Piráti chtějí posilovat Evropský parlament a zrušit právo veta při hlasování o daních a zahraniční politice. Shodli se na tom jejich předseda Ivan Bartoš a europoslanec Marcel Kolaja. V Radě by tak chtěli zamezit patové situaci ve chvílích, kdy se proti nějakému návrhu postaví třeba jen několik zemí, nebo dokonce jediná. Je takové prohlášení a uvažování od českého politika v pořádku?

Od českého politika to v pořádku není, ale Piráti nejsou ani tak čeští politici, jako spíše evropští lokajové. Je zajímavé, že subjekt, který si na domácí scéně získal velkou popularitu mezi mladými kvůli image rebelů, je v evropské politice tak neuvěřitelně konformní, poslušný, poklonkující. Na druhou stranu – Piráti jsou jasně levicovou stranou. Dokonce podle některých jejich návrhů, které si příliš nelámou hlavu s nedotknutelností soukromého vlastnictví, by se dokonce dalo říci, že jsou stranou extrémně levicovou. A levičákům bylo nadnárodní uspořádání vždycky bližší, protože měli pocit, že národní státy brání naplnění jejich cílů a iluzí o tom, jak má „ideální“ společnost fungovat. Touto optikou tedy není žádné překvapení, že se Piráti ve strukturách EU tak našli a že namísto rebelství jsou dnes těmi hlavními budovateli „světlých eurozítřků“ u nás.

Podle europoslance Jana Zahradila se Piráti dívají na členské státy EU jako na pouhé vazalské státy „budoucí euroříše“. Lze s tím tedy souhlasit?