Adam (KSČM): Byli jsme to my, kdo rozbil Rakousko-Uhersko

31.10.2014 4:33 | Zprávy

Komentář Vojtěcha Adama, poslance PS PČR za KSČM, k výročí vzniku ČSR v reakci na vyjádření kardinála Dominika Duky.

Adam (KSČM): Byli jsme to my, kdo rozbil Rakousko-Uhersko
Foto: archiv VA
Popisek: Poslanec a starosta Ivančic MUDr. Vojtěch Adam (KSČM)

Pan kardinál Duka uznal za vhodné oblažit český veskrze ateistický národ názorem katolické církve na vznik Československé republiky ve vysílání Českého rozhlasu. Prohlásil, že to nebyly český a slovenský národ, kdo rozbil „žalář národů“. Podle katolické církve šlo jen o politickou hru tří otců zakladatelů s níž zbytek národa neměl mnoho společného. Nedivím se katolické církvi, že chce republikánskou tradici přemalovávat k obrazu svému. Vždyť republika byla z pohledu církve vždy ten nejhorší nepřítel.

Každý republikán, opravdu sebevědomý občan, který věří více v přirozenou rovnost všech lidí než v boha a v moc lidu více než v tu nadpozemskou, by měl znát skutečný důvod a historii vzniku své republiky. Přestože Masaryk, Beneš a Štefánik ve čtyřech válečných letech první světové války prokázali geniální státnickou prozíravost daleko přesahující myšlenkové klima jejich doby, byla to především československá historická zkušenost s Rakouskem-Uherskem, která pomohla rozbít „žalář národů“.

Při hodnocení vzniku našeho samostatného státu se vytrvale zapomíná celkový kontext, který k jeho vytvoření vedl. Předcházelo mu důležitých sedmdesát let od jara roku 1848 do podzima roku 1918. Od dopisu Františka Palackého velkoněmeckým liberálům do Frankfurtu po Masarykovu Washingtonskou deklaraci. Přehlídka mnohých českých kompromisů, umírněných žádostí a proseb o pouhé zrovnoprávnění českého národa s ostatními národy monarchie narážející do rakousko-německé (maďarské) arogance a neústupnosti. Rok 1848, padesátá léta, rakousko-uherské vyrovnání (na úkor ostatních), fundamentální články, pokusy o punktace...

A třeba říci a vyzdvihnout, že někdy byl odpor proti Čechům kladen i v rozporu s názorem samotného císaře Františka Josefa. Tento odpor germánského (maďarského) proti cizímu, nejen slovanskému, ale zejména proti němu, nebyl totiž nikdy záležitostí konkrétních historických osobností, nýbrž obecným, kolektivním postojem rozhodující většiny rakouských Němců a Maďarů. Tento fakt je třeba dnes obvlášť zdůraňovat a trvat na něm. Jsou pro něj nezpochybnitelné historické důkazy.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: KSČM

Bc. Hana Ančincová byl položen dotaz

Co přesně chcete?

Vy: Chci, aby sociální služby měly stabilní financování a uznání, které si zaslouží. Já: Co tím uznáním myslíte? Budete usilovat o navýšení platů sociálních pracovníků? Jaká mzda je podle vás pro ně adekvátní? Vy: Chci spravedlivější důchodový systém, který zajistí důstojné stáří. Já: Co myslíte t...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vích (SPD): Evropa potřebuje mír, ne další válku

9:15 Vích (SPD): Evropa potřebuje mír, ne další válku

Zatímco se Maďarsko a Slovensko odvážně vydávají cestou zdrženlivosti, Česká republika zatím stále v…