Já se omlouvám, já jsem zapomněl a rád bych přečetl nějakou zprávu z nadace Agrofertu a možná to trošku obměkčí naši vládu. Otázka: Jak je na tom matka samoživitelka s postiženým dítětem při dnešní ceně benzinu a nafty. Nadace podporujeme hodně maminek, které se samy starají o dítě s postižením. Některé z těchto dětí jsou integrované do běžných škol, hodně z nich ale chodí do speciálních škol, starší pak chodí do denních stacionářů.

Tyto školy a stacionáře jsou často vzdálené od místa bydliště maminky desítky kilometrů. Není výjimkou, že matka samoživitelka najezdí každý den osmdesát kilometrů, jen aby dítě dovezla do školy a zase ho vyzvedla. Všechny postižené děti pak potřebují auty dopravit k lékaři, často několikrát týdně. Cesta městskou hromadnou dopravou je pro ně absolutně nemyslitelná. Jak vláda pomůže těmto rodinám? No, nijak. Příspěvek na mobilitu je 550 korun na měsíc, což při dnešních cenách načepujete čtvrt nádrže. Úřad práce nedává žádnou možnost žádat o příspěvek na mimořádnou okamžitou pomoc na pohonné hmoty. Příspěvek na péči není určen na úhradu pohonných hmot, i když, co si budeme povídat, co jiného těmhle rodinám zbývá, než ho na platbu u benzínky použít při dnešních cenách pohonných hmot, ale ani ten rodině příliš nepomůže.