Dva miliony obyvatel České republiky na hranici bídy a pod ní, je děsivým, ale pravdivým číslem. Zvyšující se nezaměstnanost, nelítostné drancování majetku exekutory, zvyšování platů arogantních úředníků a hledání dalších cest, jak z lidí dělat žebráky je smutnou realitou současnosti.

Stále roste počet lidí, kteří končí na dlažbě jako bezdomovci, bez příjmů, bez majetku, bez budoucnosti a bez nadějí na normální život.

Frustrovaní lidé, bez peněz, většinou odkázaní na to, co naleznou v popelnicích či odhozené na ulici. Mnoho z nich se snaží přežít sběrem papíru, kovů nebo jiných surovin, které se do 1.3.2015 nechaly zpeněžit ve sběrnách druhotných surovin. To je jedna část lidí na okraji společnosti.

Druhá část lidí bez peněz se ale živí krádežemi a násilnou trestnou činností. Nemají už co ztratit. Nemají nic a to jim nikdo nevezme!

Pokud jim je opravdu už nejhůř, neváhají přepadnout kohokoliv, podvést, ublížit na zdraví a dokonce i zabít. A co jim následně za to může hrozit? Péče věznic hotelového typu „all inclusiv“.