V Turistickém infocentru byla zahájena výstava dřevorytů Martina Rösslera (1898, Skalná -1974, Forchheim) s chebskými motivy. Soubor jedenácti obrazů zapůjčených paní Jarmilou Šebkovou z Prahy si tu lze prohlédnout do 28. listopadu.

Martin Rössler, někdejší okresní inspektor úřadu zemské rady v Chebu, byl ve výtvarném umění samoukem. Po malířských začátcích ho zlákalo dřevorytectví. Zachycoval jak chebské městské motivy, tak hrázděné usedlosti, kostely a hrady z širokého okolí. Jeho umělecké práce jsou dnes proto i vzácnými dokumenty.

V úvodu zmíněná Pražanka měla pratetu, Jarmilu Vágnerovou, která v poválečném Chebu strávila část svého života. Původně byla kuchařkou v chebské nemocnici, později recepční v hotelu Hvězda. V nemocnici se seznámila se svým druhým manželem Františkem, technikem na rentgenu, jenž dobře znal chebské pohraniční lesy a převáděl lidi na Západ. Byl také v přípravném výboru tzv. Vlaku Svobody, který 11.9.1951 přejel do Selbu. Vrátil se sice o dva později zpět do Chebu s těmi, kteří se nerozhodli pro emigraci, přesto byl odsouzen na pět let do vězení. Persekuce postihla i celou rodinu, krátce poté se Vágnerovi z Chebu odstěhovali.

Jak se v rodině Rösslerovy práce objevily, se neví. Nejstarší informace o vlastnictví zapaspartovaných obrázků chebských památek a hrázděných hospodářských stavení zaznamenala současná majitelka, praneteř Vágnerových, už v roce 1946 a v rodině se předávají z generace na generaci. I když zub času zanechal na papírových paspartách stopy, dřevoryty naopak svoji hodnotu získávají.

S Jarmilou Šebkovou, která v loňském roce také přispěla osudem svých příbuzných do projektu 950 tváří a osudů z Chebu, je město nejen kvůli zápůjčce prací na současnou výstavu nadále v jednání. Rozhodla se totiž celý soubor dřevorytů Martina Rösslera radnici darovat.