pašeráci samozřejmě budou hledat jiné cesty. Na to je byznys s převážením lidí do Evropy příliš lukrativní, aby se jej vzdali. Tresty, které hrozí za pašování lidí, jsou také poměrně malé.

Domnívám se, že uvidíme nárůst pašerácké aktivity přes Balkán, plavby po Černém moři a z Rumunska dál po pevnině. To ohrožuje i Českou republiku, která se nachází po cestě mezi Rumunskem a Německem či Švédskem. Asi by bylo načase zvýšit tresty za organizované pašování lidí; nakonec jde o aktivitu ohrožující ze své podstaty lidské životy. Zatím adekvátně trestána není, například v Německu dostává většina usvědčených pašeráků lidí nanejvýš podmíněný trest a pokutu.

Je italský recept tamního ministra vnitra Marca Minnitiho, jenž se svými úředníky vyjednával s konkrétními africkými státy, což zahrnovalo i poskytování konkrétní pomoci včetně výcviku libyjské pobřežní stráže a darování devíti strážních plavidel, tím řešením, po kterém země EU volaly od vypuknutí migrační krize?