Zaživa vytržená srdce křesťanů, hlavy a orgány pověšené před branou. To je ten mírumilovný Tibet. Expert na Čínu vysvětlil i další věci, které vás v týdnu překvapily

Fotogalerie: - Vítání čínského prezidenta

Přílet čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na letiš...

Doprovodné stíhačky českého letectva Saab JAS-39 G...

Anketa

Jaké pocity máte z průběhu návštěvy prezidenta Číny?

Zeman se hrbí a leze mu do zadku.

Stydím se za aktivisty, kteří protestují proti Číně.

91%

Na pocitech nezáleží. Hlavně ať Číňani nasypou co nejvíc.

Zdá se mi, že je to zbytečný humbuk. Číňani nás nevytrhnou.

hlasovalo: 31428 lidí

Zúčastnil jste se akcí vítajících čínského prezidenta v Praze. Některé servery psaly, že transparenty, které jste měl v ruce, vám dodalo čínské velvyslanectví. Bylo to tak?

Všichni tři, kteří jsme se „vítací“ akce účastnili, jsme členy Sdružení přátel Srbů na Kosovu. Máme kladný vztah k ČLR. Nezapomněli jsme také, že při bombardování Bělehradu v roce 1999 zabily americké rakety tři čínské novináře, a připomněli jsme jejich památku na pietním aktu před velvyslanectvím Srbska minulý týden.

Zprávy o tom, že nám něco mělo dodat velvyslanectví, se ke mně nedostaly. Je to nesmysl, protože ambasáda by nikdy neschválila familiérní oslovení prezidenta jako „Xičko“ (doufám, že by mi to pan prezident Xi velkoryse prominul).

Transparenty jsem objednával u agentury, která dodávala transparent pro demonstraci za „svobodný Tibet“ v květnu 2014, již pořádal RNDr. Martin Bursík. Tehdy mi jej nedokázal vytrhnout, ani poškodit se vší vehemencí útočící Petr Placák, takže vím, že ona agentura je schopna dodávat transparenty tzv. placákfest, a jsem ochoten si za to i patřičně připlatit.

VŠE O NÁVŠTĚVĚ ČÍNSKÉHO PREZIDENTA V PRAZE

Co se týče státní návštěvy Si Ťin-pchinga jako takové, co to pro vás znamená? Jaký význam to má pro Českou republiku? Nepřeceňuje se to?

Pro kvalifikované zhodnocení návštěvy určitě nemám dostatek informací. Řekl bych, že jde o obrovský diplomatický úspěch pana prezidenta Zemana. Vždyť k nám přijel nejvyšší představitel země, která je co do počtu obyvatel stotřicetkrát větší. Zlé jazyky tvrdí, že všechno se děje jen kvůli provizím pro „Jardu“, ale já si myslím, že je tam i velký význam geopolitický a že rozpuk vztahů s lidovou Čínou bude mít dokonce vliv i na naše vnitropolitické poměry.

Moc bych si přál, aby nešlo jen o družbu miliardářů, ale aby se dostalo i na obyčejné lidi, kteří nepracují ve veřejném sektoru. Aby například bylo zjednodušeno získávání víz nebo aby byla vízová povinnost zrušena úplně. Nebo aby léčiva tradiční čínské medicíny proplácely zdravotní pojišťovny. Tohle přání je asi pošetilé, protože západní chemičky si svoje zisky nenechají jen tak vyrvat. Velmi bych také ocenil, pokud by vznikla nějaká nová pracovní místa pro naše lidi, kteří se naučili čínsky.

Fotogalerie: - Si Ťin-pching na Hradě

Přivítání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na ná...

Myslíte si, že Čína vyslyší neustálé volání po větší liberalizaci hospodářského prostředí a že vzniknou další možnosti pro české podnikání v Číně?

Čína má velmi neblahé historické zkušenosti s pokusy o svou kolonizaci Západem, zejména Velkou Británií. Proto si myslím, že k žádné liberalizaci či deregulaci nedojde. Vždyť od liberalismu se odklání i některé státy v Evropě – viz třeba projevy maďarského předsedy kabinetu Viktora Orbána. Uvolnění v této oblasti by znamenalo, že Čína bude riskovat, že ji skoupí cizí kapitalisté. Myslím si, že asymetrická situace bude pokračovat. Živnostenské podnikání cizinců je v ČLR zhola nemožné, připouští se jen zakládání větších firem, kde vzniknou pracovní místa pro Číňany. Proces založení trvá několik měsíců, kdy je třeba minimálně zaplatit čínského asistenta a mít pronajatou kancelář, přičemž příslušné orgány mohou založení takové firmy odmítnout. Tedy ne jako u nás, že do obchodního rejstříku je zapsán kdokoli.

V Číně není státní ochrana investic, kterýkoli „investor“ může být kdykoli bez milosti ze země vypráskán a u žádné arbitráže nic nevysoudí. Všechny nemovitosti lze pouze pronajmout, ani Číňané nemají neomezené vlastnické právo k nemovitostem. I přesto se ale věčně nenažraný cizí kapitál do země hrne za vidinou miliardy koupěschopných lidí. V tomto smyslu tedy zasluhuje obdiv úspěšný velkopodnikatel Petr Kellner – i jeho riziko je totiž obrovské. Nelze ale vyloučit, že díky nynější úrovni vztahů bude podnikání některých českých subjektů v Číně selektivně usnadněno a objeví se i nové příležitosti.

Co soudíte o vizi na stavbu kanálu Dunaj – Odra – Labe s čínskou účastí?

Tak tady je snadná odpověď. Pokud by stavba stála celkem například 250 miliard Kč, připadlo by na projektové práce třeba 17,5 miliardy Kč. Řekl bych, že projektová lobby tady šikovně využila zálibu pana prezidenta ve velikášství. Obyčejný občan z takové megalomanie nebude mít zhola nic, určitě nebudeme nikde cestovat lodí místo vlakem.

Po Praze se v těchto dnech konala i řada manifestací, které proti příjezdu prezidenta ČLR protestovaly. Často byl zdůrazňován Tibet jako černé svědomí Pekingu, jako symbol útlaku čínským režimem. Co na to říkáte?

O vylhanosti „tibetské otázky“ jsem už napsal mnoho článků, například na server „Czech Free Press“. To nemá cenu opakovat. Letos ale články vyšly i v lokálních tištěných médiích v Pardubicích, a majiteli jedněch novin dne 29. března kvůli tomu telefonicky vyhrožovaly hned čtyři osoby, a to jednak fyzickým násilím, jednak podáním trestního oznámení. Napsal jsem totiž článek o sadistických vraždách spáchaných mnichy (lámy) a použil jsem k tomu málo známé svědectví skotského botanika George Forresta z roku 1905.

Forrest píše například o tom, jak si lámové uřezané hlavy, končetiny a vyřezané orgány svých obětí vyvěšovali na žerdě před svými kláštery. Popisuje třeba vytržení srdce z těla francouzského jezuity Dubernarda zaživa. Nedivím se, že takové články bojovníky za svobodu Tibetu doběla rozžhaví, protože je bourán mýtus o mírumilovnosti buddhistických mnichů, přičemž se jakékoli násilí připisuje jen čínskému vojsku. Tohle je horší, než chválit lidovou Čínu. Proto má být podle představ pardubických fangličkářů vydavatel novin demokraticky odstíhán...

Bylo možné zaznamenat i kritiku ve smyslu, že skutečnou Čínou je Tchajwan a v Pekingu vládnou jen potomci vzbouřenců v rámci tuhého režimu, který utlačuje, vraždí, zavírá a pronásleduje vlastní občany s tím, že pro čínský režim lidský život, na rozdíl od našeho vnímání, nic neznamená. Co byste na takovou kritiku vzkázal?

Především je třeba zdůraznit, že lidová Čína nikoho druhého nepoučuje ani o lidských právech, ani o liberalizaci hospodářství. Poučovat stát s kulturou starou bezmála 5 000 let – to je od bělochů drzost. Kritiky spíše štve, že Čína je úspěšná, že si komunistická strana dokázala udržet kontrolu i za podmínek bouřlivého rozvoje hospodářství na tržních zásadách, což žádný další komunistický stát nedokázal. Zlatý kočár pro prezidenta Xi v Londýně možná ukazuje na to, že západní elity uznaly čínskou realitu, zatroubily k ústupu a naši přátelé Tibeťanů a Ujgurů se jednoho dne ocitnou osamoceni jako onen pověstný kůl v plotě.

Kdo protestuje jen před čínskou ambasádou a nikdy před tureckou, je nevěrohodný. Tahle selektivní kritika je přinejmenším pošetilá. Vždyť i v naší zemi máme politické vězně. Nedávno byl například podmíněně odsouzen pan Bartoš za verbální delikt spáchaný v lese. Já sám jsem byl rovněž za verbální delikt spáchaný mj. v lese u Rožďalovic odsouzen v roce 1985 ke třem letům vězení. Staré časy se nám vracejí. Zameťme si před vlastním prahem a pak případně kritizujme i Čínu. Za největší její problém v tomto ohledu považuji nucené přesídlování velkého počtu lidí.

Úterní demonstrace, kde byly stovky lidí, se zúčastnil kromě Michaela Kocába, Martina Bursíka, Kateřiny Jacques také Miroslav Kalousek, který se s tibetskou vlajkou v ruce téměř bil za právo demonstrantů projít na uzavřené Hradčanské náměstí. Jak na to nahlížíte? Nebyla některá opatření zbytečně přísná?

Bezpečnostní opatření byla správná, vždyť šlo o představitele velmoci a v sázce bylo opravdu hodně. Já sám jsem měl pocit, který pořád nedokážu nijak popsat a uchopit – poprvé jsem totiž demonstroval ve shodě s vládou a prezidentem, zatímco v minulosti jsem navštěvoval jen demonstrace protestní. Miroslav Kalousek s tibetskou vlajkou – to je ovšem nová kvalita.

Řada komentátorů, politiků nebo analytiků hovořila o tom, že prezident Zeman příklonem k Číně naši zemi zase o něco vzdálil od Západu, našich spojenců a de facto prodal Českou republiku Číně. Co si o tom myslíte? Není to zrada odkazu Václava Havla, jak někteří tvrdí?

Každé „vzdálení se“ západnímu oceánu lži (viz náš vítací transparent) vítám. I z hlediska rozrůznění vnějších hospodářských vztahů je orientace na Čínu a další doposud opomíjené země logická a dokonce nezbytná. Je nebezpečné být závislý jen na Německu, jemuž v budoucnu hrozí islamizace, a tím pádem i zhroucení ekonomiky. Dosavadní „čínské investice“ sice skutečně připomínají pouhý výprodej, ale očekávám i zde zlepšení situace.

Na závěr ještě otázku z jiného soudku. Haagský tribunál tento týden osvobodil srbského politika Vojislava Šešelje, kterého předtím držel skoro 12 let ve vazbě. Týden předtím naopak odsoudil Radovana Karadžiće na 40 let vězení. Vy se tím rovněž zabýváte, před lety jste přímo v Haagu podpořil Svobodana Miloševiće. Co na to všechno říkáte?

Někde jsem psal, že proti tribunálu ICTY v Haagu je kterýkoli čínský soud selankou. Stačí si přečíst knihu „Justiční tyranie uprostřed Evropy“. Odsoudit Šešelje za projevy v parlamentní opozici asi bylo trochu moc i na tento tribunál lži. V Šešeljově případu neměla být vůbec ani sepisována obžaloba. Nelze vyloučit, že osvobozujícím rozsudkem chtěl haagský soud zmírnit rozhořčení nad svým nedávno vyhlášeným skandálním rozsudkem nad dr. Radovanem Karadžičem.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.