Jak hodnotíte současnou zprávu ČEPS o zachování Chvaletic?
Považuji to za zdařilé dílo kolegů inženýrů. Ta zpráva totiž kombinuje dva prvky, jaký výkon naše soustava potřebuje a co k tomu potřebují naše sítě, tedy kde má být umístěn. V době lockdownu byly uvařené továrny, které mají indukční charakter odběru díky motorům. A vedení mají zase kapacitní charakter, v normálním stavu se to kompenzuje. V tom nenormálním nikoli, a vedení se začínala chovat jako rozsáhlý kondenzátor. Může se to také kompenzovat na druhé straně v elektrárně, generátory mají také cívky, podobně jako motory v továrnách. A tak ČEPS chtěl po Pavlu Tykačovi najet Chvaletice, aby se stabilizovala soustava, a on zase říkal, že to klidně udělá, ale ne zadarmo, protože ho něco stojí provoz a uhlí. No a naše soustava se bez další výkonové rezervy neobejde, tak prostě kolegové spojili dvě vlastnosti a rezervu umístili uprostřed republiky, kde může dobře podržet naše sítě. Dává to logiku i pro laiky. Potřebný výkon umístíme doprostřed systému, kde nejlépe přispívá k jeho celkové stabilitě. Podobně máme třeba lustr uprostřed místnosti.
A co teplárna Kladno?
Kdo je vinen současnou situací?Anketa
Kladno mělo mít i rezervní zdroj pro Prahu, s tím nikdo nepočítal?
Po nedávném blackoutu všichni pochopili, že nefunkčními sítěmi elektřinu do Prahy nedostaneme. Ani z Kladna, ani ze současných elektráren ČEZ u Mělníka. Musíme si postavit v Praze vlastní zdroj, a ne pouze poslouchat energetickou oligarchii, kde by ona chtěla vydělávat a kde má investice, nebo dopadneme jak v tom Berlíně. Tak také zanedbali bezpečnostní kritéria a pak se nestihli divit.
Fotogalerie: - Zaměřeno na ruštinu
Co udělá prodloužení Chvaletic s klimatickými závazky?
Já doufám, že to vlije do té problematiky trochu zdravého rozumu. Akcelerační zóny pana ministra Vlčka určitě stabilitu soustavy nezvyšují, ale naopak. Také jsem rád, že konečně počítají scénáře naší energetiky kolegové, kteří rozumějí chodu soustavy a možnostem elektráren, a ne zelení intelektuálové na základě politického zadání, kdy počítají pouze na jedné straně ekonomické podklady pro investory a tím na druhé straně technické noty pro další blackout. Ti lidé ani vlastně nevědí, co dělají, ale škodí vědomě tím, že se se svým laickým přístupem cpou do oboru, o kterém vlastně nic nevědí a v praxi v něm většina z nich nikdy ani nepracovala.
Pokud ČEZ a další uvažují ekonomicky, ty Chvaletice vyrábění elektřinu podobně jako jádro také kolem dvaceti haléřů za kilowatthodinu. Dvě koruny k tomu stojí povolenky, a pořád je to levnější než tři koruny padesát, které by rádi „větrní baroni“. Je to tedy trochu zvrácená logika jak za socialismu, pro koho je vlastně ekonomika energetiky a pro koho je energetická chudoba. Nejlevnější scénář je, ať ČEZ dováží z Německa elektřinu dále, když tam mají dumpingové ceny, a u nás si necháme ty Chvaletice na rezervu a pro stabilitu sítí.
Věříte výpočtům ČEPS?
Ano, některé ty kolegy znám, kdysi jsem s nimi počítal i stabilitu Temelína, a od roku 2000 jsme nikdy neměli blackout kvůli výpadku nebo odstávce této velké elektrárny. To dokázaly až neúměrné přetoky a dovozy elektřiny. Mají stejnou metodiku jako ostatní v Evropě u mezinárodně propojených sítí. Ale chceme se s těmi výpočty podrobněji seznámit a provést veřejnou oponenturu. Už proto, aby se neopakoval nekorektní výpočet modelu SEEPIA, na jehož základě ministr Vlček s kolegy připravoval svůj zákon pro akcelerační zóny. Budeme tedy rádi, když se nás budou ptát i odpůrci uhelné elektřiny, jestli je potřeba doopravdy ty Chvaletice zachovat. Pak tam můžeme dát třeba malý modulární reaktor do existující infrastruktury a nemusíme stavět nic nového.
Jak s elektrárnou v Počeradech?
Jak říkala Dana Drábová, jde energetika poslední dobou cestou kapitalizace výnosů a socializace nákladů. Pokud Pavel Tykač vydělal na exportu elektřiny ze staré komunistické elektrárny do energeticky „zázračného“ Německa, asi bych mu to i přál. Ale myslím, že vydělal dost, aby mohl provést i rekultivaci a odstavení elektrárny, až přijde její čas. Ze státního rozpočtu bychom ekologické zrušení privatizované státní elektrárny financovat neměli.
Jak bude vláda dále postupovat?
Znalosti o naší soustavě tu ale byly už dříve. Momentálně řešíme následek, ale příčinou je skutečnost, proč to tomu Pavlu Tykačovi někdo vůbec prodával, když už věděl ČEZ před tím, že je chvaletická elektrárna tak důležitá. A po stránce ekonomické, za kolik se to prodalo, tuším, že dost lacino, kolik to Pavlu Tykačovi mezitím vydělalo a za kolik to budeme kupovat nazpátek anebo to nějak v režimu pronájmu provozovat. A vláda na to má přece Energetický regulační úřad, tak by se tam k tomu měli vyjádřit.
Nejste nakonec rád, když ministr Vlček na posledním zasedání vlády jmenoval jiného člena Rady ERÚ?
V minulosti jsem spoluzodpovídal za modely stability při dostavbě Temelína, pak třeba za to, že nikdo nevytuneloval nově vzniklého Operátora trhu, přestože licence měli různí podloudníci, za novou legislativu v sousední zemi nebo zavedení přeshraniční aukce, kde se elektřina nesměla ztratit ani rozkrást a vedlejší profit se dražil ještě „obálkovou“ metodou. Zodpovědnosti se nebojím. Pokud se kolegové, kteří tam jsou, budou chovat jako národní dozor české energetiky, a ne jako lokajové energetické oligarchie, určitě to zvládnou. Samozřejmě jim v tom můžeme i pomoci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Jak hodnotíte rozhovor?
