Termosnímkování Kladna se uskutečnilo začátkem března v rámci prestižního mezinárodního projektu SPARCS, do kterého se loni město zapojilo. Letadlo s termokamerou dodavatelské firmy TopGis nasnímalo během necelých pěti nočních hodin z výšky 800 metrů na tři tisíce snímků pokrývajících území města o rozloze 44 km2. Specialisté z nich zpracovali termální ortofotomapu celého území města i s krajinnými prvky a zároveň mapu zaměřenou jen na půdorysy objektů za použití citlivější barevné škály, která zvýraznila úniky tepla z jednotlivých staveb. K dispozici jsou dvě varianty, a to černobílá a barevná. Obě mapy si nyní veřejnost může neomezeně prohlížet.
„Termální mapy mají legendu, jak se v barevných snímcích vyznat. Obecně platí, že čím světlejší barva, tím větší tepelné záření do prostoru. Zářivě žlutá, či v černobílé variantě bílá, tedy znamená největší sálání tepla, temná naopak minimální únik. Mapu lidé musí samozřejmě brát jako zajímavou prvotní informaci, nikoliv jako certifikovaná sofistikovaná data o stavu zateplení jejich nemovitostí. Termosnímky jsou pořízeny kolmo shora, takže zájemci vidí, zda ze střechy objektu, případně podél pláště uniká teplo,“ informoval primátor Kladna Dan Jiránek.
Termomapy najdou zájemci na webu Geoportál Kladno s adresou https://kladno.gepro.cz pod záložkou Termosnímky 2020. V mapě „Město“ vystupují nejvíce teplé objekty, kterými jsou vodní plochy či výduchy komínů. Ty byly u verze „Budovy“ odebrány a barevný klín nastaven podrobněji, aby byly u objektů vidět na barevné škále i menší teplotní rozdíly.
„V Geoportálu je vrstva s leteckou mapou označena jako „ortofotomapa“ a uživatelé si mohou najít místo, které je zajímá, pak zaškrtnout termomapu, aby si ho prohlédli okem termokamery a opačně. Pro nejlepší orientaci je však dobré mít zapnutou termomapu společně třeba s topografickou. Pod ikonou ‚i‘ najdou lidé legendu. Mapy představují obrovské množství dat, při jejich načítání tedy musí být uživatelé trpěliví,“ radí vedoucí Odboru výpočetní techniky a informatiky Pavel Rous. Při nahlížení musí zájemci brát v potaz, že se během náletové noci měnily v čase povětrnostní podmínky, takže nemohou například srovnávat rodinný domek z jedné strany města s budovou na opačném konci. „Někdy zase viditelně žluté okraje střechy nemusí hned znamenat špatnou izolaci jejích hran, ale zbarvení může ovlivnit například fakt, že měl při snímkování někdo z domu pootevřené okno i o tři patra níž, což kamera zaznamená. Je potřeba ignorovat zářivě žluté komíny nebo vývody klimatizací,“ upozornil Pavel Rous.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.




