Nechci debatu o inkluzi vést na základě dojmů nebo ideologií. Ať už ultra proinkluzivního pohledu na jedné straně, nebo tvrzení „zrušme inkluzi“ na straně druhé.
V programovém prohlášení máme, že navýšíme kapacity speciálních škol a speciálních tříd, protože v některých místech chybí. Rozhodně to ale neznamená, že do nich naženeme 120 tisíc dětí s podpůrnými opatřeními, které máme teď na běžných školách.

Neuralgickým bodem jsou asistenti pedagoga. Nejprve chci říct, že asistenti pedagoga v našem vzdělávacím systému místo mají. Častokrát jde ale jenom o formální podporu dítěte, která reálně neprobíhá. Už v roce 2021 jsem měl nachystanou parametrizaci asistentů pedagoga. Její součástí je i jejich profesionalizace. Pokud chceme, aby systém fungoval, tak by asistenti pedagoga měli být parametrizováni na školu, nikoliv vázáni na žáka. A být součástí celého školního týmu, který v mém chápání zahrnuje i školní poradenské pracoviště, tedy speciálního pedagoga, sociálního pedagoga, školního psychologa a další podpůrné profese.