Na novém územním plánu pracovalo město Brno s přestávkami od roku 2002, ten stávající se tak kvůli dlouhé době stal postupně nejstarším dokumentem svého druhu v České republice, platný je od roku 1994.

„Nový územní plán přináší konkrétní výškové úrovně, a předepisuje tak maximální výšku zástavby. Podobně vyžaduje minimální procento zeleně, například 30 % u ploch pro bydlení a smíšených obytných, modrozelenou infrastrukturu nebo moderní urbanistické principy, jako je město krátkých vzdáleností, které dále zlepší život ve městě Brně,“ říká Filip Chvátal, radní pro územní plánování a rozvoj města Brna a zároveň určený zastupitel, který za Zastupitelstvo koordinoval proces vzniku územního plánu.

Stávající územní plán má již prakticky vyčerpané lokality pro další rozvoj. Jeho stáří se projevuje v nemožnosti zajistit dostatek dostupného bydlení či zastaralé koncepci dopravy. Novou výstavbu dále komplikují například neexistující protipovodňová opatření nebo napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Brownfieldy u centra města stejně jako bývalá zemědělská družstva v okrajovějších městských částech je nemožné přestavět, což dále zvyšuje tlak na novou výstavbu za městem. „Nový územní plán je proto potřeba uvést co nejdříve do praxe, aby se město Brno mohlo dále rozvíjet,“ doplňuje Chvátal.