„Pila jsem jen vodu. Ptala jsem se totiž před tím jednoho známého doktora, jak je to nejlepší a byla připravena. Nejsem takový jedlík, ale přesto jsem se těšila na příští den,“ říká o své hladovce Zdena Mašínová ve vlastním olomouckém bytě, odkud je vidět na vězení, kde seděl tykadlový kreslíř Roman Smetana. Téma hrdina dnešní doby tedy leží na stole.
Komunisty nakažené Česko
„K dětem z Českých Budějovic jsem se přidala poté, co začali komunisté pronikat do školství. Vždyť na mě stalinistka Marta Semelová podala trestní oznámení, loni ho ale policajti stáhli. Na školství sice komunisti krást nemohou, ale ideologicky to je dost nebezpečná záležitost. Napsala jsem na gymnázium v Třeboni. Pak se mi ozval student Šimon Heller. Nejdřív jsem držela první hromadnou hladovku a pak jsem byla i v té putovní. Bylo komické, když mi novináři volali v obavách, abych to vydržela,“ směje se.
Psali jsme:
Protesty studentů hodnotí kladně. „Podařilo se jim vyřídit Vítězslavu Baborovou i Václava Kučeru. Hlavní je, že mají výdrž. Ta je důležitá, protože jinak by to rychle odeznělo. Mám kontakt i na ty protestující ze Zlína. Bohužel je bolševiky prolezlé celé Česko. Tady v Olomouci je to taky, v Karlových Varech mají Václava Sloupa, což je bývalý vrahoun z hranic, kde se stříleli lidi. Jdou na to prohnaně a vaše generace si tohle vůbec neuvědomuje. Mají dobré zkušenosti z Moskvy a podle mě CIA prohrála studenou válku, protože komunisti jsou stále nesmírně silní,“ podotýká.
Studenti do zbraně?
Přestože byli studenti celkem úspěšní, jde stále o menšinové hnutí. A myslí si Zdena Mašínová, že by měli vykrást zbrojní sklady a střílet po komunistech? „Záleží na okolnostech, dnes je zcela jiná situace, než v padesátých letech. To se málo zdůrazňuje. Policie byla tehdy po zuby ozbrojená, milice taktéž a popravy přátel naší rodiny na denním pořádku. Třeba Milada Horáková nebo Heliodor Píka, důstojníci, co se vraceli ze západu i z východu. Náš strýc, co byl za první republiky zpravodajský důstojník, Ctibor Novák, byl také komunisty popraven. Dnes to chce, aby škodlivosti komunistů uvěřila většina a začaly masivní celostátní protesty,“ vysvětluje.
Psali jsme:
O Olomouci, kde bydlí, se v tomto kontextu ale nevyjadřuje dvakrát nadšeně. „Tahle Olomouc, to je temný komunistický doupě už od padesátých let. Znám to tu. Vždyť odtud pocházejí i ty balíčky z Krčmaně pro demokratické ministry. Jedná se o to, jak komunisté na konci první republiky posílali výbušniny našim ministrům a mělo jim to bouchnout na stolech. Mimo jiné po tom šel Vladimír Hučín. Olomouc byla vždy bohaté město a možná právě pro to. Haná a bohatí sedláci. Byly zde vždy dost velké sociální rozdíly,“ říká.
Naivní tykadýlkář Smetana
Podobné menšinové akce, jako byla ta řidiče Romana Smetany, který začal na předvolební plakáty politikům kreslit tykadla, podle Mašínové nic neřeší. „Byl to pokus o protest, ale žádnou změnu nepřinesl. Nicméně alespoň něco. Nemám ráda, k čemu došlo v našem případě, tedy tu otázku: Hrdinové nebo vrazi? Byla to samozřejmost. Bratři neodcházeli z ekonomických důvodů, ale proto, že chtěli žít ve svobodné společnosti. Ale dnes je to v Česku podobné jako v Německu ve třicátých letech anebo u nás po válce. Zvítězil tam nacismus, tady komunismus, ale hospodářskou krizi tady máme zase. Mám z toho strach,“ sděluje.
Ostatně Zdena Mašínová bydlí v Olomouci přímo naproti věznici. „Šla jsem taky na zdejší náměstí protestovat. Objevila se tam Anna Šabatová, ta od Petra Uhla, což je pěkné číslo, trockista. Bylo tam plno komunistů. Říkala jsem si, ježíšmarjá, teď mě tady budou fotografovat mezi komunisty a rychle odešla. V tom je chaos. Další den byli u soudu. Když mě tam tihle komunisti viděli, utekli. Uhl proti nám Mašínům totiž vždy dost brojil. Oni toho naivního Smetanu využili a získali pro jejich agitaci,“ popisuje své zážitky z protestů.
Grebeníčka z okna
Čin Jana Palacha, na rozdíl od svého bratra Josefa, uznává: „Beru to jako velký čin a oběť, ale bohužel planou oběť. V tomhle s bratrem Josefem nesouhlasím. Myslím si, že jsme žili každý na jiné planetě. Byl to mladý člověk a já si ho vážím, že vůbec o tom přemýšlel a došel tak daleko.“ Nicméně nad interpretací jeho činu komunisty kroutí hlavou. Například expředseda KSČM Miroslav Grebeníček řekl: „Ne, Jan Palach se nezapálil na protest proti komunistické straně Československa, jeho sympatie patřily především reformním komunistům, kteří měli podporu i ve všech strukturách svazu vysokoškolského studentstva.“ V Poslanecké sněmovně to vyvolalo pozdvižení. Poslanci ODS, celá koalice a část politiků z Věcí veřejných bouchali do lavic a odcházeli ze sálu.
Psali jsme:
„Styděla jsem se za něj. Měli ho vzít za flígr a vyhodit oknem a ne odcházet. Být v Poslanecké sněmovně, tak po Grebeníčkovi něco těžšího hodím,“ poznamenává. Zdena Mašínová s nadsázkou tvrdí, že výhoda toho, že je starší ročník, ale ještě jí to zapaluje, je v tom, že si všechno pamatuje. Určitou nadějí v tažení proti komunistům je prý mladá generace, jako studenti z Českých Budějovic. Nicméně zatím je politická situace v zemi kritická a nepokrytě vládne sebranka, co má máslo na hlavě z minulého režimu. Nakonec ale propadá sestra bratří Mašínů pesimismu: „Začne nějaká forma normalizace. Tato krásná země bohužel není pro slušné lidi.“
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jan Rychetský
