Brno dalo výrazně najevo, že je ochotné se podílet na integraci uprchlíků. Proč vedení města takto vystoupilo?

Podle našeho názoru je v současnosti třeba uklidňovat lidi, a to zejména na základě zkušeností z minula, kdy do České republiky přišly dvě vlny uprchlíků z muslimských zemí, z Bosny a z Čečenska. Ti lidé utíkali před válkou a Česká republika je tehdy dokázala bez problémů integrovat. Některé případy znám z osobní zkušenosti a nebylo to tak, že by se o ně stát kompletně postaral. Vytvořil jim jen startovací pozici a oni se pak o sebe postarali sami. Dnes jsou plně integrovaní, jejich děti chodí do školy a pracují. Počty uprchlíků, o kterých se dnes mluví, jsou srovnatelné s tím, kolik jsme přijali lidí v 90. letech, a myslím, že totéž jsme schopni zvládnout i dnes. Vzkaz Brna spočívá v tom, že se nebojíme odpovědnosti. Je třeba věci řešit racionálně a je naší morální povinností pomoci lidem, kteří prchají před válkou a humanitární krizí. Pokud jde o několik desítek rodin, nemůže to ve městě velikosti Brna působit žádné potíže.

Jak konkrétně může vypadat řešení příchodu uprchlíků do města?

Je třeba rozlišit dva hypotetické scénáře. Jedním je krizová situace, kdy se ve městě najednou objeví třeba několik set uprchlíků a městská správa bude muset řešit co s tím. Na přechodnou dobu jim bude nutné zajistit dočasné přístřeší, ale na to je město připraveno např. v případě živelních pohrom také. Kapacity krizového ubytování se řeší v rámci krizových systémů a město bude muset některá nová zařízení typu ubytoven pro krizové bydlení zajistit. Například v ulici Francouzské se nyní dokončuje bytový dům s malými byty určenými k podobnému účelu, tedy pro dočasné bydlení lidí v sociální tísni. Kapacit nyní není dost a bude se o tom ještě jednat.

V nekrizovém scénáři Česká republika podle plánu přijme určité množství uprchlíků, kteří projdou azylovým řízením v uprchlických centrech, a my očekáváme, že stát v rámci integrace nabídne obcím nějaký bonus za to, že azylantům poskytnou bydlení a pomohou s integrací. K takovému účelu lze např. využít byty, které se městu dlouhodobě nedaří pronajmout. V tuto chvíli je jen na Brně-střed asi pět set bytů, které si nikdo nechce pronajmout. Tady je možnost s pomocí státu tyto byty opravit a nabídnout pro sociální účely. Podle dosavadních zkušeností lidé, kteří azyl získali a jimž město nabídlo ubytování, většinou neměli problém najít práci a uživit se.