Jarolímův svědek: Stát nalévá miliardy do ekotendru zbytečně

15.09.2011 11:56 | Zprávy

EXKLUZIVNĚ V době, kdy se rozhoduje o obří ekologické zakázce v ceně desítek miliard, přichází druhý muž VV Tomáš Jarolím s alarmujícím zjištěním. V Hodoníně žije odborník na těžbu ropy, který tvrdí, že stát nalévá miliardy korun v podobě betonu do průzkumných sond a vrtů na jihu Moravy, které nebezpečí nepředstavují. Pokud tedy nebezpečím pro podzemní zásoby vody v kraji zvaném Podluží není sama voda, na níž většina vrtů narazila. Lidé z Ministerstva financí tvrdí, že jde o naprostý nesmysl.

Jarolímův svědek: Stát nalévá miliardy do ekotendru zbytečně
Foto: Hans Štembera
Popisek: Archiv ParlamentníListy.cz

Ze starých průzkumných sond a ropných vrtů na Hodonínsku ve většině případů neuniká ropa, ale peníze státu. Tvrdí to bývalý zaměstnanec Moravských naftových dolů (MND) v Hodoníně, geolog Rudolf Jiříček. Většina z vrtů, které chce skupina šesti firem za částku 5,628 miliard korun zlikvidovat, přitom podle Jiříčka nepředstavuje pro přírodu žádné riziko. V případu se angažuje i místopředseda Věcí Veřejných Tomáš Jarolím, který chce v této věci oslovit premiéra Petra Nečase. To vše v době, kdy vláda otevřela obálky s nabídkami na podstatně větší zakázku - legendární Ekotendr, prosazovaný ministrem financí Topolánkovy i Nečasovy vlády Miroslavem Kalouskem.

Podrobněji:
Premiér se zlobí. Nabídky na ekotendr jsou dvakrát dražší
Ekologická zakázka: Šokovaní ministři od projektu ustupují
Nejnižší nabídku v rámci ekotendru učinil Marius Pedersen


První chyba. Místo soukromníka likvidoval stát

O záměru postupně likvidovat ropné vrty ležící často v záplavové oblasti řeky Moravy rozhodly katastrofální povodně v roce 1997. Aktivní ropné vrty přitom již v té době nepatřily tehdejšímu státnímu podniku Moravské naftové doly, ale malé firmě hodonínského občana Aloise Flachse. Společnosti Flachs-Union MND ponechala 111 vrtů a průzkumných sond s ropou za přibližně 23 milionů korun za symbolickou cenu 1Kč. Důvod byl prozaický. Jejich likvidace po vytěžení by téměř vyvážila cenu ropy, kterou z nich Flachs -Union dokázal vytěžit. Jenže Flachs vrty neuzavřel a při povodni se ropná skvrna rozšířila z pole Nesyt u Hodonína až do blízkých Mikulčic.

První nejasnost ve věci likvidace staré ekologické zátěže z těžby ropy se objevila už v roce 2003. Tehdy stát rozhodl o likvidaci 7 vrtů společnosti MND kvůli podezření, že jejich zajištění cementací nemusí být v ideálním stavu. Jenže nakonec se nelikvidovalo pouze 7 vrtů MND, ale i zmíněných 111 vrtů z dobývacího prostoru Nesyt, které měla ze svých peněz zajistit Flachsova firma. Nezajistila.

Zmínka o 462 sondách poprvé

"To byl však pouze začátek. V roce 2005 zpracovala společnost DHV ČR, s.r.o. analýzu rizik, podle níž by problémy s únikem ropy do okolí vrtů a především spodních vod mohly nastat u 462 sond. Šlo o sondy z dobývacích prostorů Hodonín, Lužice, Kostice a Týnec," popisuje Jiříček. Následně v lednu 2007 Obvodní báňský úřad v Brně vyzývá MND, tou dobou státní podnik v likvidaci, k navržení řešení opětovného zabezpečení zmíněných téměř pěti set sond. MND to ale odmítá a odvolává se k Českému báňskému úřadu. Ten ve svém výroku mimo jiné konstatuje, že se zmíněných 462 vrtů má najít a zkontrolovat, zda nezamořují okolí ropnými látkami.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Petr Mašek

Mgr. Marek Novák, MBA byl položen dotaz

Mluvit a mluvit

Podle vás je třeba o problémech, jako je třeba narůstající nezaměstnanost mluvit, ale podle mě mluvíte vy politici až moc. Naopak si myslím, že co neděláte je, že problémy lidí fakt řešíte. Tak třeba jak hodlá ANO řešit problém s nezaměstnaností, ale i s tím, že ti, co pracují, mají žalostně nízké m...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Svérázy podnikání a obchodování v Číně. Nahlížíme do zákulisí Expa postsocialistické Evropy

9:01 Svérázy podnikání a obchodování v Číně. Nahlížíme do zákulisí Expa postsocialistické Evropy

REPORTÁŽ Obavy z kopírování výrobků, ale i velká vděčnost za čínskou pomoc. Takové jsou dojmy report…