Zámecký rybník, součást národní kulturní památky Státního hradu a zámku Frýdlant ve správě Územní památkové správy na Sychrově, prošel v uplynulých letech rozsáhlou revitalizací. Součástí obnovy byly i zemní zásahy spojené s úpravami břehů, rybniční vpusti, výpustí i plochy rybničního dna. Tato činnost vyvolala nutnost provedení záchranného archeologického výzkumu, který provádělo liberecké územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu ve dvou výzkumných sezónách, a to v roce 2016 a 2017.
Průběh archeologických prací vysvětluje vedoucí archeologického průzkumu Mgr. Renata Tišerová (NPÚ, ÚOP v Liberci): „V roce 2016 se archeologický výzkum zaměřil na severní část rybníka, kde byla potvrzena existence reliktů dřevěné konstrukce původního mlýnského náhonu. Části konstrukce byly podrobeny dendrochronologickému datování, díky němuž lze nejstarší dochované partie náhonu datovat do druhé poloviny 16. století (mezi léta 1545-1563). V roce 2017 došlo k opravě hráze a úpravám rybničního dna odtěžením rybničních usazenin. Archeologický výzkum v této etapě potvrdil existenci starší hráze ve formě dřevohlinité konstrukce. Jednalo se o pozůstatky dřevěného roštu ztuženého jílovým a hliněným náspem. Tělesem hráze prostupuje dodnes funkční rybniční výpusť, přičemž v rámci archeologického výzkumu byla potvrzena ještě existence reliktů náhonu k místní pile, která stávala za hrází a dodnes se již nedochovala. Dendrochronologicky lze nejstarší dochované partie hráze datovat do počátku 17. století (po roce 1611)."
Pro veřejnost nejzajímavější nález se však archeologům podařil v roce 2017 při archeologickém výzkumu plochy rybničního dna. "Kromě množství movitých artefaktů v něm došlo k nálezu depotu zlatých a stříbrných mincí uložených původně v keramické nádobě, jejíž fragment byl nalezen spolu s mincemi. Jedná se o soubor 36 kusů zlatých a 6 kusů stříbrných mincí, mezi nimiž jsou zlaté dukáty i dvoudukáty, stříbrné půltolary a čtvrttolar. Nejstarší datovanou mincí je uherský dukát Ferdinanda I. z roku 1528, přičemž nejmladší dochované mince pocházejí z roku 1642 (jedná se o dukát a dvoudukát Ferdinanda III.). Je tedy zřejmé, že k uložení depotu muselo dojít v posledních letech třicetileté války nebo těsně po jejím skončení. Přesné místo, okolnosti ani důvody uložení mincovního depotu nejsme dnes schopni s jistotou rekonstruovat, nicméně je jisté, že se jedná o úkryt kvalitních obchodních mincí s velkou nominální hodnotou a tedy o uložení značného majetku,“ říká Mgr. Renata Tišerová.
Poklad bude zpřístupněn do konce října
"Poklad“ ve Frýdlantě zůstane, a to v prostorách frýdlantského hradu. Návštěvníci ho mohli vidět poprvé o Hradozámecké noci, večer 25. srpna 2018. „Následně budeme poklad od neděle 26. srpna prezentovat formou samostatné prohlídkové trasy. Během prohlídky seznámíme návštěvníky, samozřejmě zkrácenou formou, s historií hradu a zámku, zaměřovat se ale primárně budeme na rybník a ve dvou nově upravených prostorách potom návštěvníci uvidí jak mince, tak třeba nalezené zrestaurované dřevěné artefakty a další předměty. Vše je instalováno ve vitrínách s popisky a bude doplněno průvodcovským výkladem. Výše vstupného je stanovena na 60 Kč. Poklad bude zpřístupněn do konce října 2018 a následně opět v příští sezóně,“ upřesňuje kastelánka hradu a zámku Frýdlant PhDr. Jana Pavlíková.
K archeologickému průzkumu i samotnému nálezu vznikla publikace s příznačným názvem Frýdlantský poklad, kterou můžete zakoupit v pokladně hradu a zámku Frýdlant.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
