Sestřelení letadla: Vůbec nevíte, co se teď děje v pozadí. Novinářka Spencerová s nadhledem sleduje informační smršť USA... A nachází trhliny

21.07.2014 7:36

Informační válka, ve které „ten říká to a ten zas tohle". Tak vypadalo prvních několik dní po sestřelení malajsijského letounu MH-17 nad válčícím východem Ukrajiny. Své shrnutí čtenářům ParlamentníchListů.cz přináší novinářka Literárních novin a analytička zpravodajských zdrojů Tereza Spencerová.

Sestřelení letadla: Vůbec nevíte, co se teď děje v pozadí. Novinářka Spencerová s nadhledem sleduje informační smršť USA... A nachází trhliny
Foto: tan
Popisek: Trosky malajského letadla na Ukrajině

ParlamentníListy.cz text, který Spencerová formulovala během pozdních nedělních hodin a aktualizovala v pondělí ráno, přinášejí výjimečně v nekrácené podobě nad rámec tradičního čtvrtečního shrnutí zahraničních událostí, které renomovaná novinářka na jejich stránkách přináší a na které, vzhledem k okolnostem, není možné čekat. O čtvrteční shrnutí však čtenáři nepřijdou ani tento týden.

Čtyři dny od tragédie malajsijského letadla se všechny zúčastněné strany namísto vyšetřování či rovnou předkládání důkazů, které v časech supervýkonných satelitů jistě mají, nejspíš soustředí na zákulisní geopolitické handly („My to nezveřejníme, a vy za to…“) a hlavně Washington a Kyjev mezitím médiím předhazují neustále nové titulky obviňující Rusko.

Reakce českých aktivistů: Podívejte se na reportáž ParlamentníchListů.cz z protestu před ruskou ambasádou v Praze

Reakce českého komentariátu: Jsme líné, vypasené a bezbranné ovce, Putinova kořist. Bojujeme o život. Buď my, nebo ti vrazi

Německo, Francie, Nizozemsko, Spojené státy, Rusko a nejspíš i další země se během víkendu dokázaly shodnout na nutnosti „nezávislého“ a „rychlého“ vyšetření tragédie, nicméně podle Washingtonu je vše už jasné. Velvyslanectví USA v Kyjevě zveřejnilo svůj „posudek“, podle něhož byl letoun Malajsijských aerolinií „sestřelen raketou země-vzduch SA-11 ze separatisty ovládaného území na východě Ukrajiny“. A ministr zahraničí USA John Kerry k tomu dodal, že „má enormní množství informací, na které ukazují prstem. Je dost jasné, že to byl (raketový) systém z Ruska předaný separatistům. Víme s jistotou, že Ukrajinci v dané době neměli takový systém nikde poblíž.“

Podle Kerryho USA „minulý měsíc pozorovaly významný příval zbraní z Ruska do východní části Ukrajiny, které byly předávány separatistům“. Kerry zároveň vyzval Moskvu, aby na sebe vzala zodpovědnost za činy rebelů, byť místopředseda kyjevské Rady národní bezpečnosti Stepan Havriš ještě v pátek tvrdil, že „Kreml už nemá válku na Ukrajině pod kontrolou, konflikt se rozvíjí podle vlastního scénáře“. Jen drobný rozpor v obecném chaosu.

Vše k tématu sestřelené letadlo nad Ukrajinou

V otázce viny za Washingtonem zřejmě stojí většina zemí EU, přičemž například nizozemský premiér nebo německý ministr zahraničí shodně mluví o „poslední šanci“, kdy může Rusko ukázat, že seriózně hledá řešení ukrajinské krize i vysvětlení havárie letadla.

Samotné „vyšetřování“ mezitím vázne a z reakcí západních politiků se nezdá, že by někoho zaskočilo, že se třeba černé skříňky malajsijského letounu mění v naprostou záhadu. Nejprve měly ještě v pátek být na cestě do Moskvy, protože prý rebelové nevěří, že by Kyjev celou událost vyšetřil objektivně. To Kreml popřel s tím, že černé skříňky nechce, ještě týž den večer šéf doněcké pobočky Státní služby pro mimořádné situace Konstantin Batozský oznámil, že jeho lidé dvě černé skříňky našli, ale „neví, kde zrovna jsou“. Rada národní bezpečnosti pak v sobotu oznámila, že Kyjev nemá ani jednu ze skříněk. „Mluví se o tom, že je možné, že už je z místa někdo sebral, ale nemáme svědectví o tom, kdo je sebral a jestli se vůbec našly,“ zamotal vše ještě víc vicepremiér Vladimir Grojsman. V neděli pak šéf samozvané Doněcké republiky Aleksandr Borodaj prohlásil, že jeho lidé „mají pod kontrolou jakési předměty, nejspíš černé skříňky“. „Nemáme mezi sebou specialisty, kteří by věděli, jak černé skříňky vypadají, ale převezli jsme do Doněcku technická zařízení, která by černými skříňkami být mohla.“ A vzápětí agentura Reuters zveřejnila video, na němž lidé v uniformách Státní služby pro mimořádné situace nalézají černé skříňky…

Ostatně, přibývá i videí a záznamů, jimiž Kyjev dokládá spojení rebelů se sestřelením letadla. Nejprve se objevil záznam údajného rozhovoru rebelského velitele a údajného důstojníka ruské FSB Strelkova, který ale zpochybnil i jinak výrazně prokyjevský portál The Interpreter – to nejen proto, že data na záznamu dokazují, že vznikl den před pádem letadla. V pátek pak ještě ukrajinské ministerstvo bezpečnosti zveřejnilo video se „spolehlivými informacemi“ o tom, že rebelové nejenže dostali z Ruska systém Buk, ale s ním i ruské vojáky schopné ho ovládat, nicméně žádné důkazy na něm vlastně nejsou. A nakonec francouzský Le Figaro v neděli zveřejnil rozmazaný screenshot z dalšího kyjevského videa, na němž tahač údajně odváží systém Buk, prý do Ruska. Jinými slovy, černé skříňky nejsou, zato ale Buků přibývá a množí se i satelitní snímky dokazující vinu rebelů a Ruska. Po Johnu Kerrym o nich v noci na pondělí mluvil ukrajinský prezident Petro Porošenko. Mluvil, ale neukázal.

Nad tím vším chaosem se nicméně vznášejí otázky: Pokud tedy všichni tak dlouho a tak dobře věděli, že rebelové vlastní raketový systém Buk schopný sestřelit civilní letadla ve výšce 10 kilometrů, proč o něm Kyjev poprvé oficiálně promluvil až „den poté“? A proč neuzavřel nad oblastí bojů vzdušný prostor, za který je mezinárodně zodpovědný? A co si počít s nabídkou „Luhanské lidové republiky“, že vyšetřovací komisi předá „svůj“ Buk, aby ukázala, že se s ním na videích rebelové sice chlubili, ale ve skutečnosti je systém nefunkční?

Místo odpovědí přichází vlna obvinění rebelů, že skrývají těla obětí, odnášejí z místa havárie blíže nespecifikované důkazy, nepouštějí misi OBSE na místo „plně“, že v opilosti s těly zacházejí nevhodně, nebo že brání v odjezdu vlaku s pozůstatky po obětech, byť dohoda o dovozu těl byla uzavřena - je očividné, že Kyjev a USA mají aktuálně propagandisticky navrch. Americký Christian Science Monitor ale situaci charakterizuje suše: „Ten říká tohle, ta říká tohle." Je pak jen kuriózní výčitka Kyjeva, že v posledních dnech spíše defenzivní Rusko na svou propagandu každý den prý vynakládá pět milionů dolarů.

Cui bono?

Je jasné, že tragédie malajsijského letadla významně ohrožuje regionální bezpečnost v Evropě a nejspíš i tu globální. Obamova administrativa je ale od případné války daleko, a tak si může jet jako zadřená deska. Prezident USA prohlásil, že si je „čím dál jistější, že letoun sestřelila raketa odpálená z rebely ovládaného území“. A jeho viceprezident Joe Biden dodal, že USA „mají důkazy“, že raketa byla odpálená z rebely ovládaného území. V čem že je ta „deska zadřená“? „Dospěli jsme k závěru, že to ve skutečnosti spáchala syrská vláda,“ prohlásil Barack Obama loni po srpnovém chemickém masakru nedaleko Damašku. A Biden, jehož syn se nyní zničehonic zjevil ve vedení mafiánského ukrajinského energetického koncernu, tehdy tvrdil, že „není pochyb“, že chemické zbraně použil Asadův režim. Dnes už víme, že sarinem lidi masakrovali „naši“ džihádisté s Tureckem, tedy členem NATO, v zádech. Tehdejší slova velmi podobná těm dnešním – že by stále stejná „píár" agentura? -- vyvolávají neodbytné déja vu. Přitom se ale Spojeným státům daří totéž, co v Libyi a v Sýrii – bez ztráty květinky, tedy bez jakýchkoli dopadů na vlastní ekonomiku nebo bez vyslání vlastních jednotek a riskování životů amerických vojáků, dokázaly znovu vyvolat boj nejen uvnitř jedné země, ale navíc i dotlačit situaci na pokraj války Západu s Ruskem.

Takže cui bono? Z výše řečeného lze nejspíš usoudit, že nejmenší zájem na sestřelení civilního letadla mělo Rusko. Nic by tím nezískalo, jeho příslušné rakety byly mimo dosah a jen by se vystavilo tlaku Západu, který přišel beztak. Nic by z toho neměli ani rebelové, kteří teoreticky – pokud opravdu měli funkční systémy Buk -- letoun sestřelit mohli, ale proč? Vyloučit samozřejmě nelze náhodu, třeba záměnu s ukrajinskou stíhačkou. Střílet ale mohli i dezertéři z ukrajinské armády, jak soudí někteří vojenští experti. Ale proč by to dělali? Kdo zbývá? Ukrajinská armáda už jednou dokázala „omylem“ sestřelit ruské dopravní letadlo a zabít 78 lidí. A pokud dnes Washington očividně vnímá sestřelení boeingu jako „game changer“ celé ukrajinské krize, smysl by tu byl. Důležité ale je, že z hlediska Kremlu se žádný „game changer“ nekoná. „Putin si uvědomuje, že se ho Západ snaží vyprovokovat, a tak se svým tahem počká, až se situace projasní,“ cituje Moscow Times Vladimira Jevsejeva, ředitele moskevského Střediska sociálních a politických věd. „Ani s touto tragédií jsme ještě nedosáhli úplného dna. Bod zvratu se sice nabízí, ale Západ chce hrát staré hry.“

Mimochodem, je fakt jen náhoda, že bylo sestřeleno právě malajsijské letadlo, tedy letadlo vzdálené a „nevýznamné“ země, která není v krizi nijak zapojená a jejíž tragédie situaci ovlivní jen politicky? V nebezpečném vzdušném prostoru nad Ukrajinou létala letadla států Unie, Ukrajiny, Ruska… Jejich sestřelení by bezpochyby vyvolalo zásadní reakce příslušných stran. Nebo je taková úvaha až moc nemístná?

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: nep

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Bereme moc washingtonským elitám... Donald Trump složil slib a přišla politicky nekorektní smršť u mikrofonu

18:31 Bereme moc washingtonským elitám... Donald Trump složil slib a přišla politicky nekorektní smršť u mikrofonu

V roli prezidenta pronesl Donald Trump svůj první projev. Dal jasně najevo, že odteď bude navždy pla…