V květnovém rozhovoru jste mi řekl, že tehdejší vládní krizi „budeme moci hodnotit teprve po několika týdnech nebo měsících, až si lidé ujasní, co se vlastně stalo. Především myslím, že se dále prohloubí kritický vztah k politice a politikům. V hlavách řady občanů se upevní pocit, že ti nahoře hrají mezi sebou o moc, místo aby se starali o problémy běžných lidí“. Stalo se, co jste očekával? Jaké dopady vládní krize tedy má?

Mám pocit, že se situace skutečně vyvíjí tak, jak jsem čekal, a nemám z toho žádnou radost. Odcizení mezi občany a politiky se prohlubuje, asi dále poklesne volební účast a mnozí lidé budou protestně, dalo by se říci z trucu, volit strany, které se buď do Poslanecké sněmovny nedostanou, nebo do ní vstoupí s minimálním koaličním potenciálem. Výsledkem může být rozdrobená Poslanecká sněmovna, v níž by mohlo v extrémním případě zasednout až devět politických subjektů. Koaliční vyjednávání by pak mohla trvat i několik měsíců. Nevylučuji ani variantu, že se žádnou vládu s důvěrou Sněmovny nepodaří složit a v květnu 2018 půjdeme k předčasným volbám. V této situaci je jedinou dobrou zprávou, že ekonomice se daří a žádné podstatné zásahy vlády nebo parlamentu nepotřebuje. Společnost ale bude ještě rozdělenější a její dlouhodobá odolnost vůči pokusům oslabit systém liberální demokracie dále klesne.

Tehdy jste také vyjádřil obavu, že nás čeká „špinavá volební kampaň“ a budou se objevovat různé kauzy a obvinění. Je Čapí hnízdo součástí této špinavosti?

Kauza Čapí hnízdo začala dlouho před touto volební kampaní, ale samozřejmě se stala její součástí. A rozhodně nejde o nic pozitivního, co by mělo českou společnost nebo aspoň českou politiku posunout k lepším zítřkům. Daleko významnější součástí špinavé kampaně jsou ale odposlechy – zatím se týkají jen Andreje Babiše, ale kdo ví, co nás do termínu voleb ještě čeká.