Piráti v čele s kolegou Františkem Elfmarkem k nim podali celkem deset pozměňovacích návrhů. Na programu byla také informace Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství o ochraně před kritickým suchem v České republice. Řešení představená ministerstvy jsou však nedostatečná a nereflektují potřeby krajiny.

Z pozice předsedkyně výboru a zpravodajky bodu jsem na jednání přizvala také ministry Richarda Brabce i Miroslava Tomana a požadovala konkrétní informace ve věci velikosti půdních bloků a odvodňovacích systémů. Kvůli konání mimořádné schůze Sněmovny musel být bod přerušen. Zástupci obou ministerstev stačili odmítnout závěry kontrolní akce NKÚ zabývající se suchem a argumentovali tím, že dělají mnoho různých opatření a krizi aktivně řeší.

Zmínili například zcela nedostatečnou obnovu nebo výstavbu 380 obecních rybníků za rok z peněz Ministerstva zemědělství. Nebo realizaci 100 mokřadů, tůní a vodních nádrží z peněz Ministerstva životního prostředí za rok 2019, což je žalostně málo. 19 km revitalizovaných toků – tím se přece MŽP nemůže ani chlubit, to je výsměch. Na opatření v krajině jde stále nepoměrně méně peněz oproti záměrům na projekty výstavby velkých nádrží a přehrad. Problém totiž není v tom, že by ministři žádné kroky nepodnikali. Ministerstva pokračují v původních programech, které jsou dobré, ale zoufale nestačí – je třeba zvýšit úsilí, navýšit kapacity a navýšit finance.