Velmi vítám, že analýza členství České republiky v mezinárodních organizacích má už první hmatatelné výsledky. Jednotlivá ministerstva navrhla opustit vybrané mezinárodní organizace. Díky tomu se podařilo uspořit 18 milionů Kč v porovnání s výdaji za rok 2012. Toto první kolo úspor, které se projeví už v rozpočtech za rok 2014 a 2015, vnímám jako začátek. Důležité je, že se ledy hnuly, a že pro nás vystoupení z mezinárodní organizace není tabu. Příspěvky do mezinárodních organizací už česká státní správa přelomově nechápe jako absolutně mandatorní. Navíc nově vstup do mezinárodní organizace bude složitější.

Stále však ještě existuje velký prostor pro další omezení členství v mezinárodních organizacích.

Racionalizaci členství v mezinárodních organizacích by měli svým dílem přispět i poslanci a poslankyně, které se musí ministerstev neustále ptát na to, k čemu nám členství v konkrétní organizaci je. Jedině tak můžeme změnit přístup České republiky k této organizaci, nebo vůbec i hospodaření mezinárodní organizace samotné. Ta si mnohdy žije svým vlastním životem daleko od dohledu občana. Osobně bych chtěla znát zdůvodnění našeho členství v případech organizací jako Světová organizace pro orbu, Asociace generálních tajemníků parlamentů, Mezinárodní úřad pro mořské dno, nebo Mezinárodní unie pro vztahy Slunce Země.