Jak vidíte z dnešního pohledu privatizaci plynárenského sektoru v roce 2001/2002? Byl to prospěšný, nebo chybný krok tehdejší vlády Miloše Zemana?

Zda se mělo privatizovat síťové odvětví, telekomunikace, těžba nerostného bohatství – např. uhlí, bytový fond se statisíci byty, hutě, strojírenství, chemický, či potravinářský sektor, firmy jako Poldi, Škodovka, OKD, MUS, VŽKG, NHKG a celá řada dalších významných firem, které zaměstnávaly statisíce našich občanů – na to musí odpovědět nejen politici, ale i občané, kteří tyto politiky volili a nyní pro změnu volí oligarchu, který na těchto privatizacích zbohatl.

Co se týká plynárenského sektoru, který byl zprivatizován za vlády Miloše Zemana a Miroslava Grégra, ministra průmyslu a obchodu. Já jsem v té době byla šéfkou Transgasu. Mým úkolem bylo připravit firmu na prodej tak, aby za ni bylo co nejvíce utrženo v soutěži, kterou vyhlašoval Fond národního majetku. Asi jsem mnohé překvapila, že jsem dokázala přípravu zvládnout tak, že jsme obdrželi ve finančním srovnání téměř dvakrát tolik, než jak odhadovali analytici. Možná, že byli tací, kteří očekávali, že se plynárenství prodá za „babku“, jak se stalo v jiných privatizacích.

Podařilo se plynárenství skutečně připravit na privatizaci tak, aby se utržilo maximum?

Jsem si naprosto jista, že cena za „plynárenství“ byla vysoká. Ještě několik dnů před ukončením soutěže řada erudovaných analytiků, odborníků, expertů hodnotila, že cena bude okolo 60 až 80 mld. Kč. Nakonec RWE uhradilo 134 mld. Kč. To byl téměř násobek částky, která byla predikována odborníky. Tudíž lze vyhodnotit, že společnost byla velmi dobře na prodej připravena, a naopak se podařilo cenu „vyšroubovat“ do této výše. Byla to bezesporu nejúspěšnější privatizace, co se týká prodejní ceny. Český stát (český občan) obdržel maximální výnos z této privatizace, dalece nad rámec očekávání. To ostatní je na diskusi.

Co myslíte tím, že to ostatní je na diskusi?

Především je nutné vědět, k čemu tyto peníze utržené za plynárenství měly sloužit. Dle tehdejšího premiéra Miloše Zemana to mělo být na znovuvytvoření penzijního fondu, který byl po revoluci rozpuštěn a přestal existovat. V době zrušení penzijního fondu v něm bylo cca 70 mld. Kč, nevím přesně, ale byly to počátky devadesátých let a v té době to bylo opravdu hodně peněz. Významná část z privatizace plynárenství měla dle vlády Miloše Zemana být základem pro znovuvytvoření penzijního fondu. Hovořilo se v té době asi o 80 mld. Kč. Zbytek příjmu z této privatizace měl být investován do infrastruktury.

Ale penzijní fond nebo obdobný instrument nebyl vytvořen. Jak to tedy s těmi penězi z privatizace bylo?

Tak to se budete muset zeptat Vladimíra Špidly, který po Milošovi Zemanovi se stal premiérem. Jak všichni vidíme, tak se po těch penězích asi „slehla zem“. Asi jsme je „projedli“. Penzijní fond nevznikl. Infrastrukturu znáte. Je v ČR žalostná. Neméně důležitou záležitosti byla tzv. „zlatá akcie“, ale o té se taktně mlčí.