Pracovníci Biologického centra Akademie věd České republiky – Hydrobiologického ústavu při něm z rybníků odlovili část obsádky plevelných druhů ryb. Množství i složení těchto plevelných, dravých i ušlechtilých ryb v rybníce přitom může dlouhodobě ovlivnit kvalitu jeho vody. Od roku 2006 monitoring pravidelně zajišťuje Správa veřejného statku města Plzně (SVSMP).
„Kontrolovat množství ryb a jejich druhovou skladbu je jedním z opatření, které pomáhá udržovat kvalitní vodu ve Velkém boleveckém rybníce. Tím, že snížíme množství plevelných ryb, omezíme přísun fosforu, který podporuje vznik sinic a vodních řas. To ocení zejména ti, co si v létě chodí do ‚Boleváku‘ zaplavat,“ uvedl náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule, do jehož kompetence spadá i správa městských lesů a rybníků. Zdroj foto: Správa veřejného statku města Plzně.
„Monitoring rybí obsádky provádíme ve Velkém boleveckém rybníce od roku 2006 každoročně. Letos se uskutečnil navíc i na ‚Kameňáku‘,“ řekl vedoucí Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Richard Havelka. Vysvětlil, že monitoring provádějí pracovníci Biologického centra Akademie věd České republiky – Hydrobiologického ústavu pomocí lodi se speciální výbavou. Na ní se nachází elektrolovné zařízení, které ryby lehce omráčí tak, že je obsluha může podběrákem vylovit do připravené vaničky. Ryby je tak možné vytřídit.
Je sněmovní opozice (ANO a SPD) dostatečně důrazná v boji s vládou?Anketa
Ušlechtilé ryby, jako jsou kapr, lín, tolstolobik či vzácnější úhoři a sumci, se do vody vracejí. Stejně tak jako štiky, boleni či candáti. Vytříděné plevelné ryby skončí v kádích, a poté putují do zoologické zahrady jako krmení pro zvířata. „U vybraných druhů ryb se sleduje také jejich velikost, váha a stáří, které lze zjistit ze šupin,“ vysvětlila Jiřina Maršálková z oddělení vodního hospodářství SVSMP, která na monitoringu každoročně za město Plzeň s experty spolupracuje.
Standardně se množství a druhy ryb v rybnících regulují výlovem. Velký bolevecký rybník ale vypouštět nelze, v současných klimatických podmínkách, kdy je hladina dlouhodobě pod svým normálním stavem, by se rybník nenaplnil. V případě Kamenného rybníka je důvod jiný – vypuštění jeho vod by poškodilo přilehlou přírodní rezervaci s rašeliništi.
Do Velkého boleveckého rybníka se většinou nasazovali kapři. Od roku 1999 je Bolevák sice rybářským revírem pod správou SVSMP, ale rybářská povolení se k němu od roku 2008 neprodávají. Pravidelný monitoring rybí obsádky s redukcí plevelných ryb tak pomáhá v rybníce udržovat optimální množství ryb v závislosti na jeho současné rekreační funkci.
Monitoring rybí obsádky ve Velkém boleveckém rybníce a v rybníce Kamenném, který zajišťovala Správa veřejného statku města Plzně, probíhá zpravidla počátkem května. Ten letošní trval tři dny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
