Zdeněk Troška pro PL k 17. listopadu: Vlezdoprdelismus. Americký kapitál a touhu vládnout, to hledejme za uprchlickou krizí. Nikdo je nezval, prezident má pravdu. Havel by z něj měl radost, protože díky Zemanovi zase zvítězila pravda a láska

16.11.2015 4:42

ROZHOVOR Režisér Zdeněk Troška zavzpomínal spolu s ParlamentnímiListy.cz na 17. listopad 1989 i dobu před ním a zhodnotil plusy a mínusy dneška. „Jsem přesvědčen, že celá ta sametová revoluce byla dávno předtím nachystaná,“ říká Zdeněk Troška a vypráví i o tom, jak se právě po této revoluci změnil život i v jeho milovaných Hošticích. Ačkoliv rozhovor se Zdeňkem Troškou vznikal před teroristickým útokem v Paříži, promluvil režisér i o tolik diskutované obří migraci, o islámu a o muslimech. „Stačí si spočítat, kolik je křesťanů a kolik muslimů. Nemusí být daleko doba, kdy budou bourat naše kostely, jako to před nedávnem dělali nacisti se synagogami,“ říká oblíbený režisér.

Zdeněk Troška pro PL k 17. listopadu: Vlezdoprdelismus. Americký kapitál a touhu vládnout, to hledejme za uprchlickou krizí. Nikdo je nezval, prezident má pravdu. Havel by z něj měl radost, protože díky Zemanovi zase zvítězila pravda a láska
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pamětní deska sametové revoluci na Národní třídě

Anketa

Bojíte se teroristického útoku na území České republiky?

hlasovalo: 13746 lidí

Blíží se další výročí 17. listopadu, jak hodnotíš těch 26 let od revoluce? Co nám ta léta dala, co naopak vzala?

Zprvu nadšení a víru v konečně šťastné zítřky. Pak přišla lehká deziluze a postupné rozčarování, zklamání. V prvotním nadšení jsme mnohokrát vylili s vaničkou i dítě a zahodili vše dobré a fungující, co nám i západní svět záviděl, a hrnuli jsme se někam, kde to nikdo dostatečně nezmapoval. Naivně jsme si mysleli, že svět na nás čeká s otevřenou náručí. Ale svět jen čekal na naše chyby a velice rychle a šikovně se vmanipuloval na místa a pozice, které jsme jim bláhově uvolnili. Této „hurá akce“ využilo pár zasvěcených, kteří se vyznali a měli rozhled, vymýšlely a upravovaly se nové zákony tak, aby se ve vědomých „dírách“ mohlo manipulovat s kapitálem podle jejich libosti. Místo abychom přejali už vyzkoušené a osvědčené zákony a procesy demokratického kapitalizmu vyspělých západních států a aplikovali je třeba i na ty naše stávající, objevovali jsme znovu a pěkně zvolna „Ameriku“ s mnohými „nemocemi“ naší mladé demokracie. Na vedoucí místa se dostali, či byli dosazeni, jedinci, neprofesionálové, kteří doposud neměli o řízení státu a ostatních resortů ani potuchy, byli loutkami „vyšších zájmů a mocí“, jak to už konečně bývá. A taky to podle toho dopadlo. Dodnes jsme svědky toho, jak se schvalují zákony, o kterých se už ví, že jsou špatné či nedokonalé a že budou stejně, a stejně zbytečně, novelizovány; jaké nesmyslné a miliardové kolotoče se roztáčely třeba jen kolem maturit, abychom se nakonec vrátili k tomu, co léta fungovalo dobře a spolehlivě, jak se zničilo učňovské školství, protože jsme najednou potřebovali moderní stát právníků a byznysmenů, abychom byli „in“, světoví. Jak jsme podlézali západním firmám neuvěřitelnými úlevami, hlavně daňovými, jen aby u nás zakotvily, bez mrknutí oka se jim prodalo rodinné stříbro na úkor všeho. A ony jen systematicky likvidovaly konkurenci. Tak bych mohl pokračovat dál; není však třeba, všichni to stejně víte. Na druhé straně je tu úžasná svoboda člověka, pokud ví, jak s ní zacházet, možnost cestování, studování i práce v zahraničí, vyjadřování se k záležitostem, které se nás bezprostředně týkají bez obav, že nás za to někdo zavře. Chybí mi však národní hrdost, kterou si bratři Slováci pečlivě chrání a posilují. Mrzí mě onen stálý malý český vlezdoprdelizmus, mnohdy bezhlavý a nepředložený.

Anketa

Blíží se 17. listopad. Je Česká republika svobodnější zemí než před rokem?

3%
97%
hlasovalo: 11999 lidí

Vzpomeneš si ještě dnes na to, jak jsi prožíval 17. listopad 1989?

V ten den jsem byl v Paříži na první schůzce západních a východních kinematografií. Tam nám naši francouzští přátelé řekli, že se v Praze něco děje, že byla demonstrace a studenti se střetli s policajty. Mluvilo se o revoluci. Vrátili jsme se rychle domů a jako všichni pak manifestovali na Václavském náměstí. V té době jsem zkoušel Verdiho operu Don Carlos ve Smetanově divadle, dnešní Státní opeře. Část souboru se rychle hodila marod a v bezpečí domova čekala, jak to dopadne, kdo zvítězí. Další část cinkala klíči na Václaváku a se zbytkem jsem zkoušel. Ani na generálce jsem neměl všechny účinkující na scéně, nicméně premiéra dopadla skvěle, přišel nás pozdravit i nový pan prezident Havel se svojí suitou.

Hodně lidí je dnes zklamaných, mluví o tom, že vše kolem sametové revoluce bylo nachystané, že rozhodně nešlo čistě o akci studentů… Jaký ty máš na sametovou revoluci názor? A jak tobě konkrétně změnila život?

Dnes, kdy člověk vystřízlivěl a vidí rozdíly mezi nadšenými sliby a vizemi a víc než neveselou skutečností, si mnohé už umí sám dát do souvislostí. Nikdy nic není takové, jak se to tváří a jeví. Ale to je základní vlastnost politiky – všechno je jinak. Jsem přesvědčen, že celá ta sametová revoluce byla dávno předtím nachystaná, stejně jako pády železných opon ve všech bratrských soc–demo státech, jako i slavná ruská perestrojka. Vysoká politika je mnohdy pro obyčejného smrtelníka nepochopitelná a marně se odvolává na zdravý selský rozum. Studenti se tak možná nechtěně stali zmanipulovaným komparzem podivné hry, dostali pochvaly za udatnost, statečnost a vím já co ještě a přitom si někdo v zákulisí mnul ruce, jak hezky se mu to povedlo, jak celá operace pokračuje podle plánu, jak se otevírá cesta k nesmírnému podvodu na národ zpitomělý euforií nabyté svobody…         

Ty žiješ v malé obci, kde se točila tvá velmi oblíbená trilogie Slunce, seno… Jak tvoji sousedé, „obyčejní“ lidé, tuto dobu vnímají?

Tam se euforie „pražské sametové“ dotkla mála lidí. Nevěřili, byli skeptičtí, hlavně starší generace, které si prožily své a mohly srovnávat. Nic není zadarmo, slýchal jsem často, tu vaši svobodu sakra zaplatíme, všichni. Málokdo jim věřil, málokdo je chtěl poslouchat. A když se pak začaly „demokraticky“ hroutit a podle evropského diktátu likvidovat letité jistoty, vzpomnělo se na jejich „ jen počkejte…“ Hoštice jsou malou vesnicí, v té době měly necelých 80 domů. Místní JZD čítalo tři kravíny, tři teletníky, dvě drůbežárny, prasečák, bejčárnu, všichni měli práci. V JZD pracovaly celé generace rodin, nikomu nic nescházelo. A že nemohly jet do Paříže nebo Ameriky? To jim opravdu scházelo v životě nejmíň. Jim stačil výlet na Zemi živitelku do Budějovic, do Prahy na lední revui a na Velehrad na slavnou pouť. A na rekreaci od ROH kamkoliv po republice. Dneska všechno zaniklo, mnohé budovy se rozpadly a zmizely, málokdo soukromničí. Vesnice osiřela, mladí odešli do měst hledat práci. Ti šikovnější jezdí makat vedle do Německa nebo Rakouska. Sice neberou za stejnou práci stejně jako Němci či Rakušané, ale pořád je to víc, než za jakoukoliv jinou práci tady. Prvotní boom kupování chalup na venkově ustal, domy zejí prázdnotou, chátrají. Všude pusto, prázdno, lidi mají najednou k sobě strašně daleko… Dříve se stály fronty na banány, jak s oblibou a do omrzení tvrdí ti, co se narodili po revoluci, dneska se stojí fronty na pracáku. Co je lepší?     

Ve společnosti zaznívají až alarmující hlasy, že se blíží konec Evropy, takové, jakou ji známe. Například Václav Cílek varuje až před miliardou běženců. Prezident Zeman považuje vlnu migrantů za organizovanou. Jak se díváš na tu uprchlickou krizi, myslíš, že ji Evropa zvládne?

Už jsem se k tomu vyjadřoval, ale dovolte, abych to zopakoval. Nic není jen tak samo o sobě, všechno je zase dopředu naplánované, to mi nikdo nevymluví. Za vším vždycky něco nebo někdo stojí. To něco jsou peníze – americký kapitál jdoucí ruku v ruce s patologickou touhou vládnout celému světu. A ten někdo jsou USA, ať se to komukoliv líbí, či ne. USA od konce druhé světové války pořád ještě někde válčí; kdosi spočítal, že od té doby vyprovokovaly ve světě přes padesát a možná i víc válečných konfliktů. A žádný nevyhrály, jen všechno všude rozes*aly, jak se výstižně česky řekne. Kdo se jim jakkoliv postavil nebo čímkoliv překážel, byl sražen do prachu. Arogantní a agresivní vojenská politika USA provokuje celý svět a když se jim někdo vzepře (teď Rusko), je hned nepřítel číslo jedna. Přitom neměly žádný vážnější důvod, proto se musel vymyslet a vnutit ho všem, hlavně Evropské unii a NATO, viz například Ukrajina či všechny ty nesmyslné sankce proti Rusku. Ale nemusí se válčit jen zbraněmi, může se vést válka zevnitř – rozložit stabilitu Evropy po všech stránkách, srazit silnější euro, vnést chaos, nejistotu, rozvrat do všech jim „poslušných“ zemí třeba tím, že se sem z příkazu ze zámoří vpustí miliony muslimů, kteří jdou především za vidinou snadného života – slibované vysoké sociální dávky za nicnedělání a mít se dobře. Přitom všichni víme – a historie je toho stále živým důkazem – že křesťanství a islám jsou neslučitelné. Stále jasněji se rýsuje ono biblické – ty po mně kamenem, já po tobě chlebem. Stačí si ale spočítat, kolik je křesťanů a kolik muslimů. Nemusí být daleko doba, kdy budou bourat naše kostely, jako to před nedávnem dělali nacisti se synagogami. Naši slavnou humanitu oni prostě nechápou a neberou. A brát nikdy nebudou.

Podle mého je dvojí zlo na světě – náboženství jako takové a zbrojní politika USA. Jak jsem už řekl, Amerika rozvrátila klid a prosperitu mnoha států na Blízkém východě i na severu Afriky, teď se snaží rozvrátit i stabilitu Evropy, aby pak mohla vítězně přispěchat a podat „pomocnou ruku“. Geniálně vymyšleno, kam se hrabou všechny sci-fi filmy.

Anketa

Vadilo by vám, kdyby se Miloš Zeman 17. listopadu ocitl na pražském Albertově ve společnosti příznivců Martina Konvičky?

4%
96%
hlasovalo: 7825 lidí

A ohledně těch uprchlíků, jedná se opravdu jen o lidi, kteří utíkají před válkou a o ekonomické uprchlíky, nebo, jak tvrdí náš prezident, o něco, co skutečně někdo organizuje? A pokud ano, tak kdo a proč, podle tvého názoru…

Samozřejmě je rozdíl mezi válečnými uprchlíky, kteří ztratili domov a bojí se o své životy. Těm by se mělo pomoct. Ale ti, kteří přicházejí z relativně klidných zemí a oblastí jen proto, aby se tu měli dobře, nebo aby se vyhnuli povinné vojenské službě ve své zemi, to by se mělo rozlišit. Bereme nejrůznější ohledy, otázka je, jestli pak i oni budou brát stejné ohledy na nás. Křesťanství je (prý) náboženství lásky, což islám rozhodně není. Jiný pohled na svět a na život, ale i na smrt, jiná kultura, jiné tradice, jiné všecko. To, co je pro nás běžné a normální, je pro ně smrtelným proviněním proti islámu a není jiné východisko než smrt. Takže se máme na co těšit. Evropa zaspala a myslím, že už je pozdě bycha honit. To by musel nastoupit velice radikální způsob obrany. Nepouštět lodě na evropskou pevninu, vracet je zpět. A pokud nějaká přistane, převézt uprchlíky rovnou na letiště a vrátit domů. A lodě zajistit či jinak zlikvidovat. Je s podivem, že to nikdo ještě neučinil. Proč asi? Že by strach? Nebo příkaz od někoho shora? Proč si Amerika hlídá své pobřeží a žádnou takovou podobnou loď k sobě nepustí? A co ta její přes pět metrů vysoká a pět tisíc km dlouhá a sakra hlídaná zeď s Mexikem? To je taky demokratické? Jestli ano, tak potěš pámbů…

EU prohrála. Zabývá se kravinami typu: jak moc má svítit žárovka, jak silný má být vysavač, kde se smíte a nesmíte vyfotit atd., ale to nejdůležitější a základní jí uniklo. Teď dostává přes hubu a začíná se divit. Pozdě. Liebe Frau Merkel und ganze EU, spät, sehr zu spät.        

Když jsme u Miloše Zemana, jak hodnotíš jeho výroky právě ohledně migrantů, jako například „nikdo vás sem nezval“ a podobně…?

Helena Růžičková říkala: Všechna nedorozumění, neshody a problémy vznikají tím, že věci nepojmenujeme pravým jménem. Pořád lžeme, obelháváme sebe i ostatní, mlžíme, chodíme kolem horké kaše a zbaběle se schováváme za slovíčka, která nic neřeší a všechno jen komplikují. Pod zdáním mnohdy horečné práce se skrývá jen mlácení prázdné slámy. A když někdo řekne nebo udělá něco popravdě, jsme buď (jako) zděšeni, co si to vůbec dovolil, anebo pod špatně skrývanou závistí dotčeni, že jsme s tím nepřišli první. Málokdy komu zatleskáme za jeho odvahu, protože by to na nás hodilo špatné světlo. Fandím každému, kdo řekne narovinu, co si myslí. „Nikdo je sem nezval“ je prostá pravda, kterou si myslí 99 % národa. A myslím si, že Václav Havel by měl z prezidenta Zemana za to radost, protože zase trochu zvítězila ta jeho pravda a láska k ní nad tím vším ostatním ošklivým. Pan prezident Zeman řekl jen nahlas, co si myslí většina z nás. Stejně jako Slováci, Poláci, Rakušané, Bavoři, Maďaři a další a další. Má na to svobodné právo jako člověk i jako prezident. A jako my všichni.

17. listopadu možná zase vyjdou někteří lidé do ulic. Za co myslíš, že by měli tento rok demonstrovat, pokud by tedy vůbec měli…?

Za zachování zdravého rozumu, za uvědomění si všeho toho zla, které se k nám blíží rychleji, než si myslíme, za vzpamatování se a odhodlání konečně spolupracovat a dělat něco, než bude opravdu pozdě. A hlavně se nenechat vyprovokovat „červenými kartami“ a podobnými hovadinami.  

Když jsme mluvili o prezidentovi, Tomáš Klvaňa nedávno uvedl, že vloni proti němu právě na demonstraci vytáhli někteří lidé červené karty, ovšem Zeman se od té doby podle Klvaňova názoru ještě zhoršil a letos by se mělo tudíž přitvrdit. Opravdu by mělo?

Dnes se už ví, že hloupá provokační akce „červené karty“ byla dopředu připravena a ví se i kým. Díky tomu, že prezident Zeman ví, s kým má tu čest, se ho toto politováníhodné hulvátství koupeného komparzu nedotklo, zůstal nad věcí a tím vyrazil mnohým trumfy z rukou. Jsem zvědav, co si zase „přátelé“ z americké ambasády vymyslí. Zabývat se tím, jestli a jak a čím přitvrdit proti prezidentovi je hloupé a k ničemu; teď by se mělo myslet na nové semknutí národa proti dnes už jasnému nepříteli a začít konečně něco dělat. A ne naopak rozeštvávat lidi, jak je zřejmě v zájmu někoho odjinud. Anebo jen kecat a poslušně čekat, že to EU rozhodne za nás, či se pořád bát, že nám to strýček Sam nebo Jim zakáže či jinak spočítá.       

Na nedávné schůzce devíti států v Rumunsku žádali představitelé těchto států o posílení NATO. Prý kvůli tomu, že se Rusko chová čím dál hůř. Máme se Ruska opravdu bát, nebo jsou tady jiné a větší hrozby.

A jak se chovají USA? Myslím, že jejich snaha o záchranu světa je jen záminka zakrýt svou agresivní a arogantní politiku, kterou chtějí celému světu vnutit svůj model demokracie, tzn. především naprostou poslušnost. To už taky známe z vlastní historie, i když pod jinou vlajkou.

Pokud vím, Rusko nikoho neohrožovalo (tak jako USA). Tudíž se hledaly nejrůznější záminky, jak a co a kde rozvrtat, a pak obviňovat a hledat, koho do toho spolunamočit, aby to vypadalo, jako že i ostatní svět stojí na straně spravedlivé Ameriky. Jsem přesvědčen, že až bude Evropa v koncích, Amerika vítězně přispěchá, aby nám podala záchrannou a pomocnou ruku.     

Někdo si stěžuje na Zemana, někdo zase na Babiše. Komu z těchto pánů důvěřuješ více ty?

Pana prezidenta Zemana si vážím pro jeho postoje, před nikým se nehrbí, nikomu nepoklonkuje a dělá, co sám uzná za vhodné. Pana Babiše proto, že umí nebo se snaží pojmenovat věci pravým jménem, nebojí se ukázat na ty, kteří mají máslo na hlavě, kteří své funkce dovedli využít i jinak. A že se snaží tomuto státu pomoct.

Čím si vysvětluješ, že komunisté mají alespoň v některých krajích ve volbách poměrně velký úspěch, který i na některých místech narůstá?

Jsou stále třetí nejsilnější stranou ve státě, což o něčem svědčí. Znám dost lidí, kteří v hodnocení a porovnání mnoha současných věcí s těmi minulými prožitými vidí, co se jim zdá pro život přínosnější. A rozhodnou se, že budou raději příště volit komunisty, protože je jiné předchozí vlády opakovaně zklamaly. Zkusili tu i onu, tak teď zkusí třeba tu třetí. Za to už nic nedají.

Kdo z politiků podle tebe nejvíc ovlivnil těch posledních 26 let v dobrém a kdo ve špatném.

Václav Havel nastoupil jistě s mnoha dobrými úmysly řadového občana. Jenže jeho filosofické nazírání světa se diametrálně lišilo od skutečnosti, takže zůstala jen jeho fantazie a zbožná přání, které však zvolna mizely pod tlakem zvenčí. Stačí si připomenout jeho listopadové a prosincové projevy, vize a sliby, kterým dav na Václavském náměstí nadšeně naslouchal a chtěl věřit… Snažil se ukázat, že srdce Evropy není žádný zapadákov, jenže síla byznysu a direktivy nemilosrdného kapitalizmu ho přehlušily… Proto teď věřím pánům Zemanovi a Babišovi. Věřím a fandím.   

Co přát české demokracii do dalšího 17. listopadu a co jí naopak nepřát?

Aby byla svá, vycházela z českých kořenů, tradic a hájila zájmy svých lidí. A aby se nebála poslat k čertu všechny ty falešné našeptávače cinkající penězi a jinými bonusy zlatého dolce far niente a bojovala o své místo na slunci.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Hora

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Spisovatel: Rusofobie je dneska in. Kdo má čím menší díru do zadku, ten nejvíc ví, jak nás Rusové ohrožují. Nebo největší díru?

10:29 Spisovatel: Rusofobie je dneska in. Kdo má čím menší díru do zadku, ten nejvíc ví, jak nás Rusové ohrožují. Nebo největší díru?

ROZHOVOR „Víte, co mě ale nadzvedává? Že se tvoří komise či co a její členové dohlížejí, zda náhodou…