Vrátil jste se z návštěvy v ukrajinském Kyjevě, jaké jsou vaše nejsilnější dojmy?

Nejsilnějších dojmů jsem si odnesl několik. Na všech úrovních – a jednali jsme jak s poslanci Verchovné rady, zástupci oblastní anebo místní administrativy, tak s náměstky a ministry jednotlivých resortů a představiteli prezidentské administrativy – jsme se setkali s obrovskou vděčností za naši materiální a politickou pomoc v době pro Ukrajinu nejhorší – ve dnech a týdnech po vypuknutí války. Česká republika dnes patří na Ukrajině k nejvíce respektovaným partnerům. Druhým silným momentem je panující všeobecné přesvědčení, od řadových občanů po vedení státu, že Putinovu brutálnímu útoku odolají, zvítězí a vyženou ruské agresory ze své vlasti.

A posledním jsou strašné pocity, když v Makarivu, Buči a Irpini vidíte ruskou palbou zdevastované sídliště, obytné domy, vilky, školy, nemocnice, a od přímých svědků slyšíte o desítkách a stovkách mrtvých nevinných civilistů, umučených a zavražděných ruskou soldateskou. Ta konfrontace s takovou mírou barbarství, které na dlouho vylučuje Ruskou federaci z našeho civilizačního okruhu, tedy pokud v něm vůbec kdy byla, tento druh bestiální války, o němž jsme se domnívali, že patřil do poloviny minulého století a byl spojován se jménem někdejšího nacistického diktátora, dnes je a musí být zcela oprávněně spojován s Adolfem Hitlerem 21. století – Vladimirem Putinem.