Již téměř rok se učíme sžít s novou vládou v čele s premiérem Petrem Fialou. Jak tomu bývá, každá vláda je postavena před velkou zkoušku odolnosti, a to je řešení krizí. Jak vláda s krizí bojuje, se dá určit i podle toho, jakým způsobem využívá komunikaci směrem k občanům. Vládní komunikace poněkud vázne a klopýtá, jak je na tom ta strategická komunikace státní? Mezi prvotní státní komunikaci se řadí kampaň Deštník proti drahotě, která cílí na to, aby lidé co nejvíc využívali podpor ze strany státu. Vláda na tuto pomoc měla vyčlenit celkem 177 miliard korun. Avšak lidé tuto pomoc často nečerpají. A to hned z několika důvodů. Oni totiž neví, na jakou pomoc mají nárok, taky občas neví, že vůbec nějaká pomoc existuje, a především se stydí za využití takové pomoci. Administrativní proces je také velkým strašákem. Mít výbornou, strategicky propracovanou a produktivní komunikaci směrem k občanům je základ každé vlády a státu.

Nemůže se jednat o jednorázovou akci, občan musí byt v tomto komplexním a dlouhodobém procesu dobře informován. Stát musí umět o svých aktivitách srozumitelně informovat. Občan musí vědět jaká pomoc je mu nabízena, za jakých podmínek, má mít přehled o tom, jak se například hospodaří s daněmi apod., potřebuje chápat, jak funguje stát. Zkrátka musí být do toho koloběhu zapojen. Všechny tyto aspekty zvyšují důvěru nejen v demokratické zřízení našeho státu, ale i v samotné politické instituce. Pokud se vytvořit nějaký deficit důvěry mezi občanem a státem, můžeme si zadělat na dost podstatný problém, a to pocit odcizení. Ten zase může vést k neochotě se politicky angažovat a nebo k podpoře antisystémových hnutí. Na druhou stranu taková komunikace není medicínou na všechny problémy. Je potřeba se orientovat v dalších komplexních problémech, mít účinné nástroje i v jiných oblastech (sociální).