Už delší dobu se hovoří o tom, že kvůli napjaté situaci v Evropě (migrační krize, terorismus) může náš kontinent zahájit zcela „novou éru“, kdy budou v jednotlivých zemích vítězit netradiční strany, často velmi ostře zaměřené a profilované. Hovoří se o francouzské Front National, na Slovensku uspěli kotlebovci, z některých kruhů zní kritika vůči polské konzervativní vládě atd. Hrozí něco Evropě, potažmo nám a současnému systému, pokud by se moci chopily strany, které jsou některými kruhy označovány jako populistické, extremistické? Došlo by k naplnění černých scénářů o konci Evropy?
„To be, or not to be…“ Migrační krize, terorismus, to není problém jen posledních pár let, jak se ho některá média a politici snaží předkládat a bagatelizovat. Jde o dlouhodobý proces, který „Evropa“ neřešila a spoléhala na to, že se to nějak vyřeší. Tento celoevropský problém využívají netradiční strany s malým voličským portfoliem a svojí rétorikou se snaží tzv. pomocí občanům a napravováním způsobených křivd vládnoucími stranami – získat hlasy voličů. K tomu využívají i nerozhodnost evropských lídrů řešit krizi, která je větší, než ji veřejně přiznávají. Tuto skutečnost využila v posledních volbách francouzská krajně pravicová strana Front National, a to i díky pařížským teroristickým útokům a evropské uprchlické krizi, a využili ji také slovenští kotlebovci, kteří na svoji stranu získali hlavně mladé voliče. Evropa se musí postavit k řešení tohoto zásadního problému jako celek.
Jak případně nástupu radikálně vyhraněných stran a hnutí s jednoduchými recepty zabránit? Nakolik mohou mainstreamové strany vstřebávat agendu „extremistů“, a sebrat jim tak vítr z plachet?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka