Nemovitá kulturní památka, ze které je dochován pouze zbytek původního pětibokého kněžiště se dvěma hrotitými okny a zbytky kružeb, je evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek pod ev. č. 46069/2-8 a představuje velmi hodnotnou torzální gotickou architekturu, která se svým provedením blíží kvalitě katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Zároveň se jedná o jednu z nejstarších hmotných dochovaných zmínek o vzniku města z roku 1247.
Jelikož byla zřícenina minoritského kláštera v špatném technickém stavu, muselo dojít k nutným opravám, které napomohou tomu, aby historie nebyla zapomenuta. Nejednalo se tedy o běžnou stavební opravu, nýbrž převážně o speciální uměleckou restauraci. Veškeré zásahy byly provedeny restaurátorsky restaurátorem s licencí MK ČR a zkušenostmi s tímto typem konservace. Proces konservace probíhal obdobně jako na Pražském hradě.
Sanací prasklin na lících kleneb byl proveden lokální restaurátorský průzkum zaměřený na historickou barevnost. V průběhu vlastních prací bylo pracovníkům Národního památkového ústavu umožněno provádět dokumentaci nálezů. Zřícenina kostela sestává ze tří pilířů závěru presbytáře, které jsou na východní venkovní straně zesíleny opěrnými pilíři. Použitým materiálem jsou rozličné druhy pískovců různé kvality (opracované kvádry) a žula (lomové zdivo). Mezi pilíři jsou na vysokém parapetu šířky 130 cm zachovány špalety dvou hrotitých oken, z nichž na severovýchodním okně jsou zachovány zbytky kružby. Přes oblouky oken jsou nabetonovány vrstvy, které jsou spolu s korunami pilířů a opěrných pilířů překryty měděným plechem. Krajní pilíře byly nadezděny mladším kamenným zdivem. Na okraji severního pilíře došlo k utržení plechu na koruně, takže do styku špalety severozápadního okna a pilíře mezi severozápadním a severovýchodním oknem docházelo k dlouhodobému zatékání a otevírání praskliny. V tomto místě hrozilo zřícení vypadnutí horních kamenů špalety.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
