Přejete si, aby Miloš Zeman za 4 roky znovu kandidoval na prezidenta?Anketa
Podílel jste se na předvolební prezidentské kampani Miloše Zemana, během té doby jste ho a jeho styl práce jistě poznal. Jak se vám s tehdy prezidentským kandidátem Zemanem pracovalo? A když pozorujete jeho vystupování dnes, změnil se v něčem?
Miloš Zeman se z mého pohledu vůbec nezměnil. Myslím, že moje zkušenost není pro čtenáře až tak zajímavá. Klíčové je, co si myslí občané České republiky. Důležité je, že plní, co občanům slíbil v předvolební kampani, a hlavně dokázal, že je „dobrým prezidentem do zlých časů".
Občas se objevují názory, že v posledním zhruba půlroce prezident republiky změnil styl komunikace především s médii, že je obecně Hrad otevřenější. Je to podle vás tak?
Dovolím si tvrdit, že Miloš Zeman svůj styl komunikace s médii nezměnil a je v této záležitosti velmi konzistentní. Faktem však je, že od nástupu Sobotkovy vlády není středobodem mediální pozornosti a nemusí čelit tak soustředěnému tlaku médií jako v prvním půlroce v úřadu. A já osobně velmi oceňuji činnost tiskového odboru, který odvádí kvalitní profesionální práci.
Fotogalerie: - Zeman na vládě
Před rokem v souvislosti se jmenováním Rusnokovy vlády odborníků probíhaly v Česku hlavně v politice a médiích vášnivé debaty o tom, že prezident překrucuje Ústavu, že ignoruje parlamentní většinu a že směřujeme, když ne k diktatuře, tak přinejmenším k prezidentskému systému. Jak se zdá, nic z toho se nestalo. Čemu jste to připisoval? Pokud by to bylo jen politické téma pro část voličů, proč se toho výrazně chytila i některá média?
Správně jste poukázali na fakt, že to bylo čistě mediální téma. Žádná autorita, ať už z akademické oblasti, nebo z oblasti ústavního práva nekonstatovala ani nejmenší náznak, který by směřoval k možnému porušení Ústavy. Právě naopak, vždy konstatovali, že pan prezident koná ve smyslu svých pravomocí a Ústavy. Částečně je možné reakci médií pochopit. Způsob a důvod pádu vlády vyvolaly politickou krizi, která neměla žádný precedens, a tím pádem ani model řešení. Byla to z hlediska Ústavy a demokratických zvyklostí výjimečná situace. Cílem pana prezidenta bylo zabezpečit vznik legitimní vlády, která získá mandát v demokratických volbách. Občané, a nakonec i média, vidí, že tento cíl byl beze zbytku naplněný.
Ing. Miloš Zeman
Loni v prosinci jste v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedl, že Babiš se svým týmem zažije šok z fungování státní správy, díky čemuž bude v lepší pozici premiér Sobotka, protože se v politickém a úřednickém prostředí pohybuje dlouho. Naplnilo se to podle vás? Nepůsobí spíše naopak Andrej Babiš, že má vládu pevně v rukou (viz výměna členů dozorčí rady energetického gigantu ČEZ)?
Jsem velmi rád, že i dnes můžu zopakovat to samé tvrzení s tím, že celá řada výroků pana Babiše potvrzuje mou tezi. Když se podíváme na plnění předvolebních slibů, resp. programu jednotlivých stran, tak pan Sobotka je mimořádně efektivní a v horizontu půl roku téměř splnil hlavní body programu ČSSD. Pan Babiš určitě vede v mediální prezentaci, neboť vede kontinuální a z profesionálního hlediska špičkovou předvolební kampaň. Je to celkem pochopitelné vzhledem na rychlý sled eurovoleb, senátních a komunálních voleb. Tady určitě, řečeno sportovní terminologií, vede pan Babiš. Ale klíčovou otázku položí voliči, když se zeptají: „Kdy už bude lépe?“
Poslední průzkum (agentura TNS Aisa pro Českou televizi) přisoudil hnutí ANO 31 % a ČSSD pouze 16 %. Jak si zatím podle vás v reálném naplňování svých slibů a komunikaci s veřejností stojí? A čím si vysvětlit pokles sociální demokracie?
Kromě hnutí ANO žádná strana nevede kontinuální komunikační ofenzívu směrem k občanům – voličům. Chybou politické konkurence je, že má výrazné výpadky v komunikaci a uvolněný prostor okamžitě vyplňuje hnutí ANO a jeho představitelé. Ze současných preferencí bych dalekosáhlé závěry nedělal. ČSSD a pan Sobotka, logicky, se snaží o konsenzuální a participativní styl vedení koaliční vlády, což voliči mohou vnímat jako projev slabosti. Určitým přesnějším indikátorem budou komunální volby, ve kterých má ČSSD výhodnější pozici.
Dovedete si představit, že by se Andrej Babiš se svým hnutím udržel ve vysoké politice třeba deset let a dostal zemi do pořádku? Co by pro to musel udělat? Je to podle vás i při sebevětší snaze proveditelné?
Určitě si netroufám dělat prognózu na nejbližších deset let. Obávám se, že vliv externích faktorů může být v této otázce určující. Ale abych se nevyhýbal odpovědi: Pokud vydrží silná společenská poptávka po nových „tvářích“ a po kvalitativní změně správy státu, tak je reálné, že si Andrej Babiš vybuduje silnou pozici ve vrcholné politice na nejbližších deset let.
V Praze byl nedávno na oficiální návštěvě nový prezident SR Andrej Kiska. Jak jeho, zatím krátké, působení v úřadu hodnotíte?
Pan Kiska ještě není v úřadě sto dní a každý nově zvolený ústavní činitel by měl dostat sto dní. U pana Kisky je to důležité také proto, neboť je v politice „nepopsaným listem“ (myšleno v dobrém) a určitě bychom si měli počkat, jakým obsahem naplní symbolickou „první stránku“ svého politického životopisu.
Psali jsme:
Očekával jste jeho výhru nad Robertem Ficem? Co podle vás bylo rozhodujícím momentem k tomu, aby většinu ve volbách získal Kiska? Nedá se říci, že část lidí si přála Fica jako premiéra, který má mnohem výraznější pravomoci než prezident?
Upřímně se přiznám, že jsem jeho výhru nečekal. A víte, po bitvě je každý generál a na toto téma už bylo publikovaných velmi mnoho analýz, se kterými je možno souhlasit i polemizovat. Podle mého názoru slovenské prezidentské volby měly jiné „velké překvapení“, a tím je třetí v pořadí Radoslav Procházka. Upozornil na sebe už v televizních debatách před prvním kolem voleb, když se dokázal v ostrém souboji kandidátů zastat Andreje Kisky. A jeho nová strana Sieť si udržuje vysokou podporu občanů, což se potvrdilo v opakovaných průzkumech politických preferencí.
Jedním z nejvýraznějších mediálních témat v Česku je už nějaký čas ukrajinská krize a kroky Ruska a Spojených států, a předpokládám, že stejně tomu je i na Slovensku. Jak si při srovnání o informování o ukrajinské krizi stojí česká a slovenská média? Vidíte nějaké výrazné chyby? Co vám nejvíce vadí?
Nejsem odborníkem na mezinárodní otázky. Čistě z pohledu komunikace jsou česká a slovenská média konfrontovaná s velmi kvalitně vedenými dezinformačními kampaněmi. Mají jen malou možnost ověřit si validitu jednotlivých informací a také pracují s velmi omezenými vlastními zdroji informací. Jediné, co bych médiím trochu vyčítal, je fakt, že málo prezentují národní zájmy obou republik a už vůbec se nevěnují strategické otázce, jak budou zabezpečené dodávky plynu v zimním období.
Fotogalerie: - Andrej Kiska na Hradě
Zvláštní kapitolou mezi některými analytiky i při diskuzích na sociálních sítích je způsob práce České televize. Vy jste pracoval jako programový ředitel STV, s fungováním veřejnoprávního média tedy máte zkušenosti. Sledujete práci naší ČT? Jak na vás působí?
Česká televize je kvalitní televize veřejné služby. Má zabezpečené slušné financování a je významným hráčem na českém mediálním trhu. Má jednoznačnou výhodu kontinuity vývoje, je součástí moderního českého kulturního kontextu, je významným audiovizuálním producentem a koproducentem a stále je to televize, která vyrábí vlastní, původní obsah. A po větší část své novodobé historie měla i kvalitní management. Speciálně bych chtěl vyzdvihnout pana Ivo Mathé a jeho skutečně velkorysé a šlechetné rozhodnutí ohledně archívů ČST. Pokud by naplnil literu zákona o dělení majetku, tak STV by prakticky neměla archiv. Bylo to rozhodnutí, za které se sice nedává státní vyznamenání, ale určitě si vyznamenání zaslouží. A je skvělé, že partnerská spolupráce mezi RTVS a ČT pokračuje v podobném duchu i v současnosti. Ale vrátím se k vaší otázce a dovolím si odcitovat myšlenku Štěpána Kotrby, že „veřejnoprávní televize je Národním divadlem třetího tisíciletí“. Z tohoto úhlu pohledu bude stále podrobovaná kritice, která jí bude spíš vyčítat nesplněná očekávání než ta splněná. Já jako divák bych ji často a vášnivě kritizoval, ale určitě bych ČT sledoval jako mou hlavní televizní stanici.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
