Pamětní deska, která vznikla v ateliéru Jaroslava Koléška z Ostravské univerzity, připomíná osvětového pracovníka, středoškolského učitele a ředitele Matičního gymnázia Rudolfa Tlapáka, který zahynul v roce 1940 v koncentračním táboře. Otevřené okno ředitelny na desce symbolizuje osud Rudolfa Tlapáka a jeho odchod. Město přispělo na pamětní desku částkou 135 tisíc korun.

„Před dvěma roky mne oslovil ředitel gymnázia a jeho nápad zřídit pamětní desku Rudolfu Tlapákovi mne nadchl. Těší mne, že se se vše podařilo dovést do zdárného konce,“ řekl primátor Tomáš Macura. Město slaví v letošním roce 750. výročí první písemné zmínky o Ostravě a matiční gymnázium slaví 120 let od svého založení. I tato událost dokazuje, jak je historie Ostravy bohatá,“ dodal primátor Macura.

„Děkuji primátorovi, že jako velký patriot pomohl náš projekt pamětní desky dokončit. Chci jen připomenout, že Šmeralova ulice se v roce 1945 jmenovala ulice Rudolfa Tlapáka. Podařilo se nám jméno bývalého ředitele do těchto míst vrátit a pojmenovat toto místo nárožím Rudolfa Tlapáka,“ uvedl ředitel Matičního gymnázia Ladislav Vasevič.

Rudolf Tlapák se narodil 27. srpna 1884 v Zaječicích u Chrudimi. Do Ostravy přišel v roce 1905 za svou láskou a budoucí manželkou. Učit začal v roce 1908. Předválečný člen Sokola a Matice ostravské strávil první světovou válku v Rusku, kde po téměř čtyřletém zajetí vstoupil do československých legií. Po návratu se vrátil k učitelské profesi, v roce 1934 se stal ředitelem státního čs. gymnázia v Moravské Ostravě. S jeho jménem jsou spojeny aktivity v kulturních a osvětových institucích jako např. v Lidové univerzitě Masarykově, Kulturní radě pro širší Ostravsko, Okresním osvětovém sboru, Ústřední knihovní radě, Spolku pro vystavění a udržování výstavního pavilonu přejmenovaného později na spolek Dům umění či Masarykovy letecké ligy. V letech 1924 až 1939 předsedal jednotě Československé obce legionářské v Moravské Ostravě. Pro své národní uvědomění a politickou orientaci se stal obětí nacistické perzekuce. V září 1939 byl zatčen gestapem v rámci akce Albrecht I. a v říjnu 1940 v koncentračním táboře v Oranienburgu u Berlína zahynul. V roce 1948 mu byl prezidentem republiky udělen Československý válečný kříž 1939 in memoriam. V Ostravě-Hrabůvce je po něm pojmenována ulice.