Široké údolí řeky Moravy je bohaté nejenom díky kvalitním zemědělským půdám, je bohaté také svými zásobami nerostných surovin. Až 25 metrů mocné štěrkové náplavy byly v historii zdrojem stavebního materiálu od Hodonína až po Olomouc. V současné době tento „skrytý poklad“ dále láká investory, kteří dobře vědí, že z jednoho hektaru mohou vytěžit desítky miliónů korun. Neptají se přitom, zda je štěrk jako stavební surovina v regionu potřebný, či nikoliv. V současné době není totiž problém vyvážet stavební surovinu daleko za hranice České republiky, kde za ni dobře zaplatí.

Štěrkové náplavy vznikaly desítky tisíc let a v případě jejich odtěžení se vždy jedná o nevratný proces. Kladu si ale otázku, jaký přínos může mít otevírání nových štěrkoven pro současné obyvatele a pro generace našich potomků? Nenalézám jinou odpověď, než že „přínos bude minimální až nulový a rizika budou zbytečně vysoká“.

Pro nás, kteří se mnoho let zabýváme ochranou životního prostředí, je možná zajímavé sledovat opakovaně zahajované a bez výsledku ukončované procesy hodnocení vlivu záměru těžby štěrku nedaleko Uherského Ostrohu na životní prostředí. Za důležitější však považuji jednoznačný postoj občanů, kteří si uvědomují, že důvodem těžby nerostných surovin nesmí být pouze zisk privátních firem.
 Krajina v okolí Uherského Ostrohu a Ostrožské Nové Vsi nepotřebuje další štěrkovny, ani jiné projekty, které ji budou v dalších desetiletích devastovat. Tento malebný kousek historické krajiny v údolí řeky Moravy naopak potřebuje projekty, které posílí jeho atraktivitu a využitelnost pro stále žádanější turistické aktivity.