Teď se objevují různé analýzy a komentáře, proč prezidentská volba dopadla tak, že znovu zvítězil Miloš Zeman, i když značná část společnosti si už přála změnu. Objevila se i kritika jeho protikandidáta Jiřího Drahoše, dokonce z řad jeho podporovatelů ve druhém kole. Například textař Michal Horáček prohlásil, že Drahoš nebyl dobrým kandidátem, protože nikdy nevyhrál žádnou z debat. Jak vy vidíte výsledek volby? 

Pokud jde o prezidentskou volbu, vidím tam několik pozitivních věcí. Jednak relativně vyšší počet voličů, kteří se přímé volby zúčastnili, těch bezmála šedesát sedm procent není malé číslo, ale na druhou stranu zhruba jedna třetina občanů k volbám nejde. Druhé pozitivum je, že byl výběr mezi řadou kvalitních kandidátů, to znamená, že naše společnost není chudá na osobnosti, kteří mají na jednu stranu odvahu jít do tohoto klání, na druhou stranu mají také co nabídnout. To jsou určitá pozitiva. Ale volba dopadla, jak dopadla, a nelze zpochybnit, že to je většinové rozhodnutí té části populace, která k volbám šla, a je třeba to vzít na vědomí. Má to určitě nějaké historické souvislosti. Já osobně si myslím, že už je čas zralý na to se posunout dál a generace mužů roku 89 už může být nahrazena dalšími osobnostmi. Zatím se to nestalo, zvítězil tady jakýsi konzervatismus, sázka na jistotu. Odvaha ke změně nebyla tak velká, ale každopádně oceňuji to, že se řada kandidátů odhodlala účastnit se volby, protože to je určitý posun proti minulým letům.

Hodně se mluvilo o televizních duelech, kdo v nich byl či nebyl lepší, jestli byla chyba, že Jiří Drahoš dal přednost plánovaným akcím v krajích před duelem na Nově. Mohly televizní diskuse ve druhém kole konečný výsledek prezidentské volby ovlivnit, nebo byli voliči už před nimi rozhodnuti, komu dají svůj hlas?