„Otcův život vnímám jako poukaz na to, že sedět se založenýma rukama v době, kdy se děje bezpráví, je špatné, a že pokud člověk něco udělat může, udělat by to také měl,“ řekla Barbara Wintonová. Dodala, že on sám vnímal svůj projekt jako neúspěšný, protože zachránil „jen“ 669 dětí, zatímco jeho seznam čítal zhruba patnáct stovek jmen. Po začátku války v září roku 1939 už ale nacistický režim žádné další transporty dětí do Británie nepovolil.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
reklama
