Kovová schránka, kterou restaurátorský tým vyňal z dutiny v sousoší na vrcholu památky, obsahovala dokumenty z roku 1999, kdy sloup procházel rozsáhlou obnovou. „Máme tu povodňové mapy z roku 1997, kdy Olomouc zasáhly rozsáhlé povodně, cenovou mapu, výroční zprávu a dobové vydání Radničních listů, stále platnou desetikorunovou minci či zvonek s reliéfem města,“ komentoval otevření schránky primátor Miroslav Žbánek. Nechyběl ani dopis tehdejšího primátora města Martina Tesaříka a kováře, který schránku vyrobil, nebo seznam držitelů cen města Olomouce z tehdejší doby.
Tyto předměty ve schránce zůstanou, současné vedení města k nim doplní další. „S ohledem na rozměry kapsle jsme museli vybrat takové předměty, které nezabírají moc místa a zároveň přežijí po další desítky let v místě, kde působí vlhkost či sluneční svit. Proto jsme zvolili rovněž dokumenty jako aktuální městské zpravodaje, kde se budoucí generace dočtou například o plánovaných investicích. A při otevření schránky už budou vědět, jestli se je podařilo uskutečnit,“ podotkl primátor s tím, že kromě zpravodajů a výroční zprávy s kompletními údaji o Olomouci bude schránka nově obsahovat také například jízdenku na MHD, sto korun v mincích se seznamem toho, co za ně lze v dnešní době pořídit, nebo speciální eurobankovku, kterou město Olomouc nechalo vydat u příležitosti letošního výročí zapsání památky na seznam UNESCO. „Osobní dopis primátora jsem se na poslední chvíli rozhodl nepsat. Chtěl bych, aby tam svoje vzkazy nechali ti, kteří se možná dalšího otevření schránky za desítky let dožijí, tedy děti. Oslovíme proto žáky základních škol, aby nám nějaké poselství napsali,“ uzavřel primátor.
Schránka byla ze sloupu vyjmuta týmem akademického sochaře Reného Tikala při restaurátorských pracích, které začaly loni v dubnu. „Při restaurování vrcholového sousoší jsme některé jeho části museli demontovat a uvnitř kovové konstrukce, která sousoší drží, jsme tuto schránku našli. Protože ale neobsahovala žádný zámek nebo otvor, chvíli nám trvalo přijít na to, jak se otevírá,“ popsal akademický sochař a restaurátor Tikal. On a jeho tým nyní pracují na čištění sloupu, opravách trhlin a zlacení soch a reliéfů. „Provádíme zlacení plátkovým zlatem, což je technika, která naprosto respektuje zachované původní autentické žárové zlacení. Tato metoda se dnes už nepoužívá, protože byla velmi zdraví škodlivá. Vždy hledáme co nejšetrnější a zároveň nejúčinnější techniky, protože Trojice je unikátní památkou a já si velmi vážím toho, že se mohu podílet na prodloužení její životnosti pro další generace,“ dodal restaurátor.
Monumentální barokní Sloup Nejsvětější Tojice prošel velkou opravou naposledy v letech 1999 – 2001. Z posledních monitorovacích zpráv však znovu vyvstala nutnost jeho rozsáhlého restaurování, proto začalo v dubnu loňského roku růst kolem památky lešení. Obnova by měla skončit v prosinci příštího roku. Vyžádá si zhruba 30 milionů korun, přičemž 85 procent z celkových způsobilých výdajů pokryje dotace z ITI Olomoucké aglomerace.
Prestižní povinnosti města
Jako majitel vysoce oceněné památky, zapsané do Seznamu Světového dědictví UNESCO 2. prosince 2000, musí město Olomouc plnit jasná pravidla a dodržovat striktní závazky. Shrnuje je Management plánu památky, který například určuje povinnost každoročních prohlídek sloupu a vyhotovení monitorovacích zpráv. Jejich návrhy připravuje Národní památkový ústav a na stůl je dostává městská rada, která o konkrétních výstupech rozhoduje.
Zásadní restaurování památky proběhlo naposledy v letech 1999–2001. Renovaci tehdy odborně vedl olomoucký restaurátor Ladislav Werkmann. Práce, při kterých musel sejmout ze sloupu některé sochy v havarijním stavu, zabraly téměř rok a půl. Restaurování více než 30 metrů vysokého sloupu považovali tehdy odborníci za jednu z nejrozsáhlejších restaurátorských prací v ČR. Během posledních dvaceti let na sloupu probíhaly drobnější úpravy a restaurování jednotlivých poškozených prvků.
René Tikal
Restauroval reliéfy na renesančním olomouckém Edelmannově paláci a jeho dílem je i obnovená Merkurova kašna. Jednou z jeho nejvýznamnějších prací je restaurování 14 soch na atice premonstrátské rezidence baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku. Svůj podpis zanechal i na nejkrásnější památce města Uničova – Mariánském sloupu. Pracoval také na sochařské výzdobě průčelí Staroměstské radnice v Praze, na Pražském hradě na restaurování čtyř soch od Matyáše Brauna v jižních zahradách a také na sochařské výzdobě na Kuksu.
Památka UNESCO
Sloup Nejsvětější Trojice je dílem Václava Rendera a jeho pokračovatelů. Na sochařské výzdobě se podíleli Filip Sattler a Ondřej Zahner. Barokní sloup postavili v letech 1716 až 1754. Václav Render se dožil dokončení pouze prvního patra Čestného sloupu Nejsvětější Trojice, před smrtí v roce 1733 svůj majetek odkázal na dokončení tohoto unikátu. Jako císařský privilegovaný architekt a městský kameník stál za celou řadou realizací, z nichž dodnes historické centrum Olomouce těží svou krásu a jedinečnost. Žil v domě v ulici 8. května číslo 7, pohřben je v kostele svatého Mořice.
VIRTUÁLNĚ si lze tuto jedinečnou památku prohlédnout již nyní na adrese ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
