„Páteční chování Trumpa s Vancem k ukrajinskému prezidentovi bylo odporné,“ uvedl jste. Co vám nejvíce vadilo?

Mně nejvíc vadilo to, jakým způsobem nastoupili přesilovku D. Trump a J. D. Vance proti Zelenskému a jakým způsobem se ho snažili tlačit do kouta. Vytahovali argumenty, které vůbec s dohodou ohledně zastavení války nesouvisely. Ten způsob takového mediálního útoku na něj, před kamerami, mi přišel absolutně nedůstojný. V podstatě bylo vidět, že D. Trump ani J. D. Vance nemají vlastně žádné mírové řešení. Že jejich snaha byla hlavně teď podojit celý ten konflikt tím, že udělají velikánskou dohodu o minerálech, získají obrovské množství peněz, a bylo z toho cítit, že samotná Ukrajina je jim úplně lhostejná a že nemají žádný zájem Ukrajincům jakkoliv pomáhat.

A jak vidíte tedy vývoj kolem války na Ukrajině? A jak by se k tomu podle vás měla postavit Evropa?

Tak my jsme v ten pátek zjistili, že Spojené státy asi nebudou chtít pomáhat Ukrajině. Že tam bude spíš tlak, který bude vlastně pomáhat agresorovi, tedy Rusku, získat nějaké ústupky, třeba územní, které povedou k tomu, aby se Ukrajina nesnažila získávat zpátky dobytá území. Evropa se vlastně probudila a od neděle už jela naplno včetně Velké Británie a dalších spojenců, Austrálie, Nového Zélandu a Japonska. Vytvořili jsme vlastní balíky pomoci, ať už vojenské, tak teď zpravodajské. Zpravodajské informace, které dostávali Ukrajinci ze Spojených států, byly zaříznuty ve středu a od čtvrtka už Ukrajinci jedou na evropských informačních platformách a vyměňují si informace se zpravodajskými službami EU. Což dělali i předtím, ale teď se to množství informací rozšířilo. A pracujeme na tom, abychom Starlink na Ukrajině nahradili nějakými evropskými řešeními. Soukromá francouzská společnost je schopná do jisté míry nahradit služby Starlinku a budeme se snažit maximálně pomoci stabilizovat situaci na Ukrajině.