Zeman je mimo meze slušnosti, Mynář pohrdá soudností lidí. Kvóty jsou v EU standard, tak co křičíme o diktátu? V Bělé žádné nebezpečné hordy nejsou. Trochu jiný hlas z ANO, než předvedl Babiš

Anketa

Trenky na Hradě... Co vy na ně?

10%

90%

hlasovalo: 19059 lidí

Co podle vás bude znamenat to, že kancléř Mynář nemá bezpečnostní prověrku?

To se dalo čekat, ono by se také mohlo stručně říct, že bezpečnostní hrozbou pro stát je sám prezident republiky. To ale není nic nového a z prezidentova vyjádření na tiskové konferenci si odnáším vědomí hlubokého rozporu v jeho vyjádřeních. Rozhoduje se podle toho, jak se mu to hodí. Když jeho kancléř zcela očekávaně a zřejmě i oprávněně nedostane bezpečnostní prověrku, bude ve funkci setrvávat tak dlouho, než se vyčerpají všechny opravné prostředky, dovolání a stížnosti. Možná se bude odvolávat až k evropskému soudu pro lidská práva.

Když se na druhou stranu stane něco s prezidentskou standartou, lidé letí okamžitě, aniž se vyšetřuje míra zavinění nebo to, jestli problém není někde jinde. Nemají právo na obranu a prostě jsou vyhozeni okamžitě při první známce provinění. Tím se nezastávám ostrahy Hradu, jen ten rozpor ve vyjádřeních Miloše Zemana je tak markantní, to je mimo meze slušného chování hlavy státu, která respektuje elementární procesní postupy. Mám z toho ten nejhorší dojem, ale ne kvůli panu Mynářovi jako takovému.

Nicméně – jak hodnotíte způsob, jakým se o věci Vratislav Mynář vyjadřoval?

To, že tvrdil, že ještě nerozlepil obálku s výsledkem prověrky, je pohrdání soudností veřejnosti, ale je to také cynický a naprosto pragmatický kalkul s tím, že se věrní prezidenta sešikují za ním, že nepotřebuje nikoho, kdo přemýšlí. Prostě je jen třeba jen sešikovat stoupence na úrovni nálady v hospodě.

Vyvěšení rudých trenýrek nad Hradem přispělo k dalšímu rozdělení společnosti, o skupině Ztohoven se mluví jednak jako o performerech a umělcích, pro někoho jsou to zločinci. Jak se díváte na vyvěšení rudých trenýrek na Pražském hradě?

Zločin to podle mě není, možná jde o přestupek, ale nejsem zběhlý v právním posuzování takových věcí. Pokud jde o to, jestli je to umělecký čin, současní performeři dělají ledacos. Nevím, co si na Hradě představují pod pojmem umění, ne každý snáší každý umělecký styl a můžeme se lišit v tom, co nám připadá estetické nebo vkusné. Zjevně to, co udělala skupina Ztohoven, není umělecký čin na úrovni kýče. Je to ale věc, která také hraničí s tím, co společnost unese jako svobodné vyjadřování. Ve spojených státech se vedly spory, jestli je na veřejnosti možné pálit americkou vlajku, a nejvyšší soud nakonec potvrdil, že je to součást svobody projevu. Vyjádření postojů performerů a tuto taškařici – pro někoho zábavnou, pro někoho nevkusnou – lze pohlížet jako na vyjádření názoru. Nikdo z těch, kdo to provedli, si jistě neosoboval právo na to, že vyjadřuje většinový názor, dělali to s tím, že vyvolají kontroverzní reakce. A upřímně si myslím, že z těch trenýrek na tyčce nad Hradem se stát nezhroutí, jsou zde jiné horší problémy. Například bezpečnostní prověrka kancléře Mynáře.

Jak hodnotíte to, že Česká republika a další státy odmítající kvóty, byly na jednání ministrů vnitra zemí EU přehlasovány a vláda musela ustoupit?

Myslím, že jsme nebyli ke kvótám až tak přinuceni a vládní postoj považuji za nešťastný. Vyřazuje nás z evropské debaty, když jsme nepřišli se žádným konstruktivním návrhem. Kvóty se používají v Evropské unii všeobecně – od produkce cukru po plochu vinic a zemědělské dotace a je to v rámci Unie běžný nástroj. Z věcného hlediska jde o bouři ve sklenici vody. Postoj české vlády považuji za nešťastný už proto, že si jím vláda vystavuje horší vysvědčení, než by mohla mít. Deklarovala ochotu poskytnout azyl většímu počtu lidí, než plynulo z kvót, a nejde zde o omezení, když to i tak děláme. Jen zde deklarujeme nechuť k tomu, aby se v rámci EU učinil krok, od nějž by se odvíjela společná azylová politika, obrana vnějších hranic apod. Místo toho, abychom se jako Česká republika chovali konstruktivně, vykřikujeme něco o diktátech a dáváme v přístupu k běžencům dohromady s tím, co předvádí Maďarsko. A to mi připadá krajně znechucující.

Prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc.

ANO 2011

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Co podle vás bude znamenat německý přístup, když nejprve Angela Merkelová prohlásila, že přijme syrské uprchlíky bez omezení a pak země zavřela hranice?

Kancléřka Merkelová podle mě udělala krok z humanitárního hlediska naprosto pochopitelný a řeči o tom, jestli porušila dublinské dohody, mi připadají směšné. Zvlášť s ohledem na to, že kapacita postarat se o uprchlíky v Maďarsku a Srbsku je evidentně mimo možnosti těchto zemí. Její postoj navíc odpovídá tomu, co říká vysoký komisariát pro uprchlíky OSN o podpoře lidí v ohrožení života. Sýrie je země, kde toto nebezpečí hrozí. Pokud jde o kontroly na hranicích, jde o to, že se k syrským uprchlíkům přidávají i další lidé, zejména z Balkánu, u nichž jde spíš o ekonomickou migraci. Myslím, že se věc umělým způsobem zveličuje a hledají se problémy, které v tom ve skutečnosti nejsou.

Jakou šanci mají kroky, jež vyplývají z evropského summitu a které mají za cíl řešit imigrační krizi v místech jejího vzniku?

Jsem opatrně skeptický k tomu, že bychom ty věci dokázali řešit v místech problémů. Evropská unie není většinovým příjemcem uprchlíků, ti většinou končí v Turecku, Jordánsku, Pákistánu, Libanonu… V těchto zemích jsou jejich počty úděsně vysoké a je to dočasné živoření lidí v uprchlických táborech. My máme omezené možnosti například v Sýrii jako takové něco ovlivnit. Nikdo příčetný si nemůže přát konflikt mezi Rusy a Američany v Sýrii, na tento typ ozbroj konfrontace je třeba si dát pozor. A také představa, že Rusko začne s NATO spolupracovat, je iluzorní.

Je také otázka, nakolik podpora běženců v oblastech mimo Evropu bude jen formou zavedení trvalého stavu utečeneckých táborů. Před časem jsem byl v palestinských utečeneckých táborech a odnáším si z nich memento neřešeného stavu uprchlíků. V izraelsko-arabském konfliktu Palestinci byli v situaci, kdy je arabské země přijaly, ale bez integrace do společnosti a daly jim status trvalých uprchlíků a začaly si pěstovat uzavřená ghetta. To je jeden z problematických aspektů toho, když se říká, že se mají uprchlíci podporovat přímo v místech problémů. Takové tábory utečenců jsou navíc místy, která mohou být velice snadno decimována islámskými fanatiky z tzv. Islámského státu, a mohou se opakovat situace, jako bylo zabíjení muslimů v Srebrenici nebo masakry ve Rwandě – za asistence sil OSN. To jsou všechno problémy, které vidím v plánech řešit krizi na místě. Neznamená to ale, že to není smysluplný cíl, musel by ale být realizován schůdným způsobem.

Jaká je vaše prognóza pro Evropu v souvislosti s imigrační krizí?

Předpovídání je komplikované, a to zvlášť když jde o budoucnost. Na rozdíl od prezidenta Zemana nejsem prognostik, bude to ale určitě dlouhodobý proces. Kladl bych prvořadý důraz na integraci a vzdělávání směrem k uprchlíkům. Byl jsem v táboře v Bělé pod Bezdězem a viděl jsem, že tam nejsou žádné nebezpečné hordy, jen nešťastní lidé vystavení situaci, se kterou nemohou nic dělat. Pobývají nahuštění za ostnatým drátem v kapacitách, které jsou podle mě horší, než jsem viděl při návštěvě bývalého koncentračního tábora v Mauthausenu. Naše chování k nim je v tomto případě podle mě zcela zhůvěřilé, místo abychom se snažili využít jejich pozitivního potenciálu. Zaděláváme si tím na problém.