Prezident Miloš Zeman se rozhoduje, zda bude podruhé kandidovat. Je jeho rozhodnutí, a pak i výsledek volby, důležitý mezník, který určí další fungování této země?
V normálních časech, kdy politika funguje víceméně jako rutinní správa věcí veřejných, není dění kolem volby prezidenta nijak podstatné. Dnes ale v normální době nežijeme. Vynořila se spousta závažných rizik, prudce vzrostla nejistota a v takové situaci je velmi důležité, kdo je hlavou země. Více, než si myslíte, řekla by TOP 09.
A je podle vás rozdělení společnosti na obdivovatele a odpůrce Zemana opodstatněné, nebo zveličené?
Já bych nemluvil přímo o obdivovatelích. Jsem přesvědčen, že Miloše Zemana podporuje a volí spousta lidí, pro které neplatí, že by ho nekriticky obdivovali. Podporují ho jednoduše proto, že vidí, kdo proti němu kandidoval minule a kdo se proti němu chystá kandidovat tentokrát. Pro spoustu lidí Zeman není zbožňovaný idol, ale prostě menší zlo. Každý další útok z tábora odpůrců Zemana počet těchto lidí zvětšuje.
Někdy mám pocit, že Zeman si najal aktéry takzvané Kroměřížské výzvy v čele s Michaelem Kocábem proto, aby nemusel sám ve volební kampani vyvíjet zbytečně mnoho energie. Vždyť ten seznam uchazečů, které tahá Kroměřížská výzva z klobouku, se nápadně podobá zástupu kejklířů, kteří se v pohádce Šíleně smutná princezna houfovali na hradním nádvoří ve snaze princeznu rozesmát. Rozdíl je jen v tom, že dneska rozesmívají většinu národa.
V čem Miloš Zeman jako prezident české společnosti v poslední době prospívá a v čem jí škodí? Lze jeho dosavadní prezidentování označit za úspěšné?
Prezident vychází dobře s hlavami tří světových velmocí. Málokdo si uvědomuje, že to se zatím nikomu z jeho předchůdců nepovedlo. Nedovedu říci, v čem zemi škodí. Sám sobě ale škodí permanentně. Kouří jednu cigaretu za druhou, komentuje exhibicionisty typu Evropských hodnot, což je pod úroveň prezidenta, a svými reakcemi dělá zbytečně například z rektorů některých univerzit lidi významnější, než ve skutečnosti jsou.
U Zemana se střídaly z hlediska důvěry veřejnosti průšvihové periody – „lánský puč“, „kunda sem, kunda tam“ – s lepšími; skokový růst důvěry zaznamenal po teroristickém útoku v Paříži (56, následně až 62 %), nyní se drží v pásmu 50–60 %. Kde má prostor na zlepšení, nebo se začíná „ohrávat“ a půjde dolů? Čím by si mohl důvěru udržet či zvýšit?
Některými výroky si o pokles důvěry přímo koleduje. Jeho nedávný výrok o tom, že stovka denně za pobyt v nemocnici nikoho nezabije, vzbudil obrovské pobouření mezi seniory. I když vysvětlil, že se zastával mizerně placeného nemocničního personálu, ztratil tím řadu voličů v kategorii, která ho dříve výrazně podporovala. Těsně nad hranicí chudoby u nás žije vysoké procento lidí a pro tyto lidi, kteří počítají každou korunu, může znamenat výdaj za dlouhodobější hospitalizaci skutečnou tragédii. Je jasné, že třeba sestřičky a sociální pracovnice jsou placeny nedůstojně. Ale chtít, aby se na ně skládali senioři, kteří bývají hospitalizováni nejčastěji, skutečně není ani trochu moudré.
Kauza Peroutka je evergreen. Mynářova bezpečnostní prověrka. Vydírání Jindřicha Forejta, příběhy o prostituci na Pražském hradě a podobných nesrovnalostech. Zdravotní problémy. Podnikání Martina Nejedlého. Cokoliv jiného... Číhá někde na prezidenta průšvih, který mu případnou kandidaturu může totálně zbortit? A jak zhodnotit to, jak se k jednotlivým problémům z tohoto výčtu staví?
Na to, co mu může podrazit nohy, se musíte zeptat lidí, kteří takový podraz chystají a jistě si ho dokáží správně načasovat. Já do této kategorie rozhodně nepatřím.
Jak se dle vás mění vztah médií k Miloši Zemanovi? Platí ještě vzorec „Zeman řekne něco skandálního, média rozjedou cirkus a Zeman se jim směje“? Nebo už to novináře přestalo bavit? Má Zeman dost médií, kde je vždy vítán, a dokáže sám oslovovat lidi na náměstích tak dobře, takže přebil to, že většina novinářů ho nemá ráda a ráda proti němu při kampani rozjede peklo?
Zemanova vystoupení na jeho cestách po republice jsou hojně navštěvována. U nás ve Frýdku-Místku ho na náměstí vítalo několik tisíc lidí. Navíc se může spoléhat na to, že jednotlivci a malé skupinky, které ho přicházejí občas dost nevkusně provokovat, jsou ve svém okolí známými firmami a málokdo je bere vážně. Média na Zemana útočila už když byl premiérem. Pamatuji na tu dobu, kdy televize vysílala ještě gumáky. Zemanova figurína patřila k těm nejtrapnějším. Ovšem nikoliv ve vztahu k Zemanovi, ale k těm, kteří ty pubertální scénky režírovali.
Psali jsme:
Mimochodem, zaslouží si Česká televize pravidelnou kritiku od prezidenta?
To nedovedu posoudit, na Českou televizi se už dlouhá léta nedívám, považuji to za ztrátu času.
Prezidentští kandidáti, kteří se hlásí nebo se o nich mluví: Michal Horáček, Marek Hilšer, Jiří Drahoš, Martin Stropnický, Jaroslav Kubera. Koho z nich se má Zeman obávat?
Mezi jmény, která jste uvedli, ve mně budí úctu a důvěru jedině Jiří Drahoš. Je natolik sympatický a inteligentní, že si často kladu otázku, zda má zapotřebí toto klání prohrát. Ostatní uvedení to samozřejmě zapotřebí mají.
Padla úvaha, že 2. kolo Zeman pravděpodobně vyhraje, ale může být vyřazen už v 1. kole. Co třeba kdyby přišel někdo „zemanovitější než Zeman“, třeba Kubera? A pokud jde o 2. kolo, co kdyby přeci jen proti Zemanovi „slušná část společnosti“ postavila i běžného, průměrného člověka a přesvědčila ho, že „starý, sprostý a obhroublý průšvihář“ Zeman už není dobrá volba? Který kandidát by to mohl zajistit?
Senátor Kubera sice předčí pana prezidenta v kouření cigaret, to je ale tak všechno.
Existuje jediný důvod, kvůli kterému bych přivítal, pokud by Miloš Zeman řekl, že už tentokrát kandidovat nebude. Hrozně by mě bavila podívaná, kdy by se ti takzvaní kandidáti slušné části společnosti rázem mezi sebou servali jak psi.
Miloš Zeman má radost, že má dobré vztahy s prezidenty Ruska a Číny a teď, navíc, i s prezidentem USA, jak jste zmínil. Raduje se právem? Může návštěvu USA obrátit ve svůj triumf? Změní se do konce roku např. vztah USA k Rusku tak, že Zeman se bude smát kritikům „vidíte, já vám říkal, že mám pravdu“?
To jsou důležité otázky a je mi opravdu líto, že na ně neznám odpovědi. Na svoji obhajobu ale musím říci, že odpovědi nezná vůbec nikdo. Pro mne osobně je Trump dalším případem menšího zla v porovnání s Hillary Clintonovou. To je také důvod poněkud kuriózní situace, kdy se jako člověk, který má ke Spojeným státům dlouhou řadu výhrad, upřímně obávám o život republikánského prezidenta.
Zeman, Babiš a ČSSD, politický trojúhelník. Potřebuje Babiš Zemana tak, aby ho podpořil a nestavil svého kandidáta? Může si ČSSD dovolit nepostavit Zemana jako svého kandidáta? Skončí ČSSD takovým volebním průšvihem, že ji převezmou Zemanovi lidé?
Já osobně bych byl radši, kdyby Zemana podpořila ČSSD, než kdyby ho podporoval Babiš. Myslím si, že by to bylo lepší jak pro ČSSD, tak pro Zemana. ČSSD se rozhodně nemusí obávat, že by ji převzali, jak jste říkal, Zemanovi lidé. Pokud dopadne ve volbách dobře, Zemanovým lidem se ubrání. Pokud by dopadla špatně, Zemanovým lidem by nestálo za to, aby ji přebírali.
Psali jsme:
A je tu ještě jedna věc: Tomio Okamura. Vrazí Zemanovi nůž do zad svou kandidaturou? Nebo – nemůže být největším překvapením kandidatura samotného Babiše?
Jsem přesvědčen, že Andrej Babiš má natolik dobrý přehled, že dobře ví, že postem prezidenta by si nijak nepomohl. Bylo by sice zábavné sledovat, jak řídí Hrad jako firmu, ale jeho parketa je někde jinde. Bude usilovat o post premiéra. Tomio Okamura by byl sice čitelnější prezident než třeba textař Horáček, jeho šance jsou však stejně nepatrné jako ty Horáčkovy.
Jen v poslední době Jan Kraus, Vavřinec Hradílek, Gabriela Koukalová, Leopold König, další sportovci, herci, umělci, ale i vědci a intelektuálové... Většina z nich se staví proti Zemanovi. Proč to tak je?
Na to se musíte zeptat jich. Přiznám se, že většinu jmen, která uvádíte, neznám. Vím, že Jan Kraus hrál hodně necharakterní postavu, tuším v Dívce na koštěti. Ale měl už dost času, aby z té role vyrostl.
Venkov má Zemana raději než město, ti starší spíš než ti mladší, ti chudší spíš než ti bohatší. Co pro ty, kteří mají Zemana rádi, prezident znamená? A které skupiny spíše mohou „přemluvit“ ty druhé?
Já jsem prožil většinu profesního života v Brně, necítím se zase tak starý a nemohu říci, že bych byl vyloženě chudý. Přesto je mi Zeman sympatičtější než ostatní potenciální kandidáti. Takže bych tak úplně nezobecňoval. Žádná skupina tu druhou přemlouvat nebude. Prostě se sečtou hlasy a poražení uznají, že prohráli. V demokracii by to tak mělo stačit.
Jsou ti „zemanovští“ příznivci čím dál více naštvaní na EU, na bohaté, na muslimy...? Nebo tyto pocity opadají?
Nemluvil bych o naštvanosti. Ohledně Bruselu zavládlo rozčarování, když se zjistilo, že nám může být vnucováno něco, co si většina lidí u nás nepřeje. Na bohaté by rozhodně neměl být naštvaný nikdo z těch, kdo si přeje kapitalismus. Bohatí ke kapitalismu tak jaksi patří. A na muslimy není naštvaný snad nikdo. Lidé mají z muslimů spíše obavy. Můj osobní názor je, že tyto obavy nejsou iracionální. Ostatně mi na všechna tři tato témata vyjde koncem března knížka, která se bude jmenovat Evropské rozpory ve světle migrace.
A co říkáte často sdíleným obavám Zemanových voličů, že přijde „Majdan“ a prezidenta svrhne?
Majdanu u nás se nebojím. Všichni přece víme, že opakovaný vtip není vtipem. Tím spíše, když si uvědomíme, kolik zla tento „vtip“ způsobil a jak málo toho vyřešil.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
