Historie cesty zálohového výživného se poprvé objevuje v roce 2001. V roce 2005 byl návrh zákona legislativně nejúspěšnější a zastaven byl až prezidentským vetem, které nebylo v poslanecké sněmovně přehlasováno. Náhradní výživné bylo navrhováno tak, aby se poskytovalo nejvýše v částce 1,5násobku částky, potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, stanovené podle věku oprávněné osoby.
Dalším pokusem byl rok 2007. Bylo navrhováno poskytnout náhradní výživné nejvýše ve výši 2,5násobku částky životního minima oprávněné osoby, stanovené zvláštním právním předpisem podle věku oprávněného. Tento návrh byl však zamítnut již v poslanecké sněmovně. V roce 2009 se výše násobku již nestanovila. Byly jen předloženy podmínky, za kterých by bylo možné zálohové výživné poskytovat. I tento materiál se však setkal s velkým odporem tehdejšího vládního uskupení a byl zamítnut.
Předkladatelé u současného vládního návrhu mimo dalších zdůvodnění konstatují, že se jedná o finanční pomoc, která byla poskytována naposledy na konci třicátých let minulého století. Toto tvrzení však musíme jednoznačně odmítnout, jelikož zmíněná sociální dávka byla poskytována i před rokem 1989, a to tehdejšími Okresními úřady, za podobných podmínek, jaké obsahuje i nyní předkládaný materiál. Zálohové výživné má, dle vládního návrhu, kompenzovat neplacené výživné ze strany jednoho z povinných rodičů. Nemělo by se však vztahovat na každé neplacené výživné; mělo by být určeno pouze pro rodiny, v závislosti na příjmu oprávněné osoby a osob společně posuzovaných, a to variantně dle koeficientu 2,4 či 2,7násobku životního minima žadatele a společně posuzovaných osob. Samotná částka alimentů by měla vycházet z průměrného příspěvku na výživné v rozsahu 2 150 až 3 280 Kč za měsíc. Celkové náklady zálohové výživné odhaduje Ministerstvo práce a sociálních věcí na 962 milióny ročně. Ministerstvo však také předpokládá, že se většina z částky zálohově vyplaceného výživného vrátí do státního rozpočtu zpět.
Zahájení diskuse k tomuto tématu započalo i v prostoru poslanecké sněmovny. Prvním počinem v projednávání je i diskuse u kulatého stolu za účasti všech zástupců politických stran v PS a všech dotčených subjektů, které by se měly k novele zákona vyjádřit.
Ing. Hana Aulická Jírovcová,
Poslankyně Parlamentu ČR za KSČM, členka Výboru pro sociální politiku
Psali jsme:
Ing. Hana Aulická Jírovcová
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kscm.cz
