Jaká nyní panuje v Berlíně atmosféra, co se týká uprchlíků? A jak se cítí tamní obyvatelé?
Berlín je multikulturní město, ve kterém převažují více příznivci přijímání „uprchlíků“ a politiky Angely Merkelové. Samozřejmě jsou zde i odpůrci, ale je jich mnohem méně. Když se konají demonstrace Merkel muss weg, tak se jich účastní ve většině lidé z jiných německých měst.
Žijete ve čtvrti, kde bydlí také značná část muslimů. Jaké s nimi máte dosavadní zkušenosti?
Žiju v Berlínské části Wedding. Tato městská část je většinově obydlena přistěhovalci hlavně z Turecka a arabských zemí. Za poslední dva roky se zde situace ještě více změnila, v podstatě potkat zde rodilého Němce je vzácnost. Wedding je jedna velká paralelně fungující společnost. Dominují zde turecké a arabské obchody, je zde velké množství takzvaných islámských muslimských spolků a mešit a není veřejným tajemstvím, že okolí stanice Osloer Strasse je vysoce kriminální. Zrovna dnes, kdy odpovídám na vaše dotazy, jsem byl napaden dvěma mladými muslimskými přistěhovalci na eskalátorech, jako záminku si našli moje boty, které se jednomu z nich zřejmě nelíbily. Napřáhl se na mě, že mě uhodí. K tomu ale nedošlo, protože jsme byli již nahoře a oba dva museli ze schodů vystoupit. Není to poprvé, kdy jsem se s něčím takovým setkal, na jaře minulého roku na mě jiní dva muslimští přistěhovalci vytáhli ve vagónu podzemní dráhy nůž. Případů napadení nebo přepadení mám za sebou více, některé jsem hlásil policii, některé jsem nechal být.
Jak hodnotíte sjezd ČSSD?Anketa
Co je největší problém na společném soužití? A co naopak problém není – tedy v čem soužití klape?
Největším problémem jsou mladí teenageři ve věku, odhaduji, od patnácti do pětadvaceti let. Většinou chodí ve skupinách, což jim zvedá sebevědomí a dává pocit neohroženosti. Když takovou skupinu potkáte – není den, kdy bych na několik takovýchto skupin nenarazil –, je dobré se na ně nedívat a nijak na sebe nepoutat pozornost. Jsou velmi snadno vyprovokovatelní a ihned přecházejí do útoku. Většinou jen slovního, ale nezřídka i do fyzického. Dalším problémem je společné soužití. Já mám nyní mnoho nových sousedů „uprchlíků“. Jsou hluční, a to až do pozdních nočních hodin. Velmi často je slyšet dětský pláč a křik dospělých. Byla zde i několikrát policie, protože po setmění tito sousedé občas sedí ve dvoře a ten jejich křik se velmi rozléhá. Od doby, co se ke mně do baráku nastěhovali, čas od času naleznu ve vchodu i injekční stříkačky. Den před Štědrým dnem jsme v domě měli i zásahovou jednotku, která si odvezla dva mladé Afghánce, kteří bydleli přímo nade mnou.
Soužití je celkem komplikované, funguje pouze tehdy, pokud jim jdete z cesty. Jde o maličkosti, které mohou velmi rychle vyústit v otevřený konflikt. Když se jim vyhýbáte na chodníku, protože oni se většinou nikdy neuhnou, nenapomenete je třeba, když jsou hluční v podzemní dráze nebo autobuse, a v podstatě děláte, že neexistují, potom společné soužití klape. Nedá se říci, že by všichni přistěhovalci byli agresivní, ale je jich tolik, že si člověk prostě musí dávat pozor vždy a všude.
Jak se tato část města změnila za poslední tři roky?
Jak jsem již uvedl, za poslední minimálně dva roky zde ve Weddingu přibylo spoustu nových muslimských obyvatel, a to hlavně v souvislosti s migrační krizí. Je to znatelné na úřadech, v ulicích a v prostředcích městské hromadné dopravy. Přímo před domem, ve kterém bydlím, je křesťanský kostel, do kterého chodili hlavně Afričané, kteří v okolí mého bydliště tvořili silnou křesťanskou komunitu. Za celých osm let jsem z jejich strany nezaznamenal žádný konflikt nebo problém, tito Afričané zde byli již mnoho desítek let ještě z dob, kdy mělo Německo v Africe kolonie. V ulici, ve které bydlím, měli několik kulturních center, kde se každou neděli setkávali po bohoslužbě. Tato centra zde byla již v roce 2008, kdy jsem se sem přistěhoval. Nyní je tato komunita pryč, jejich místa zaujali muslimští přistěhovalci. Před křesťanským kostelem, kde v neděli postávaly desítky lidí, je dnes téměř prázdno.
Po zkušenostech, jaké máte z místa, kde žijete… Je podle vás integrace muslimů do evropské společnosti možná? Případně jak toho dosáhnout?
Podle mého názoru je integrace muslimů, pokud jsou v takovém obrovském počtu, do společnosti nemožná. Je potřeba si uvědomit, že muslimové si přinášejí s sebou do Evropy islám, ve který velmi silně věří. Pro ně není autoritou zákon, ale imám v mešitě. Tím, že islám není pouze náboženskou, ale také politickou ideologií, se dostává do konfliktu s právem evropských států. Právo šaría, tresty smrti, kamenování, sňatky s nezletilými, to jsou věci, které nejsou slučitelné s demokratickými systémy.
Jako další závažný problém a důvod k nemožnosti integrace muslimů do společnosti jsou paralelní společnosti. Na rozdíl od nás muslimové velmi drží ve svých paralelních společnostech při sobě. A čím jsou tyto společnosti větší, tím snáze si zde zavedou svá vlastní pravidla a své vlastní zákony, kterými se řídí. Uvedu vám jeden příklad. Vezměte si, že je zde zákaz nošení a užití zbraní. I na plynovou pistoli v Německu musíte mít takzvaný malý zbrojní průkaz, který je možné vydat pouze plnoletým osobám. Na silvestra přitom v berlínské části Neukölln mladí teenageři již roky používají střelné zbraně jako zábavní pyrotechniku. Poslední silvestr jsme to poprvé viděli i tady ve Weddingu. Nikdo nezavolá policii, protože není, kdo by ji v podstatě zavolal.
Já vidím východisko pouze v tom, že se rozpustí muslimské obce a islám se vyjme z oficiálně uznávaných náboženství. Ať si každý věří ve svého Boha, ať už je to Bůh nebo Alláh, ale není možné, aby nějaká náboženská – jakákoliv komunita politicky mohla ovlivňovat dění na území sekulárního státu tak, že si zde vytvoří vlastní zákony a paralelní společnost.
Jaký vliv to podle vás bude mít na volby v Německu? Hodlají to voliči dosavadní vládě spočítat? Nebo znovu zvítězí v první řadě pomoc migrantům?
Opoziční politická strana Alternativa pro Německo – AfD má v letošních volbách možnost získat celkem slušný počet hlasů, ale volby nadpoloviční většinou zřejmě nevyhraje. Od posledního teroristického útoku v Berlíně AfD sice posílila, ale díky mediálnímu škatulkování této strany jako pravicově populistické se stále mnoho lidí obává dát této straně svůj hlas. Je to dáno i tím, že Němcům je do dneška předsouvána a médii připomínána vina za druhou světovou válku a hlavně západní Němci jsou tím velmi ovlivnitelní. Nicméně v Bundestagu má AfD reálné šance získat takový počet křesel, aby mohla ovlivňovat hlasování.
Fotogalerie: - Imigrační centrum v Dědinách
Jaký je váš osobní tip? Kdo bude příštím kancléřem?
Osobně se domnívám a přiznám se, že z toho mám hrůzu, že novým kancléřem se stane dnes již bývalý předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Martin Schulz prosazuje velmi podobnou politiku Angely Merkelové, ale liší se tím, že je ve své politice agresivnější vůči politickým odpůrcům. Jen připomenu, že již v roce 2015 krátce po vypuknutí migrační krize prohlásil, že si – hlavně u východoevropských států – bude-li to potřeba, přijímání uprchlíků vynutí. Již tehdy vyhrožoval státům, které uprchlíky přijímat odmítají, tím, že na ně uvalí finanční sankce. Nedávno tento svůj postoj znovu zopakoval. Jako německý kancléř svůj plán snáze uvede do praxe než jako prezident Evropského parlamentu. Všichni přece víme, kdo v Bruselu udává tón…
Jak hodnotíte působení Angely Merkelové a její politické kroky?
Kdo bude po volbách německým kancléřem? (Ptáme se na váš odhad, ne na vaši preferenci)Anketa
Hodně se diskutuje o atmosféře strachu. Cítíte ho kolem sebe? Jak se projevuje? A jak mu čelit?
Nevím, jestli se to dá popsat jako strach, ale zcela jistě je zde zřejmá nejistota. Nejistota z toho, co bude. Podle toho, jak hovořím s lidmi, tak mají na prvním místě strach z války, buďto občanské, podle jejich slov vyvolané přívrženci radikální levice společně s imigranty, nebo z války s Ruskem.
Jak by podle vás měl stát zasáhnout v oblastech, kde se imigranti koncentrují do jednoho místa, kam se pak bojí vstoupit i policisté, jako například Francie?
Jestli máte na mysli takzvané no-go zóny, tak zde by měl stát zasáhnout tvrdě a nekompromisně. V těchto no-go zónách se vždy vyskytuje velký počet kriminálních osob – na ty je potřeba rázně a nekompromisně udeřit. Dále je zde nutností zavést velmi početné stabilní policejní hlídky nebo bych viděl i řešení v tom, zřídit přímo v místě silnou policejní služebnu.
Psali jsme:
Celá situace kolem migrantů dává prostor vzniku nových hnutí, politických uskupení, která se více či méně ohrazují proti vpouštění imigrantů do Evropy. Někteří odborníci to vítají, jiní varují před nebezpečím moci nenávisti a rasismu. Vidíte ve vzrůstající oblibě podobných hnutí nebezpečí pro Evropu?
Nevidím, ba právě naopak. Je sice pravda, že některé skupiny jsou skutečně radikální, a jak se říká za hranou, takových skupin je ale velmi málo, stejně tak je velmi malá i jejich podpora. Ze zkušenosti z Německa vím, že když vznikne nová skupina a začne se projevovat skutečně nenávistně a rasisticky, tak velmi rychle ztratí své příznivce a stane se malou, bezvýznamnou skupinou. I přes to ale není dobré takovéto skupiny podceňovat, protože s prohlubující se krizí mohou tyto skupiny získávat u veřejnosti sympatie.
Kdybyste měl tu moc, co by bylo to první, co byste v Evropské unii učinil?
Zrušil bych Lisabonskou smlouvu a nechal ve všech zemích vyhlásit referendum o vystoupení nebo setrvání v Evropské unii. Zrušením Lisabonské smlouvy by samozřejmě nezanikl Evropský hospodářský prostor a Schengen. Zde bych byl pro kontroly na hranicích pro soukromé osoby, pro nákladní dopravu a přepravce bych jej ponechal otevřený.
Jaký je váš názor na téma povolování nošení muslimského oděvu do škol, například u dívek?
Já jsem zásadně proti nošení muslimských oděvů nejen do škol, ale i na jiná veřejná místa a instituce. Zastánci argumentují tím, že naše babičky nosí šátky, jeptišky mají své úbory a podobně. Je zde ale jeden velký rozdíl. Křesťanské řádové sestry jsou historicky danou součástí naší kultury a společnosti, a co je důležité, jejich úbor značí jejich příslušnost k náboženskému řádu nebo církvi. Muslimky své šátky nosí nejen z náboženských, ale také z politických důvodů – znovu se vracím k islámu, že je to politicko-náboženská ideologie. V mnoha islámských zemích je nošení šátků nařízeno zákonem a je naprosto neakceptovatelné, aby se nám politický islám vměšoval do společnosti a upevňoval si zde svoji pozici tak jako v západní Evropě. Považuji to za velice nebezpečné.
Co je podle vás největší příčinou migrační krize v Evropské unii?
Je to neochota politiků uzavřít vnější hranice Schengenu, přijímání imigrantů bez jakékoliv kontroly a jakýchkoliv pravidel, naprosto katastrofální diplomatická jednání s Tureckem, Libyí, porušování mezinárodních smluv, jakými jsou Ženevské konvence a Dublinské úmluvy, a vůbec celý přístup Bruselu k otázce přijímání uprchlíků a imigrantů do Evropy. Kdyby si každý evropský stát mohl svobodně určit, kolik lidí přijme, nebo nepřijme a kolik jich vyhostí a kam, byla by migrační krize dávno podle mého názoru zažehnána.
Jak hodnotíte vystupování českých politiků na toto téma? A v čem se liší od těch německých?
Čeští politici v tématech týkajících se fungování Evropské unie a migrační krize velmi před veřejností mlží. Mám na mysli současné vládní politiky. Jako příklad uvedu návrh komise EU pro přesídlování z poloviny minulého roku, o kterém ani jeden politik, kromě Tomia Okamury, neřekl ani slovo. Dalším příkladem je výrok premiéra Sobotky v Poslanecké sněmovně z konce minulého roku, kde při interpelacích jasně řekl, že Česká republika v roce 2017 žádné uprchlíky přijímat nebude. Nyní se provalilo, že se umísťují na Praze 6 do azylového centra v blízkosti školy imigranti. Výrazný rozdíl nevidím, němečtí politici jsou snad o něco agresivnější v rétorice proti opozičním politikům a politickým stranám.
Jakou radu byste dal Německu, aby se situace zlepšila?
V současné situaci by německá vláda měla zastavit přijímání imigrantů a všechny migranty, kteří přišli nezákonně, začít vyhošťovat. Snížit štědré dávky pro imigranty, urychlit azylová řízení a ty imigranty, co zůstanou, ihned zařadit do vzdělávacího a pracovního procesu. Dále by měla navázat diplomatická jednání s Ruskem a zrušit sankce, stejně tak stáhnout vojáky Bundeswehru z Pobaltí. Německo by prostřednictvím Bruselu mělo přestat vyvíjet nátlak na členské státy Evropské unie a začít s nimi jednat jako s rovnocennými partnery.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Zuzana Koulová
