Zeman je provokatér, pro lidi něco dělal slušný Havel. Vajíčka nejsou zbraně, ale nástroj demokracie. Hovoří někdejší prezidentská kandidátka Táňa Fischerová

22.11.2014 8:21

ROZHOVOR Herečka, moderátorka a někdejší politička Táňa Fischerová se nediví tomu, když na Miloše Zemana házeli nespokojení lidé v den připomínky sametové revoluce vejce. „Tuto akci považuji za legitimní, neboť Miloš Zeman je provokatér a musel počítat s tím, že lidi vyprovokuje kvůli tomu, co říkal v poslední době," uvedla v rozhovoru ParlamentníchListů.cz herečka. Vyjádřila se i k tomu, zda Václav Havel skutečně v roce 1989 nedokázal říct ďáblovi NE. Expolitička navíc okomentovala i výtky Američanů, že Česko opouští Havlovu lidsko-právní politiku.

Zeman je provokatér, pro lidi něco dělal slušný Havel. Vajíčka nejsou zbraně, ale nástroj demokracie. Hovoří někdejší prezidentská kandidátka Táňa Fischerová
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pod petici na podporu prezidentské kandidatury Táni Fischerové se podepsalo 72610 lidí

Bylo podle vás důstojné, když na prezidenta Miloše Zemana na Albertově u příležitosti oslav 25. výročí sametové revoluce házeli vajíčka? Všichni totiž víme, že tam Zeman nebyl sám - na akci byl společně s prezidenty Visegrádské čtyřky, tedy Polska, Slovenska, Maďarska a spolu s nimi se akce zúčastnil i německý prezident.

Já nejsem přívrženec házení vajíček na kohokoliv, nemám ráda tento způsob protestu. Na druhou stranu, nejsou to pořád ještě zbraně. Existují země, kde jsou protesty dokonce horší. Ale jinak tuto akci považuji za legitimní, neboť Miloš Zeman je provokatér a musel počítat s tím, že lidi vyprovokuje kvůli tomu, co dělal a říkal v poslední době. Pokud s tím nepočítal, tak tomu už vůbec nerozumím!

Ovšem když někdo zlehčuje 17. listopad a tvrdí, že to byla úplně normální demonstrace, že nebýt mrtvého studenta, tak to tam vlastně proběhlo docela dobře a že i StB to tam měla poměrně dobře ošetřené a tím pádem vznikla revoluce, tak to přece muselo lidi vyprovokovat, a to nemluvím o tom, co tomu všemu předcházelo. Myslím tím jeho výroky v Číně a další věci. To nutně muselo u části veřejnosti způsobit protiakci, proto se začala k tomu vyjadřovat. Prezident ale s tím musel počítat. Dokonce jeho ochranka měla na Albertově deštníky, takže s tím i ona musela počítat – vždyť ani nepršelo!

Bývalý prezident Václav Klaus ale házení vajec na Zemana odmítl. Pro naši redakci Klaus uvedl, že je tím nesmírně pobouřen, že se našli lidé, kteří naprosto znesvětili a zneuctili unikátní a úžasnou památku 17. listopadu 1989. Podle něj to bylo dokonce pokračování prezidentské volební kampaně z ledna 2013...

Já bych na nikoho a nikdy vajíčka neházela – to musím zopakovat. Házení vajec a rajčat mi nebylo blízké ani ve chvíli, kdy je házeli po Jiřím Paroubkovi. Pro mne to není prostředek komunikace. Pro mne ale ani Václav Klaus není nějakým arbitrem morálky – když se jej na tohle tážete, tak nemůžete logicky dostat od něj jinou odpověď než tuto. Václav Klaus a Miloš Zeman jsou si navíc blízcí a budou držet spolu. Proto není zrovna Václav Klaus tím, kdo by se k tomu měl vyjadřovat. Vždyť on udělal také tolik nedobrých věcí... Já bych mu ani tolik veřejného prostoru pro vyjádření nedávala, jakkoliv i on má právo říkat v demokratickém světě, co chce. Vy mne ale tlačíte k tomu, abych akci s vejci odsoudila, ale já znovu opakuji, že to je v demokracii jeden z nástrojů, jak dát najevo, že se mi něco nelíbí.

Ráda bych se ještě vrátila k rozboru faktografických událostí 17. listopadu. Miloš Zeman prý v ten večer na Národní třídě byl, a proto se do médií rozhovořil o tom, že nešlo o nějakou krvavou řež. Má v tom alespoň trochu pravdu?

No právě, že nemá! Protože jsem následný den, tedy 18. listopadu, byla v Realistickém divadle očitým svědkem některých zpovědí těch, co na Národní byli, tak vím, jaké tam zažili drastické věci! To si podle mne nevymýšleli, měli dokonce modřiny po těle. Já osobně jsem v našem domě 17. listopadu potkala kluka, kterého pustili z nemocnice - měl sešitou pusu a byl ještě omámený a prosil mne o pomoc. Jak něco takového tedy může Miloš Zeman říci? Ve mně to vzbuzuje otazníky, zda na té Národní vůbec byl. Anebo jsou procesy v jeho hlavě už tak velké, že zapomněl, co se tam dělo? Ale v každém případě tohle říci, je opravdu velká provokace.

Hodně lidí tvrdí, že se Miloš Zeman od devadesátých let výrazně změnil. Máte pro to nějaké vysvětlení?

Miloše Zemana jsem osobně dříve neznala, a proto nemohu říci, do jaké míry se změnil. Musím ale připomenout, že moc lidi často změní, a zejména ty, kteří po moci touží a pravděpodobně toto bude i nějaký problém Miloše Zemana. Že má v rukách moc a že s ní neumí zacházet. Mocný je ten, kdo naslouchá druhým a kdo má vnitřní autoritu a ne ten, kdo křičí a kdo vlastně moc využívá tímto způsobem.

Pokud se týká vyjádření Zemana k punk rockové skupině Pussy Riot, tak hradní tiskový mluvčí Ovčáček ukázal na televizní kameru pornografické fotky těchto děvčat. Navíc humbuk pro jejich známý klip „Bohorodičko, vyžeň Putina“ prý nenastal jen kvůli Putinovi, ale hlavně kvůli tomu, jak dívčiny řádily v pravoslavném chrámu Krista Spasitele, což je podle mnohých zneuctěním tohoto chrámu, neboť byl postaven na oslavu vítězství nad Napoleonem a pro Rusy moc znamená...

Proč ale Miloš Zeman, když už je dávno po tom – a samotná aféra je tak vlastně úplně mimo – tuto aféru znovu otevírá? Já vnímám život a protesty jinak, takže se mně nikdy moc nelíbilo, co ta skupina dělá. Ovšem je třeba si uvědomit, že to od nich byl skutečně politický protest, protože ony protestovaly proti spojení moci a církve a že to udělaly takto, že se při tom dotkly věřících? To je pravda a považuji to za velmi nešťastné.

Já osobně bych s takovým protestem nikdy nesouzněla. Musíte si ale také uvědomit, že za to byly zavřené, což je podle mne zcela neadekvátní trest – měly zaplatit třeba jen pokutu. Ony ale byly dva roky zavřené v docela tvrdém pracovním táboře, čímž se ukázalo, že v Rusku stále panuje velmi nedemokratický režim, který s těmi svými odpůrci zachází tvrdě - a v tom je ten problém! My vlastně tím, že je až nyní kritizujeme a že tuto otázku Miloš Zeman otevřel, tak můžeme hovořit i o tom jejich trestu, který vlastně byl trestem autoritativního režimu.

Prezident Zeman způsobil nedávno další humbuk - pozval na leden do České republiky představitele čtyř vítězných mocností druhé světové války. Prý je pozval na připomínku 70. výročí osvobození nacistického koncentračního tábora v polské Osvětimi. Mezi pozvanými je ale i ruský prezident Vladimir Putin, což je vlastně už dnes hojně kritizováno. Jak se na tuto záležitost díváte?

Nerozumím, proč to Zeman dělá. Ještě bych rozuměla tomu, kdyby to byly oslavy konce války, kdy se Rusové i Američané zasloužili o svobodu, což je něco jiného. Ale vůbec nerozumím tomu, proč je zval k datu osvobození Osvětimi, protože Rusové v tom - pokud vím – žádnou velkou roli nehráli (osvětimský táborový komplex osvobodila 27. ledna 1945 sovětská armáda, přesněji vojáci 60. armády 1. ukrajinského frontu – pozn. red.), navíc antisemitismus v Rusku byl vždycky dost veliký. Proto nerozumím tomu, proč si Zeman zvolil toto datum. K oslavám konce války by člověk mohl těžko namítat, že se tam zve i ruský státník, ale vůbec nerozumím tomu, proč se to otevřelo k osvobození Osvětimi a proč do Prahy? Ať to udělají Poláci a pozvou je všechny do Polska – akce tam je už kvůli utrpení mnoha lidí v Osvětimi pochopitelná.

Premiér Bohuslav Sobotka se v americkém Kongresu zúčastnil odhalení busty Václava Havla, ovšem tomu předcházela výtka od Američanů, kterým vadí, že Česko opouští dosavadní politiku v oblasti lidských práv a mezinárodní bezpečnosti, kterou před lety nastavil právě Havel. Proč tuto věc Američané tak citlivě vnímají?

Ale tak to vnímáme i my! A jeden z důvodů protestu proti Miloši Zemanovi je právě opouštění dosavadních hranic kolem lidských práv. Právě s tím lidé nesouhlasí! To, co totiž Zeman prohlásil v Číně, a vůbec směr, jakým jde naše zahraniční politika, tak to je opravdu překvapivé. Já si například myslím, že lidská práva se měla už dávno rozšířit i na sociální práva, takže v tomto se Spojenými státy souhlasím. Člověk, který nemá žádná sociální práva, tak těžko užívá svých svobod.

Ale to přece neznamená, že celou dosavadní lidsko-právní politiku hodíme do kanálu a opustíme všechny ideály, po nichž jsme kdysi volali. My, kteří jsme tím prošli, velmi dobře rozumíme tomu, co jsou lidská práva a co jsou i občanská práva a nemůžeme proto souhlasit s autoritativními režimy. Copak nám nevadí, že v Číně jsou stovky tisíc politických vězňů? To nám nevadí, když do těchto témat začneme tahat Tchajwan, který se dosud u nás na veřejné scéně nekomunikoval? To je opravdu pád naší malé země, která měla dosud výhodu, že této věci rozuměla a že lidská práva hájila. To, že se mají lidská práva rozšířit i o sociální otázky, tak s tím hluboce souhlasím.

Jenže bývalý americký velvyslanec v ČR Norman Eisen údajně našim politickým špičkám v sídle think tanku Atlantická rada velmi rozhořčen řekl, že je naprosto bláznivé kritizovat Havla a ničit značku, kterou České republice vybudoval ve světě právě on. „Je to jednoduše hloupé,“ řekl prý Eisen a dodal, že člověk může dělat chyby, ale neměl by se chovat jako blb. Jak je možné, že zrovna Eisen na nás takto tvrdě utočí?

Mne nezajímá ani tak postoj Američanů, jako náš vlastní postoj. Jestli to říkají Američané, tak to není mimo, neboť pouštět lidsko-právní problematiku z rukou znamená zároveň ztrácet to nejvýznamnější, co jsme měli, neboť jsme tomu i rozuměli.

K tomu mi jeden z europoslanců připomněl, že pan Eisen je již bývalým velvyslancem a soukromou osobou a nemá proto našim politikům co vytýkat. Jde tak prý jen o výrok soukromé osoby. Co si o tom myslíte?

Že by tady trošku diplomacie asi neškodilo. Jenže on opravdu obrat naší politiky vzbuzuje překvapení nejenom ve Spojených státech. Je to tak významný obrat, že se ani nemůžeme divit tak silným slovům od kohokoliv. Sklízíme totiž to, že se u nás navenek používají silná slova - já jsem ale pro tichou a vytrvalou cestu, jenže to bohužel naše zahraniční politika nedělá.

Zatímco si ve Spojených státech Václava Havla hodně cení, tak u nás doma na jeho hlavu padá - zvláště v posledních týdnech - mnoho silných slov a dokonce i zatracení. Čím to je ?

To není nic nového, neboť Václav Havel měl vždycky dost nepřátel, stejně jako Masaryk, a jako každý, kdo něco dělal pro lidi. Ale je smutné, že po jeho smrti se těch negativních věcí na jeho hlavu seskupilo nejvíc. Například slova Václava Klause k hodnocení jeho osoby považuji až za hanebné, a vůbec to, že to vyslovil, je hrozné. Já jsem už dříve sledovala, že lidé jakoby Václava Havla milovali a byli s ním až citově spojeni a dost dobře přitom nevnímali, že hlavním hybatelem změn zejména ekonomických směrem k neoliberalismu nebyl Václav Havel, ale Václav Klaus a ODS a všichni politici, co nový směr tvořili.

Ovšem jakoby všichni zůstávali ve stínu a měli strach z obratu, což není dobré. Já s tou dnešní situací mám také velmi velký problém, protože navenek vítězi sametové revoluce jsou ti, kdo nikdy nebyli mravní a kdo ji jen využili pro sebe. Proto je pozoruhodné, že nejvíc viny za tento obrat se přikládá právě Havlovi, který se pokoušel něco regulovat tak, jak mohl a když napsal Moc bezmocných, tak si myslím, že sám byl jako prezident bezmocný v tom, tomu zabránit. Tím chci říci, že nejsou označeni skuteční viníci našeho marasmu.

K tomu se úžasně hodí připomínka Martina Mejstříka, který včera v Událostech, komentářích České televize opětovně připomněl, že Václav Havel o všech dohodách kolem listopadu 1989 věděl, ale nedokázal říct ďáblovi ne... Podle mnohých kritiků byl i on totiž opojen mocí. Byl i podle vás mocí opojen?

Ne! Rozhodně Václav Havel neměl takovou moc – i když na začátku svého prezidentování měl moc rozhodně větší – ale ať řekne ten, co takové věci říká, na rovinu, jak Havel svou moc zneužil a co udělal. Ony jej vlastně velmi rychle obkroužily vytvořené strany, které zemi pak vedly... On ale nikdo nezkusil být v kůži Václava Havla, před kterým v jednu chvíli klečela celá Amerika, všichni velcí umělci a politici a to asi na člověka nějak zapůsobí, je to hodně silný osobní zážitek. Ale Havel byl vždycky slušný člověk a nerad dělal druhým nepříjemnosti, takže to spíš vidím tak, že na chvíli mohl podlehnout obrovské slávě. Ale rozhodně podle mne nebyl opojen mocí, tento rys jsem u něj nikdy nezpozorovala.

Sametovou revolucí jsme rozhovor začali a také jí skončíme: Líbilo se vám, jak se v médiích připomínal 17. listopad 1989? Byla jste ten den někde venku, třeba na Národní třídě?

Ne. Já jsem tentokrát zůstala se synem doma a spíše jsem to vnímala skrze média. Třeba rozhlas měl dobré pořady k 17. listopadu a dokonce i veřejnoprávní televize dělala dobré vstupy.

Byla to podle vás důstojná připomínka?

Co vím, tak nikde nebyly žádné excesy, nikde nebyli žádní extremisté, a z toho, co jsem viděla, soudím, že na náměstích panovala docela dobrá atmosféra.

reklama

autor: Olga Böhmová

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

osobnosti ANO

Dobrý den, paní Dostálová, překvapil mě průzkum, podle kterého vás řada lidí nezná. Je pravdou, že já se o politiku dost zajímám a díky PL vás i znám. Ale napadá mě jedna věc, není chybou, že za ANO vystupují stále ti stejní? Babiš-Schillerová-Havlíček, občas vy nebo pan Nacher? Není potřeba, aby ge...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jednou nohou v kriminále. „Fialův hnůj“ už dohnal zemědělce

4:44 Jednou nohou v kriminále. „Fialův hnůj“ už dohnal zemědělce

VIDLÁKŮV TÝDEN Všichni jsme jednou nohou v kriminále a úřady si už došláply na ty zemědělce, kteří v…