„Na VZP je vyvíjen enormní tlak, zejména prostřednictvím médií, aby podepsala smlouvu s protonovým centrem. Podle představ zástupců centra by smlouva měla investorům pokrýt náklady na celou investici, bez ohledu na to, kolik pacientů léčbu protonem reálně potřebuje,“ vysvětluje záležitost kolem sporu Michal Babák, člen správní rady VZP. Faktem je, že VZP již centru smlouvu nabídla a to na částku 100 milionů ročně. Tu však zástupci protonového centra odmítli, neboť jim částka ani zdaleka nepokrývá investici. Představovali by si sumu sedmkrát vyšší. „Je zajímavé, že se zástupci protonu vůbec nebaví o počtu pacientů, kteří léčbu potřebují. Pokud by to udělali, pak by náklady s tím spojené totiž mohly být prokazatelně nižší, než kolik od VZP požadují. To mne vede k závěru, že protonovému centru nejde o pacienty, ale pouze a jedině o peníze,“ uvádí dále ke sporu Babák.

„Vadí mi, že protonové centrum vyvíjí takový mediální tlak jenom proto, že není schopno uzavřít smlouvu na nižší částku, aby konečně mohly být uhrazeny náklady na léčbu těm, kteří to potřebují. Z pacientů se tak stávají obyčejní rukojmí,“ hodnotí situaci Babák a dále osvětluje celou záležitost. „Protonové centrum se snaží VZP přitlačit ke zdi také tím, že účelově uzavřelo smlouvu s Vojenskou zdravotní pojišťovnou, což má demonstrovat možnost dohody s centrem. Ačkoliv je tato smlouva medializována jako komplexní, ve skutečnosti jde o smlouvu na 18 milionů, které kryjí péči pacientům v řádu jednotek.“

Celou situaci vyhrotila několik let stará korupční kauza, kdy někdejší nucený správce VZP Antonín Pečenka podepsal s investory protonového centra, proti všem pravidlům a pravděpodobně i protiprávně, smlouvu o smlouvě budoucí. Tato pro stát krajně nevýhodná smluva zaručovala protonovému centru příjem miliardu korun ročně po dobu 15 let. Kvůli této smlouvě již padlo obvinění a vyšetřuje ji protikorupční policie.