Městský soud v Praze rozhodl, že některá opatření vlády kvůli koronaviru nebyla vydána v souladu se zákonem...

Špatné rozhodnutí soudu. Poslouchal jsem doktora Martina Balíka v ČT24, jak řekl, že by nikdo neměl hodnotit rozhodnutí soudu, ale soudci jsou také lidé. Je třeba tyto záležitosti hodnotit, protože jde o rozhodnutí, které komplikuje situaci lidem, vládě a následně také soudům, protože pokud tyto věci dojdou důsledků, budou znamenat tisíce žalob ze strany podnikatelů na stát. Vzpomínám na jednu starou římskou zásadu: Fiat iustitia, et pereat mundus – Budiž spravedlnost, i kdyby měl zhynout svět!

Soud by neměl dělat takové rozhodnutí v demokratické zemi, protože to zkomplikuje situaci nejen exekutivě a vládní moci, ale především lidem. Pokud by vláda neudělala, co udělala, a nedostala by pandemii u nás pod kontrolu – a dostala ji naprosto pod kontrolu se zhruba dvěma stovkami mrtvých, což nemá v přepočtu na sto tisíc obyvatel v Evropě obdoby, když to porovnáme s jinými zeměmi – tak to mělo nějaký účel a smysl.

Soud ve svém rozhodnutí formuluje, že dal vládě čas do 27. dubna, aby měla možnost opatření přijmout v zákonné formě. Vláda pak urychleně reagovala uvolněním opatření. V rozsudku navíc soud říká, že chápe opatření i jejich použití, ale je nutné je učinit v zákonné formě. Jde tedy o pochybení formální...