Díky slovům prezidenta Zemana na TV Barrandov se začalo opět hovořit o prezidentské pravomoci zastavit trestní stíhání neboli abolici. Vyjasněme si, prosím, na úvod, co znamená abolice a jaké místo má mezi pravomocemi prezidenta republiky.
Abolice je součást prezidentova práva milosti. Uděluje se v rámci neskončeného trestního řízení, které se tím zastavuje. Tedy ještě před vynesením rozsudku. Prezident tak může učinit v rámci přípravného řízení před podáním obžaloby i v rámci řízení před soudem. Obviněný, který tuto milost získal, má právo žádat o pokračování trestního řízení. Pak soud rozhoduje jen o vině, neukládá trest.
Někteří namítají, že se jedná o přežitek z feudálních časů, kterým panovník projevoval svou velkorysost a současně suploval nedostatečné opravné prostředky, a proto v dnešním moderním republikánském systému ztrácí smysl. Má podle vás stále smysl?
Smysl má a prezident Miloš Zeman by ji měl užívat častěji. Znám manipulace vedení státního zastupitelství s trestním řízením. Obecně je znám příklad, kdy si vrchní státní zastupitelství protiústavně vybírala soudy pro nařízení odposlechů a domovní prohlídky. Nejvyšší státní zastupitelství kryje protiprávní činnost některých státních zástupců. Je tedy prostor pro hlavu státu, aby proti těmto nezákonnostem zasáhla formou milosti. Pro mne není Nejvyšší státní zastupitelství zárukou pro nestranné rozhodnutí podle práva.
Prezident Miloš Zeman vysvětloval své případné („pokud by to bylo nutné, bych k tomuto kroku sáhl“) udělení abolice tím, že případné obnovení stíhání navzdory názoru dozorového státního zástupce, který se kauzou zabýval roky, by naznačovalo politický nátlak a zpochybnění spravedlnosti. Jak se díváte na tuto argumentaci? Je to dostatečně „silné“ pro uplatnění prezidentské pravomoci vstupu do trestního řízení?
Určitě ano. Kauza Čapí hnízdo má vedle trestní roviny i rozměr politický. Trestní rovina je dokonce pro mnohé druhořadá. Prvotně ji užívají ke svým politickým cílům bez ohledu na trestní právo.
Ze strany kritiků se objevují námitky, že by tím byla narušena rovnost občanů před zákonem a že „někteří jsou si rovnější“. Jak vnímáte tyto námitky z pohledu právníka? A není to tak, že prezidentská abolice, stejně třeba jako stížnosti ministra spravedlnosti, znamená určitou „nerovnost“ už z principu vždy a je třeba ji vnímat jako součást systému trestního práva?
Rovnost spočívá v tom, že milost může dostat každý. Je však nutné, aby se o ni prezident dozvěděl a aby byl seznámen se skutečnostmi, kdy dochází k manipulacím s trestním řízením. Určité kauzy budou více známy než většina běžných trestních stíhání. Prezident by si měl vytvořit aparát pro zhodnocení žádostí o milost, zvláště v případech, které dozorují vrchní státní zastupitelství. V jejich kauzách spatřuji věci, které hodnotím jako nekalosti, či dokonce jako zločiny státních zastupitelství. I lidé v taláru mohou páchat trestnou činnost.
Někteří se s poznámkou „kdo z vás to má“ vyjadřují k tomu, že premiér by si vlastní milost sám kontrasignoval. Vyjasněme si to technicky, jak je to s podpisem takového dokumentu?
Pokud by prezident chtěl zastavit trestní stíhání Andreje Babiše, vyžadovalo by takové rozhodnutí spolupodpis Andreje Babiše. Ústava čl. 63. Andrej Babiš by tak rozhodoval o svém vlastním stíhání. Kdo z Vás to má? #chucpe https://t.co/q1wBkZmFSN prostřednictvím @echo24cz
— Marek Výborný (@MarekVyborny) 19. září 2019
Předseda vlády nemusí provést kontrasignaci osobně. Může pověřit spolupodpisem jiného člena vlády. Může to být ministryně spravedlnosti i jiný ministr. Není nutné dodržet resortní příslušnost. Smysl kontrasignace je v ověření, zda prezident jedná v rámci svých ústavních pravomocí. Právo milosti je prezidentova ústavní pravomoc.
Kolem kauzy Čapí hnízdo zaznívají zejména v posledních dnech, když bylo trestní stíhání premiéra Babiše zastaveno, že státní zástupce měl žalovat a kauza měla dojít k soudu, protože ten je transparentnější a nezávislejší instancí než státní zástupce. Není to ale zcela proti principům trestního práva, které velí žalovat, jen pokud je státní zástupce o vině skutečně přesvědčen?
Trestní obžalobu státní zástupce nemůže podat jen proto, že si to přejí někteří novináři či Milion chvilek. Pokud by státní zástupce podal trestní obžalobu a věděl, že se trestný čin nestal, jde o zneužití moci.
Státní zástupce Šaroch ve svém usnesení, které se od čtvrtka šíří médii, napsal, že mnohé naznačuje, že Farma Čapí hnízdo a Agrofert byly propojené (a žádost o dotaci určenou pro malý samostatný podnik tedy neoprávněná), ale nemá to jak dokázat, takže je nucen trestní stíhání zastavit. Je takový postup v souladu s trestním právem?
Evropské dotace jsou ze své podstaty legalizovanou krádeží. Berou se peníze všech ve prospěch několika bohatých. Čapí hnízdo ukázalo pravý problém dotací. Pro mne není určující, zda dotaci na toto a obdobná hnízda dostane Babiš či někdo jiný, ale to, že z veřejných peněz je z daní mnohem chudších lidí podporována stavba golfového hřiště, hospody a hotelu. Takové věci se musí v normálním světě uživit z peněz za poskytované služby. Ovšem při evropských dotacích je posuzována formální správnost a trestné je jen to, co stanoví náš trestní zákoník. Tedy je-li určitá dotace nesprávná, ještě neznamená, že je i trestným činem.
Fotogalerie: - Rozpočet se Zemanem
Ještě mě v tom usnesení zaujal jeden moment. Státní zástupce upozornil, že do událostí posuzovaných jako trestný čin vstoupilo datum 1. 7. 2008, kdy nabyla účinnosti novela tehdejšího trestního zákona, zavádějící nový trestný čin poškozování finančních zájmů EU, pod kterou chtěli policisté Babišovo jednání podřadit. Skutek, kterým jej měly podřadit, spočíval v uvedení úřadů v omyl uvedením zkreslených údajů v žádosti o dotaci. Jenže tato žádost byla podána ještě před 1. 7. 2008. Smlouva o poskytnutí dotace však byla podepsána až po tomto datu. Jak je to s trestností takového skutku podle vašeho názoru?
Platí ústavní zásada, že trestný čin nemůže být stanoven zpětně, což dříve činily nejhorší tyranské režimy. Je-li něco stanoveno jako trestný čin, platí to jen do budoucna. Pakliže žádost byla podána před účinností určitých nových skutkových podstat trestných činů, nemohou být tyto podstaty zpětně vztaženy například na žádost o dotace na Čapí hnízdo. Pokud jde o smlouvu o poskytnutí dotace, zde by bylo trestné, když by se peníze použily v rozporu se smlouvou. Již se nehodnotí podmínky získání dotace, ale užití peněz. V Čapím hnízdě byly peníze užity v souladu se smlouvou právě na to, co kritizuji jako příklad zločinnosti evropských dotací samotných – postavila se z nich hospoda a hotel.
Nedávno jste zveřejnil na blogu příspěvek, podle kterého bychom neměli příliš litovat hrozícího omezení evropských dotací. Vysvětlete, prosím, proč si myslíte, že tyto dotace nám nic nepřinášejí?
Lze se setkat se strašením, že kauza Čapí hnízdo může mít za následek omezení evropských dotací pro Čechy, Moravu a Slezsko. Ovšem evropské dotace mají pro ekonomiku měřeno hrubým domácím produktem okrajovou roli. Pro Čechy, Moravu a Slezsko je v sedmiletém období 2014–20 vyčleněno 615 miliard Kč, tedy na jeden rok jde o částku 88 miliard. Přitom hrubý domácí produkt byl za rok 2018 za Čechy, Moravu a Slezsko 5,31 bilionu korun (5 310 miliard). Evropské dotace činí v rámci ročního hrubého domácího produktu 1,6 %. Ve skutečnosti je vliv menší, protože se plánované dotace nevyčerpají.
Bohatství států je tvořeno prací, ne evropskými dotacemi. Evropské dotace neskončí, protože jejich skutečným smyslem je zajistit obživu dotační byrokracii a různým expertům na dotace, pro které jsou způsobem dobývání renty. Původně byly dotace odůvodněny pomoci chudším regionům Evropské unie. Jak se tato myšlenka zvrhla, dokazuje program evropských dotací pro Prahu, která je jedním z nejbohatších měst Evropy. Takové dotace popírají jejich původní smysl. Mají smysl jen živit armádu dotačních byrokratů. Evropské dotace vytvářejí korupční prostředí. Platí je ze svých daní i chudí lidé a přitom jsou z nich podporovány projekty bohatých. Skutečným problémem, na který Čapí hnízdo ukázalo, není to, zda 50 milionů z dotací dostane boháč velký, střední nebo malý, ale to, proč je systém beroucí miliardy všem a dávající je několika vybraným.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
