Děj několika posledních dnů české politické scény je více než hektický. Škoda, že prezident republiky Miloš Zeman se ani zbla nepřiblížil k naplnění svých tří základních cílů, které vyslovil 8. března 2013 ve svém tzv. inauguračním projevu po svém zvolení. Jinak by totiž nemuselo k takové vypjaté krizi vůbec dojít. Jaké to byly sliby? Je dobré si připomenout a vyhodnotit.

Cíl první - uklidňovat českou politickou scénu a být prostředníkem a moderátorem, nikoliv soudcem. Hodnocení – nesjednocuje, moderuje k obrazu svému či svých spojenců, včetně A. Babiše, lidí s pochybnou pověstí a osobních kvalit ze svého bezprostředního okolí. Dehonestuje své odpůrce, resp. osoby, které s ním nesouhlasí, a přitom mu věcně argumentují

Cíl druhý – podporovat tzv. ostrovy pozitivní deviace, podporovat osoby pracovité, s vysokou mírou profesionality a přínosem pro společnost, s těmi se setkávat a konzultovat. Hodnocení – např. odmítnutí jmenovat profesory, byť byl uzavřen standardní proces ověření jejich profesury na akademické půdě.

 Cíl třetí – bojovat s tzv. ostrůvky negativní deviace, s neonacismem a dalšími negativními protispolečenskými excesy. Hodnocení – výsledkem zamezení studentům připomenout si památku J. Palacha a uzavření universit nacisty u busty J. Palacha na zdi Právnické fakulty UK v Praze, kde si nechával své roztleskávače a postavil se také na jedno pódiu po bok více než kontroversní osoby páně Konvičkovy. Do těchto ostrůvků negativní deviace nezapomněl v projevu zařadit i média. Zřejmě proto jsou v řadách jeho nejbližších konzultantů „odborníci“ napojení na některá dezinformační centra v Moskvě.