Zhrozený Pavel Telička: Nedej bože, aby se německá AfD někdy dostala do vlády. Pak vychválil obchodní smlouvu s USA, bude to prý obrovská příležitost

09.09.2016 16:05 | Zprávy

ROZHOVOR „Já vím, že na německou kancléřku má hodně Čechů pifku a určitě ten jeden známý krok, který udělala při migrační krizi, nebyl moudrý,“ říká jeden z našich nejzkušenějších europoslanců Pavel Telička (hnutí ANO). K tomu pak ale ještě vysvětluje: „Nicméně, jak vidím stoupající preference AfD, s jejichž zástupci jednám v Evropském parlamentu, tak nedej bože, aby to byli v budoucnu naší političtí partneři při jednání s Německem.“

Zhrozený Pavel Telička: Nedej bože, aby se německá AfD někdy dostala do vlády. Pak vychválil obchodní smlouvu s USA, bude to prý obrovská příležitost
Foto: Petr Kupka
Popisek: Europoslanec Pavel Telička na přednášce pro studenty Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava

Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Barack Obama se sešli na dvoustranné schůzce na summitu G20 v čínském Chang-čou. Tématem jednání byla situace v Sýrii a na Ukrajině. Spojené státy a Rusko se snaží dosáhnout dohody o ukončení násilností ve vleklé válce v Sýrii. Podle amerického ministerstva zahraničí ale rozdíly v postojích stran přetrvávají. Co přivedlo představitele obou velmocí k tomu, aby začali jednat? A lze předpokládat, že se obě strany dohodnou na společném postupu, který by přispěl k definitivní porážce Islámského státu?

Obě strany si uvědomují, jaká je nyní na Středním východě nestabilní situace a jaký negativní efekt konflikt v Sýrii pro celý tamní region představuje. Pokud by se ta krize neřešila, mohla by se i dále nekontrolovaně rozšiřovat. To chápou jak Spojené státy, tak i Rusové, takže nyní dochází k přibližování stanovisek obou velmocí, i když ten prvotní nečekaný a nekoordinovaný zásah Ruska v Sýrii nebyl v USA přijímán zrovna pozitivně. V Kremlu i v Bílém domě si zřejmě nyní začali více uvědomovat, jakou zodpovědnost vlastně mají, což by mohlo mít jen pozitivní výsledky. Samozřejmě na základě toho by mělo docházet k bližší spolupráci, například k lepší výměně informací a podobně. I když k nějakému optimálnímu stavu je ještě daleko, buďme rádi alespoň za tyto kroky.       

Co se týká Sýrie, dostupné jsou zatím informace o tom, že Turci společně se spojenci dobyli poslední pozice tzv. Islámského státu. Jde o zásadní moment?  Mimochodem jednání mezi ruským prezidentem a jeho tureckým protějškem svědčí o jistém sbližování. Pak se také Turci dohodli na spolupráci s cílem ukončení syrské krize s Íránem. Zároveň prezident Spojených států Barack Obama v rámci summitu G20 na schůzce s Recepem Erdoganem ubezpečil, že americká vláda podporuje Ankaru v záměru potrestat strůjce pokusu o státní převrat. Přitom ovšem stále přetrvává napětí, protože USA nechtějí vydat islámského duchovního Fethullaha Gülena, jenž žije v americkém exilu a kterého Turci považují za hlavního aktéra puče. Jak tyto momenty mohou ovlivnit konflikt v Sýrii?

O zásadním momentu v této válce je asi předčasné hovořit. To osvobozené území, o kterém jste se zmínil, je jen oblast mezi Sýrii a Tureckem, kde se podařilo vytvořit koridor vyčištěný od ISIS. To neznamená, že Islámský stát je v Sýrii definitivně poražen, ovládá ještě jiná strategicky důležitá území. A jedna věc je také určité oblasti osvobodit a druhá věc je zavést tam běžné mírové podmínky a eliminovat další frontu Islámského státu, a tou je terorismus.

Co se týká tureckého puče, tak je důležité a žádoucí, aby zcela jasně zaznělo, že změna poměrů vyvolaná takovým způsobem, tedy ozbrojeným převratem, je naprosto nepřijatelná. A to bez ohledu na to, jaké mám já či další lidé výhrady ke stavu demokracie v Turecku a k nynějšímu počínání prezidenta Erdogana. To znamená ty jeho současné čistky, které jsou zaměřeny nejen na pučisty, ale také na vypořádání se s jeho politickou opozicí. Ozbrojený puč není tou správnou cestou a je nutné ho odsoudit. Z tohoto hlediska je americký signál správný a mohl zřejmě zaznít už daleko dříve a silněji i od dalších. Je třeba si v této souvislosti uvědomit, že Turecko je také členským státem NATO.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Vystoupení z EU

Nemyslíte, že když vystoupíme z EU, vedlo by to jen k tomu, že by se rozhodovalo o nás bez nás? Protože na evropském trhu jsme dost závislý.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavlův „výběr premiéra“: I kdyby ho volila celá planeta, pravomoci má stejné

4:44 Pavlův „výběr premiéra“: I kdyby ho volila celá planeta, pravomoci má stejné

Zeptali jsme se někdejšího právního poradce prezidenta ČR a ústavního právníka dr. Kuby na vyjádření…